HIS BROTHER [JBFF]

1.

Současnost...

Alyssa

"Vzdávám to! Tohle už do sebe nedám!" Vypískla s jsem se smíchem a dívala se na skleničku kterou přede mě před chvíli postavili. Už to nebyl nevinný panáček. Byla to velká sklenička plná tvrdého alkoholu.

"Sakra Al no ták! Kopni to do sebe a nemel sračky!" Řekl Kevin a já se nepřestávala smát. Už jsem byla dost v náladě.

"Tak fajn! Vlastně proč ne? Srát na to!" Křikla jsem a popadla skleničku s alkoholem. "To je ta Alyssa! Do toho holka!" Zasmál se a začal pěstmi mlátit do stolu. Přiložila jsem sklo ke svým rtům a začala pít. Samozřejmě se to neobešlo bez hluku po celém baru. Myslela jsem že mi bouchne hlava a že to nevypiju na poprvé ale vydržela jsem to.

S prázdnou skleničkou jsem silně třískla zpátky na stůl a zvedla jako vítěz obě ruce nahoru. Byla jsem stoprocentně rudá jako rajče ale teď a tady se o to nikdo nezajímal. Smrdělo to tu potem, chlastem a všichni už tu po čase byli totálně na mol.

"Alysso ty si královna alkoholu kurva!!" Rozkřikla se pro změnu Morgan. "Pojďme tančit!" Navrhl nám Kevin a my se rychle rozeběhli za ním. Obsadili jsme parket a začali jsme tančit do té doby, než se nám nezačali znovu motat nohy.

"Já už nemůžu! Jdu domů!" Řekla jsem se smíchem a přešla zpátky k baru kde jsem popadla svojí kabelku. "Ale notak Alyss! Vždyť jsou teprve tři ráno." Řekla stále retardovaně tančící Morgan.

"Ne já už budu muset domu. Grace se zítra vdává a asi by mě sežrala kdybych tam nebyla." Zasmála jsem se a snažila se co nejvíce zůstat při smyslech. Jenže to bylo těžší než jsem vůbec čekala.

"Chceš odvézt domů?" Zeptal se Kevin který se právě teď točil na barové židli a smál se jako debil.

"Ne si úplně na mol. Ty by si mě tak akorát zabil." Zasmála jsem se a pomalu se vypotácela ven z baru.

"Mějte se magoři!" Křikla jsem se smíchem a ještě jim zamávala. "Taky se měj!" Rozkřikla se na mě Morgan když už jsem byla venku z baru.

Rozešla jsem se po chodníku motavě domů. Asi třikrát jsem odbočila do špatné ulice nebo spadla z chodníku. Celou cestu jsem se smála ani už nevím čemu.

Když jsem KONEČNĚ dorazila před dům tak následovalo půl hodinové hledání klíčů. Chvilku jsem se jen tak honila dokola za svojí kabelkou jak pes za svým ocasem protože mi prostě nedošlo že si jí můžu otočit k sobě. Pak jsem z ní všechno vycházela protože jsem myslela že klíče budou na dně kabelky. Jenže byli úplně nahoře v přední kapsičce. Pak další velký problém bylo se trefit vůbec do zámku. Jenže přece jen jsem to zvládla do tří minut.

Rychle jsem vrazila dovnitř a nechtěně třískla dveřmi. "Pšštt!!! Vzbudíš Grace!" Začala jsem šeptat naštvaně na dveře. Když mi neodpověděli tak jsem se po špičkách rozeběhla do svého pokoje. Klopýtavě jsem otevřela dveře a vklouzla dovnitř.

"Bože můj miláčku! Chyběla jsem ti? Protože ty mě Jo!" Začala jsem mluvit opile na svojí postel. Kabelku jsem nechala položenou u dveří a v rychlosti skočila na svého velkého nejpohodlnějšího miláčka. Na mojí postel. "Panebože jsem tak unavená." Šeptla jsem a během několika sekund jsem ucítila neskutečně velkou únavu.

Ráno

"Bee!" Ozval se hlas Grace těsně u mého ucha a hrubé lomcování s mým tělem. "Co?" Zamumlala jsem do polštáře stále se slepenýma očima.
"Vstávej jestli chceš mě a tvým sestřenkám pomoct s výzdobou." Řekla a nepřestávala semnou lomcovat. "Nechci. Je mi jedno jak to bude vypadat. Já se nevdávám." Odfrkla jsem a přikryla se znovu dekou. Navíc ze včerejška mě dost bolí hlava a chci to ještě alespoň trošičku zapsat. Teď ale nejsem ještě vůbec připravena vstávat.