29.

678 28 10
                                    


Alyssa 


Vyšli jsme z kuchyně a rozešli se po schodech nahoru. Byla jsem nervózní a nevěděla jsem co mám od toho všeho čekat. Nevěděla jsem proč mě Justin odtáhl od stolu s tím že mi něco dluží. Nevěděla jsem v tuhle chvíli nic. Došli jsme do patra a Justin otevřel dveře od svého pokoje. Nervózně jsem se před ním zastavila a váhala nad tím jestli tam vážně chci. On nic neříkal jen pokynul hlavou ať tam jdu a já ho sebevědomě poslechla. Pomalým krokem jsem došla do pokoje a postavila se k oknu. Nedívala jsem se na Justina ale slyšela jsem jak za námi  zaklapl dveře. 

„Včera ráno jsem opustila byt takže se tam můžeš klidně vrátit jestli chceš. Je to vlastně tvůj byt." Řekla jsem a snažila se aby v mém hlase nebyla slyšet žádná emoce. „Slyšel jsem to dole od Grace." Zamumlal.  „Justine proč.." „Nedělej to." Vydechl stále otočený zády ke mě. „Cože?" Nechápala jsem. „Nedělej to." Otočil se na mě a zničeně se mi podíval do očí. Tak tohle byla jeho pravá tvář. Ne ta falešná usměvavý dole u stolu. Jeho pravá tvař byla zničená a smutná.  „Co mám nedělat?" Zeptala jsem se s pohledem do jeho očí. „Oba víme cíl této večeře. Nechci aby si mu dnes řekla ano." vydechl a já začala kvůli slzám které se draly do očí, zadrhávaně dýchat. 

„Justine nemůžu kvůli sobectví obětovat tvůj vztah s Jacobem." Rychle jsem zamrkala a tím se pokusila slzy zahnat. „Stejně se nesnášíme." Uchechtl se ironicky. „To není pravda. Záleží ti na něm." „Ale ne víc jak na tobě. Budu ho stejně nesnášet když tě teď požádá o ruku. Budu ho nesnášet za každý dotek na tvoji kůži. Za každý nemilý pohled." Vydechl a jemně se dotkl hřbetu mé ruky která byla spuštěná k tělu. Ten den bez něho mi přišel tak neskutečně dlouhý až smrtelný. 

„Řekni mi Al. To že chceš zachránit můj vztah s Jacobem je tvůj jediný důvod proč si ho chceš vzít?" Zeptal se s pohledem do mých očí který mě tak moc nutil říct pravdu. „Ne." Vydechla jsem a snažila se soustředit na moje slova ale moc to nešlo když se Justinova dlaň objevila na mé tváři. „Tak mě řekni ty ostatní důvody proč mě chceš vyměnit za něj." Zašeptal a pomalu se přiblížil svou tváří k té mé. „Tak třeba neumím říct ne." Vydechla jsem s pohledem do jeho očí. „Neboj to tě naučím." Mrkl na mě a pohladil mě jemně po bradě. 

„Nechci ublížit Jacobovi." Pokračovala jsem. „Jenže takhle ubližuješ mě." Vydechl tiše a lehce se otřel svými rty o ty mé. „Justine." Vydechla jsem když se znovu o trošku odtáhl. Nechtěla jsem aby si semnou takhle hrál. chtěla jsem aby mě jen políbil a já mohla znovu na všechno zapomenout. „Dokážeš mě vždycky tak dobře ovládnout jenom když tě vidím. Všechno okolo se zdá malé a já se dokážu hned přestat zlobit. Chci v tu chvíli jen tebe a na ničem jiném už nezáleží." Šeptl těsně ode mě a já nasávala jeho vůni. Jenže tohle se nemělo dít. Měla bych být dole a užívat si s ostatními. Ne být tady zavřená s Justinem a toužit po jeho rtech. Ubližuju i jemu a jestli chci aby mu bylo lépe, musím přestat tomuto podléhat. 

„Tohle musí přestat." Zakňučela jsem a on se na mě nechápavě podíval. „Cože?" Odtáhl se trošku. „Musíme toto ukončit Justine. Tohle ubližuje mě i tobě. Nemůžeme být dva dny od sebe, trápit se, a pak si znovu dávat naděje." Vydechla jsem a on na mě koukal takovým tím pohledem, kdy člověk nevěří jestli slyší dobře. „Tohle myslíš vážně? Chceš se mě zbavit?" Zeptal se nevěřícně. „Ne nechci se tě zbavit. Miluju tě ale náš vztah ubližuje vašem okolo a když jsme se nesnášeli tak bylo všechno relativně v pohodě." „Jo to možná jen jsme ani jeden nebyli šťastní." Prskl trochu a já na tohle neměla co říct.

„Proč si mě se vůbec odvedl, Justine?" Odbočila jsem od tématu „Protože jsem pole od Grace nemohl poslouchat to, jak nejíš a jsi celý dny zavřená v pokoji a očividně brečíš podle těch tvých ještě teď zarudlých očí. A taky proto aby si dole mému bratrovi neřekla ano a to všechno během vteřiny ukončila." Řekl trochu hlasitěji a já už to všechno v sobě přestávala držet a nechala své oči vypouštět teplé kapky slz. „Chápeš že já to musím udělat?" Vydechla jsem. „Ne nemusíš to dělat. Ty chceš protože nechceš ublížit lidem okolo. Ty jsi prostě tak moc hodná a ochotná až si blbá!" Prskl a já se na něj překvapeně podívala. Vážně o mě teď řekl že jsem blbá?

HIS BROTHER [JBFF]Waar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu