Life in Ketterdam [Dokončeno]

#58

To, co jsem zjistila o Henrim, mi Meredith potvrdila. Byla jsem ráda, že jsem v tom nebyla naslepo. Na rozdíl od některých. Včera za mnou přišel Ryan Drake a tak zoufalého jsem ho ještě neviděla. Schytal tichého kluka, který se většinou držel v pozadí, Ryanův opak. Ale byli si celkem podobní. To stačilo a Ryan se pár hodin vydrží ovládat. Aspoň jsem v to doufala. 

Lehla jsem si na postel a nechala nohy viset přes okraj. Potřebovala jsem vypnout. Od té doby, co jsem zemřela matka, jsem se nezastavila. Nejdřív vězňové z Morny potom večírek a nakonec Burza. Svolat Setkání by neměl být problém. Už je to celkem dlouho, co bylo poslední.

Budu si muset konečně vybrat důstojníka a druhou osobu. Důstojníka jsem měla jasného - Erica Johnsona, ale toho druhého? Bylo tolik možností Jennie, Ali, jedno z dvojčat... nebo... někoho z vězňů. Bossové se rána nedožijí a nikdo další žvanit nebude. V to jsem aspoň doufala.

Zavřela jsem oči. Paleček byl lehkomyslný. Krvavá dáma a Krvavá vdova byly nerozvážné. Jednaly ze msty. To se teď nehodilo. Potřebovala jsem někoho, kdo by dokázal myslet jako táta. Někoho, kdo jediným pohybem dokáže umlčet všechny, což Hook ani Sirius nebyli a Přízrak? Netušila, co od něj čekat, ale to nikdo. Zbýval tedy Duch Ketterdamu. Byl vůdce. Nebyl k tomu vychován jako já, ale věděl jak si udržet lidi z Morny. To už něco znamenat muselo...

Vstala jsem z postele. Vyšla jsem z pokoje a seběhla po schodech do přízemí. Kývla jsem na Erika, aby s za mnou. Vešli jsme do menšího salónku. Sedla jsem si do bílého křesla. Erik zůstal stát u dveří.

,,Chci uspořádat Setkání," oznámila jsem mu.

,,Asi se mi nepovede ti to rozmluvit, co?" ušklíbl se.

,,Kvůli tomu jsem tě nevolala," zavrtěla jsem rázně hlavou. ,,Už je načase si vybrat důstojníka."

,,Co tím chceš..."

,,Chci tím říct, že chci, abys byl můj důstojník," přerušila jsem ho.

,,Já... Já nevím, co říct...," vykoktal. ,,Díky, bude to pro mě čest."

,,Nikdy se v Barrelu na čest nehrálo. Nevidím důvod, proč v tom začínat."

Eric se usmál. ,,Takže prostě díky."

,,Není za co."

Eric se zvedl. ,,Je to všechno? Mám službu v Keališském princi."

,,Ta ti odpadá. Pošlu tam někoho místo tebe. Sežeň mi Ducha Ketterdamu."

,,To bych radši šel do Keališského prince, než běhat po Ketterdamu," protestoval.

,,A kdo ne?" zvedla jsem obočí. ,,Proto posílám tebe, abych tam nemusela."

,,Práci důstojníka jsem si představoval jinak."

,,Já si představovala jinak být boss," povzdychla jsem si.

Erik přikývl: ,,Asi bych měl jít."

,,To bys měl," usmála jsem se. ,,Nejsem zvyklá čekat."

Erik se smíchem odešel. Natáhla jsem se pro flašku whisky na stolek. Otevřela jsem ji a napila se. Počkala jsem než se vrátí Erik s Duchem Ketterdamu. Netrvalo to dlouho. Vězni trávili většinu dne v jejich domě a v noci chodili ven. Čím míň lidí je vidělo, tím líp.

Eric otevřel dveře. ,,Mám tu zůstat?"

Zavrtěla jsem hlavou. ,,Pošli ho dovnitř."

Do salónku vešel Duch Ketterdamu. Erik za ním zavřel.

,,Posaď se," kývla jsem na křeslo před sebou.

,,Abysme si to ujasnili," začal. ,,Nebudeš mě volat jako psa. Měl jsem s Marcusem a Andreou rozehrané karty."

,,To se dá dohrát potom," odsekla jsem. ,,Potřebuju, abys šel se mnou na Setkání."

,,Nemáš svoje lidi?!" ušklíbl se.

,,Mám." Proč se sakra dohaduju s ním? ,,Všichni z gangu by tu nabídku brali všema deseti."

,,Já vím," přikývl Duch Ketterdamu. ,,Chci vědět, co máš v plánu. Potom možná řeknu ano."

,,Proč musím mít něco v plánu?" zvedla jsem obočí.

,,Nejdeš se sejít s nepřáteli, protože se nudíš, ne?" Vstal a vzal z poličky láhev vína. ,,S dovolením se napije."

,,Posluž si," pokrčila jsem rameny. Otevřel flašku a pořádně si lokl.

,,Dobře, chápu, že jsi tady šéf ty, ale je ti jenom...Kolik, že ti vlastně je?"

,,Bude mi sedmnáct," založila jsem si ruce na prsou. ,,Kolik jsi myslel?"

,,Aspoň devatenáct," pousmál se.

,,To mi lichotí," ušklíbla jsem se. ,,A co se týče mého plánu, musí ti stačit, když ti řeknu, že možná všichni umřeme."

,,Máš někdy nějaký plán, při kterém bysme všichni neumřeli?"

Zavrtěla jsem hlavou. ,,Všechno se může pokazit."

,,Dobře," povzdychl si. ,,Půjdu s tebou, ale budu vědět všechno, abych věděl, jak moc je nepravděpodobné, že uvidím svoje kmotřence."

,,Tak pro začátek, chci zabít bosse ostatních gangů." Vstala jsem a přešla k oknu. Matčina zahrada už zarostla. Možná bych měla najmout zahradníka, aby se o ni staral.

,,Proč mě to nepřekvapuje," zasmál se Duch Ketterdamu.

,,Nechce se mi je nahánět po celém Ketterdamu," vysvětlila jsem. Očima jsem visela na poslední růži, která ještě nezvadla, ale neměla k tomu daleko.

,,Není to jen v tom," namítl.

Otočila jsem se na něj. ,,Ne?" zvedla jsem obočí

,,Ne," potvrdil. ,,Kde to začalo? Tohle celé?"

,,Na Burze."

,,Kde to skončí?"

,,Kde skončí válka o Barrel?" opravila jsem ho. ,,Na Burze. Bude to něco nezapomenutelného. Něco, co van Eckovi ukáže, že mě smrt matky nezlomila..." Lež. Něco ve mně se změnilo; zlomilo. Byla jsem jiná. Od té doby jsem nežila. Ne, od té doby jsem přežívala.