Life in Ketterdam [Dokončeno]

#16

Stála jsem na pobřeží Pátého přístavu spolu s Annie. Měli jsme se tu sejít s důstojníky. Nespala jsem od té doby, co jsem byla ve vězení a to už byly skoro dvě noci. Teprve vycházelo slunce. Odráželo se o hladinu moře. Strčila jsem si ruce do kapes mého kabátu. Byla mi trochu zima. V kapse jsem nahmatala menší pistoli, bez které jsem do ulic nevycházela.

Blížily se k nám kroky.

,,Je skvělé, že jste se nenechali zabít," zasmál se Hawkins za námi.

,,Barrel by přišel o dvě krásné holky," ušklíbla jsem se.

,,Dobrá nálada tě neopustila," obejmul mě.

,,Ta nikdy," souhlasila jsem. ,,Asi jsem vás ještě nepředstavila. Luku, tohle je Annie Shine, jedna z Lítých šelem. Annie, Luke Hawkins důstojník Ostrých racků."

Podali si ruce.

,,Takže už taky součást Barrelu?" zeptal se jí.

,,Jo," přikývla.

,,Kolik má přijít lidí?" zajímalo Luka.

,,Ještě šest."

,,A nemá se cenu ptát, proč tu jsem, dokud nepřijdou ostatní."

,,Nemá," souhlasila jsem.

,,Skvělé," sedl si do písku. ,,Do desíti musím být zpátky. Jackson bude mít proslov."

Eric Jackson, boss Ostrých racků, byl muž kolem padesátky. Nikdy jsem ho neměla ráda. Možná protože měl poněkud zastaralé způsoby a chování.

Počkali jsme než dorazili i ostatní. Pozvala jsem jen ty, kterým jsem skutečně důvěřovala, což byla jen hrstka lidí. Řekla jsem jim všechno, co jsem věděla.

,,A po nás chceš co?" zeptal se Stefan Benton.

,,Jestli budete se mnou bojovat proti Radě a za budoucnost Barrelu?" vysvětlila jsem a doufala, že do toho půjdou. Někde uvnitř jsem cítila, že to tak jednoduché nebude.

,,Máme se otočit zády k našim lidem?" zvedl Stanley Clinton obočí.

Tak nějak říkal hlas v mé hlavě. Opravdu jsem si myslela, že budou stát při mně?

,,Jdu do toho," prohlásil Luke Hawkins.

Podívala jsem se na ostatní. ,,My taky," přikývl Kaz. Od něj jsem nic jiného ani nečekala po tom všem...

,,Co z toho budu mít já?" zeptal se Aron Geels na rovinu.

,,Chci odstranit zrádce Barrelu. Přenechala bych vám vedení gangů. Potřebujeme jednotný Barrel, jinak tuhle válku nevyhrajeme." Sledovala jsem vlny, jak naráží do skal u Černého závěsu. Dneska kolem něj nebyla mlha jako před pár dny. Náhrobní kameny vyčnívaly a já je viděla až tady na pobřeží.

Je tam v bezpečí snažila jsem se ujistit samu sebe, ale tušila jsem, že to není tak úplně pravda. Kdokoli může vejít do naší hrobky a najít tajné vchody a naši jedinou výhodu proti Radě a van Eckovi.

Geels přikývl: ,,Jdu do toho, ale jestli kvůli vám umřu, tak vás budu chodit strašit."

Usmála jsem se a obrátila jsem se na Clintona a Bentona. ,,Co vy?"

,,Co máme za výhodu my? Chci říct oni mají početní převahu a to hodně velkou." Clinton si nervózně promnul ruce.

,,Máme důkaz proti van Eckovi," řekla Annie.

,,Takže... Kde ho máte? Chci ho nejdřív vidět," nevěřil nám Clinton.

,,Byli bychom blázni, kdybysme tu zbraň teď měli u sebe," zavrtěl Kaz hlavou.

,,Jak vám máme věřit, když vy nevěříte nám?" zvedl obočí Benton.

,,Jenom to, že jsem tě sem pozvala, je důkaz, že ti věřím," pousmála jsem se. To mu to vážně nedošlo? Asi jsem o něm měla příliš vysoké mínění.

Stanley Clinton si promnul obočí. ,,Jdu do toho, ale chci vědět o všem. Nic si nenecháš pro sebe. Ty ani nikdo jiný, Gaio, rozumíme si? Žádné tajné plány a tajná esa v rukávu. Nic. "

Přikývla jsem. Oči všech přítomných spočinuly na Bentonovi. Zavrtěl hlavou. ,,Jdu do toho, ale mám stejné podmínky jako Stanley."

Přikývla jsem. ,,V tom případě se tady za týden sejdeme a půjdeme se podívat na ten důkaz."

,,Ve stejnou dobu?" zeptal se Hawkins.

,,Ve stejnou dobu," přitakala jsem.

Každý jsme šli po svém. Já s Annie jsme zamířili k Burze. Měla jsem tam sraz s pár obchodníky včetně Jana van Ecka.