Life in Ketterdam [Dokončeno]

#50

Vydala jsem se s Rebekou a Markem do temných ulic Ketterdamu. Měli jsme půl hodiny do začátku setkání grišů v Dělnické čtvrti. Šli jsme potichu. Západnímu nábřeží jsem se radši vyhnula a prošla čtvrtí Morgue, kterou mi táta slíbil k svátku. Jakmile vyřídím Annie a Mornu, odstraním Střelené šípy a získám si Morgue sama. Sice teď nedělali problémy, ale bylo jasné, že spolupracují s van Eckem.

Zastavila jsem se kousek u kanálu v Dělnické čtvrti a obrátila se na děti. ,,Kudy teď?"

Rebeka si strčila ruce do kapes kabátu, který jí sehnala Shannon a kývla směrem k jedné ulici. ,,Tamtudy."

Vytáhla jsem z pouzdra pistoli a nabila. Nechtěla jsem nic riskovat.

Rebeka nás provedla několika uličkami, až jsme došli k opuštěnému domu. Uvnitř byla tma, ale zaslechla jsem tlumené hlasy. Rebeka otevřela dveře a vešla první. Za ní šel její bratr a nakonec já. Než jsem zavřela dveře, zkontrolovala jsem, jestli nás někdo nesleduje.

Následovala jsem Rebeku a Marka po schodech do patra.

,,Kdo je?" ozvalo se zpoza dveří.

Rebeka se obrátila na bratra a na mě. ,,Génius, Kladivo a Vládkyně."

,,Vládkyně?" ujišťoval se jiný hlas.

,,Ano, Vládkyně," přikývla Rebeka.

Otevřela nám blonďatá dívka, které mohlo být tak patnáct. Jestli ji moje přítomnost překvapila, nedala to na sobě narozdíl od ostatních znát.

Stáli opření o zeď. Dívka, předpokládala jsem, že je to Erika, si s tak desetiletým klukem; Kamilem, házela přes místnost vodní koulí. U okna stáli dva kluci, odhadovala bych jim tak osmnáct - Jered a Denver. U stolu uprostřed místnosti seděla dívka zřejmě Milen a něco vysvětlovala malému chlapci Hectorovi, který něco motal z drátu.

,,Ona je fakt tady," naklonil se Jered k Denverovi.

,,Ano, jsem tady," přikývla jsem a pokusila jsem se o úsměv. ,,Chci vám nabídnout místnost mezi Lítými šelmami.

Charlotte zavřela dveře a obrátila se na mě. ,,To, že naše pravidla Rebeka a Mark, neznamená, že je zradíme i my."

Zvedla jsem obočí. ,,Pravidla?!"

,,Nezmínili se?" ušklíbla se Charlotte. ,,Jistě, že ne."

,,O jakých pravidlech mluvíš?" zajímalo mě.

,,Budeme tu jeden pro druhého, ať se stane cokoli, ať nám nabídnou cokoli," začala Charlotte.

Milen vstala od stolu: ,,Kdo tvrdí, že bysme nemohli tu být pořád jeden pro druhého, jen na jiném místě." Otočila se na mě. ,,Říkám to správně? Chceš nás všechny?"

Přikývla jsem. Jered a Denver se usmívali. ,,I kdybych měl porušit ty zasraný pravidla, tak jdu," prohlásil Jered. ,,Já taky," přidal se Denver.

Charlotte rozhodla rukama: ,,Vždyť ani nevíte..."

,,Co?" přešla jsem k ní. ,,Jsem griša, stejně jako ty. Jestli si myslíš, že vás prodám do otroctví, tak to ani náhodou."

,,Proč nás potřebuješ až teď? Byli jsme tu celou dobu. Stačilo se dívat," odsekla mi.

,,Jenže já jsem boss jen krátce."

Charlotte mávla rukou a v místnosti se zvedl vítr. ,,O co ti jde?!"

,,Chci... Potřebuju, abyste mi pomohli se dostat do Morny," přiznala jsem. Vítr ustal.

,,Co tam?" vyptávala se Charlotte dál.

,,Vysvobodit vězně."

,,Proč?"

,,Nemusím se ti zpovídat," zarazila jsem ji. Už tam jsem jí toho řekla moc.

Charlotte se usmála. ,,Jdu si toho, ale mám podmínku."

Čekala jsem.

,,Moje matka je v Morně... Mohla bys ji dostat ven?"

,,Kdo je tvoje matka?"

,,Xandrie Dratk; Krvavá dáma. Víš doufám, kdo to je."

Přikývla jsem. Krvavá dáma nachytala svého manžela v posteli s jinou. Nechala ho, aby si užil a další den ho zabila. Postupně si začala všímat domů, kam chodí nevěrní muži, dívek, které prodávají své tělo pro peníze. Chtěla změnit Ketterdam, to alespoň tvrdila před dvěma lety u soudu, který ji poslal na doživotí do Morny.

Nejdřív Rebeka s Markem, jejichž kmotr je Duch Ketterdamu a pak Charlotte, dcera Krvavé dámy? Nemohla to být náhoda.

,,Kdo z vás má v rodině nějaké vězně z Morny?" zajímalo mě.

Erika a Kamil se na mě usmáli. ,,Sirius." To mi stačilo. Sirius své oběti zaživa přivázal ke kůlu a spálil. Ohně plály na jednom z nedalekých ostrůvků. Některým připomínaly hvězdy. Podle jedné z nich pojmenovali i vraha.

Jered a Denver se odvrátili od okna. ,,Hook." Hook sice nebyl vrah, ale byl otrokář a pirát. Městské hlídce se ho povedlo zadržet na základě mého anonymního dopisu. To on koupil mou matku z její rodiny a prodal ji do domu rozkoše.

Milen ke mně vzhlédla. ,,Můj strýc je Přízrak... A je to Hectorův otec."

Přízrak? I mně trvalo několik let, než se mi povedlo zjistit jeho totožnost. Potom už se s ním dalo spolupracovat. Okrádal bohaté a rozděloval peníze mezi chudé. Vycházelo mu to, než si troufl na van Eckův trezor. Městská hlídka ho zajala a poslala do Morny.

Teď jsem měla přímo před sebou možná nejdůležitější osoby války. Jestli chci dostat ty zločince na svoji stranu budu potřebovat to nejcennější, co mají... Tedy rodinu; děti.

Charlotte se snažila odhadnout, nad čím přemýšlím, ale po chvíli to vzdala.

,,Jak jste se setkali?" zajímalo mě. Tohle nebyla náhoda. Buď je svedl osud, nebo...

,,Oni," řekla Rebeka. ,,Jonathan nám řekl, abysme našli je."

,,Oni vás k němu pustili?" zvedla jsem obočí.

,,Jednou za rok máme povolené návštěvy," přikývl Mark.

,,Jednou za rok?" V mé hlavě se začínal rodit plán. ,,Kdy?"

,,Kdykoli budeme chtít."

Pousmála jsem se. Tohle přesně jsem potřebovala. Nemuseli bysme se tam dostávat, tak jak jsme plánovali. Mohli bychom přijít hlavní branou jako jejich doprovod, i když jsme většina z nás nebyli o moc starší než oni.

,,Už jste tam letos byli?" vyptávala jsem se dál.

Všichni zavrtěli hlavou. Lepší už to být nemohlo. Jediné, co jsem potřebovala pro svůj plán bylo, aby se přidali ke mně.

,,Přidáte se teda k Lítým šelmám?"

Charlotte se na mě podívala. Nepochyboval jsem, že je vůdkyní této skupinky.

,,Ano," přikývla. ,,Ale nic ti nedlužíme. Můžeme odejít kdykoli se nám zachce."

Pousmála jsem se. ,,Myslím, že jakmile vejdeš, tak už nebudeš chtít odejít."

,,Uvidíme," ušklíbla se Charlotte.