Hokejista snů

Pravá kamarádka

Máme tu další díl a uvidíme, jak Nicole vyřeší, za pomoci své kamarádky, ty problémy. Jdeme na to ;)

Když Nicole vystupovala v Jihlavě, přemýšlela nad tím, jak její život teď bude vypadat. Zase sama. Najednou jí ale někdo skočil kolem krku. Nicole se zapotácela, ale pak si uvědomila, kdo to je:,,Bello, co blbneš, proboha?"

Bella se na Nicole podívala a odtáhla se od ní:,,Bože, co to máš na čele a co to oko? Co se ti jenom stalo?"

Nicole si povzdechla a smutně sklopila hlavu:,,Všechno je v háji. Řeknu ti to potom. Vezmeš mě, prosím, domů?" Bella přikývla, vzala kamarádku kolem ramen a vedla ji ke své motorce. Podala jí helmu a obě dívky nasedly a vyrazily.

Po pár minutách klidné a pomalé jízdy zastavila Bella před domem své kamarádky a řekla:,,Dneska tu zůstanu s tebou, ano? A ty mi všechno povyprávíš." Nicole jen přikývla a vydala se odemknout vchodové dveře, a pak pokračovala vzhůru do druhého patra, kde bydlela už dva roky. Společně vlezly dovnitř a Nicole si nejdříve šla dát sprchu, aby ze sebe smyla celý vliv dnešního dne - navenek se jí to jakž takž podařilo, ale po psychické stránce neskutečně trpěla. 

Obě kamarádky si sedly do obývacího pokoje, udělaly si čaj a Nicole se dala do vyprávění. Řekla jí vše o Mirkovi, svěřila se se svou hokejovou školou i s tím, jak moc má ráda Ondru Pavelce a o tom, jak jí tenhle "maskovaný" hrdina zachránil na záchodech. Po vyprávění Bella spustila:,,Až já toho hajzla potkám, tak ho snad zabiju! Tohle ti dělat neměl!"

Nicole svěsila ramena a mávla nad tím rukou:,,To za tebe udělal už Ondra."

Bella se okamžitě rozzářila a začala básnit:,,Ani nevíš, jak moc bych ti ho přála. Tolik by vám to spolu slušelo. To by bylo nádherný."

Na to ovšem Nicole řekla:,,Bello, ano, bylo by to nádherný a byla bych v sedmém nebi, ale Pavs má přítelkyni. A navíc.. Podívej se, kde je on a kde jsem já..." 

Teď mávla rukou Bella a odvětila:,,Přítelkyně ale není nemoc, navíc tě zachránil a chtěl, abys na něj počkala, což jsi mimochodem měla udělat. Kdo ví, jak by to celé nakonec dopadlo..." Mrkla přitom na kamarádku, vzala ji za ruku, aby jí pomohla vstát, a dodala:,,Pojď. Půjdeš si lehnout. Máš toho za sebou fakt hodě a trocha spánku ti jenom prospěje."

Nicole neprotestovala a šla s kamarádkou, ta ji uložila a řekla:,,Ať se ti zdá o třicet jedničce. Krásně se vyspi." Při vzpomínce na Ondru se Nicole usmála a pomalu usínala. Opravdu se jí o Ondrovi zdálo. Stejně jako se jí o něm zdávalo téměř každou noc.

***

Mezitím v Liberci Ondra usínal s myšlenkou na Nicole. Nedokázal na ni přestat myslet i když věděl, že má přítelkyni a že ona je tou jedinou dívkou, na kterou by měl ve dne v noci myslet. Nikdy se mu nic podobného nestalo. Myslel jenom na Nicole, když zavřel oči, měl před sebou její obličej a byl si na 100% jistý, že ty její oči, ty překrásné modrozelené oči, už někde viděl i když to ona v šatně nepřiznala. Jenom si nemohl vzpomenout kde. Mrzelo ho, že si nemohl její tvář lépe prohlédnout, že neviděl její úsměv, který se odráží i v těch očích. Chtěl by pohladit její nádherné blond vlasy, ochraňovat jí přede všemi a před vším a neustále jí šeptat do ucha, že všechno už bude dobré a že nedovolí, aby jí kdokoliv na celém světě ublížil... Ondra si nakonec přiznal, že je úplně v háji, protože tuhle holku už nejspíš v životě neuvidí... Nevěděl o ní téměř nic, až na to, že fandila Bílým Tygrům a že měla za přítele idiota. 

Když přišla do pokoje Zuzana, otočil se čelem ke zdi a předstíral, že spí. Nemohl se na Zuzanu ani podívat, natož s ní mluvit, jako by se nic nestalo, přitom věděl, že tohle jediné setkání mu změnilo celý život. Nakonec v téhle pozici i usnul. Zády k Zuzaně, zády ke všemu a zády k celému světu. Myslel jenom na Nicole a na ten její smutný úsměv, ale věděl, že víc by jí slušel výraz plný radosti. Asi už ji nikdy v životě neuvidí, i když by si na celém světě nepřál nic jiného, než jí alespoň jednou znovu vidět. 

***

Ráno se Nicole probudila hodně pozdě. Všechno ji bolelo. Cítila se jako oživlá mrtvola, byla unavená a slabá. Když k ní do pokoje vešla Bella, zděsila se. Nicole byla bledá a sotva se zvedla na posteli na loktech, padla do ní zpátky. Bella se k ní bez meškání rozeběhla:,,Copak ti je, holka?" Nicole zavrtěla hlavou. Bella ji okamžitě zvedla z postele a pomohla jí s převlékáním.

,,Co to děláš, Bello?" zeptala se sotva slyšitelně a pomalu Nicole.

,,Pomáhám ti. Jedeme do nemocnice." rychle odpověděla Bella. Nicole se začala vzpírat, ale neměla moc sil, takže bylo jasné, kdo tenhle souboj vyhraje. Nakonec ji Bella opravdu naložila do taxíku, protože na motorce by to bylo moc riskantní a Nicole by se neudržela, a vydali se do nemocnice, kde Bellu prohlédli a po pár minutách už ji vezli na sál. Měla vnitřní krvácení. Bella se o kamarádku opravdu bála a celou dobu seděla na chodbě, nedokázala myslet na nic jiného než na Mirka a na to, jak by mu ráda zakroutila krkem. Od samého začátku se jí nelíbil, ale Nicole ji nedokázala poslechnout. Kdyby jen věděla, jak to nakonec celé dopadne. 

Po pár hodinách Nicole převezli na pokoj a doktor Belle oznámil, že operace dopadla dobře a Nicole bude v pořádku. Bella si oddechla a chvátala na její pokoj. Seděla u postele celou dobu, dokud se kamarádka neprobudila. Objala ji hned, jak Nicole otevřela oči, a řekla:,,Tolik jsem se o tebe bála, zlato. Je to fakt hajzl."

Nicole se usmála a ztěžka se zeptala:,,Co říkal doktor?"

Teď se zase usmála Isabella a s radostí kamarádce odpověděla:,,Operace dopadla dobře. Teď si tě tu týden nechají na pozorování... A když se budeš cítit dobře a všechno se obejde bez komplikací, tak si tě potom odvezu domů. Budu tu s tebou celou dobu. Jen teď ti dojedu pro nějaké věci, ano?"

Nicole si oddechla a usmála se:,,Víš, že jsi mi prakticky zachránila život? Děkuju. Jsi už druhá. Já jsem opravdu magnet na problémy. Mimochodem, nemusíš tu se mnou být, já to zvládnu."

Bella se zvedla a řekla:,,Prostě tu s tebou zůstanu a konec protestů. A neděkuj. Udělala bys pro mě to samé. Tak já jedu, za hodinu jsem zpět." Pohladila Nicole po vlasech, zavolala taxi a odjela jí pro věci.

Bella byla rozhodnutá kamarádce celý pobyt v nemocnici ulehčit a rozhodně i zpříjemnit. Byla u Nicole celou dobu, starala se o ní, nosila jí sportovní časopisy a povídala si s ní. Po týdnu ji odvezla zpět do bytu, kde s ní také zůstala, aby na ni dohlédla, kdyby se náhodou objevil Mirek nebo kdyby se stalo cokoliv jiného. Kamarádka ji potřebovala a ona tu byla jenom pro ni.

***

Čas utíkal jako voda a uběhlo pár měsíců. Nicole se dala pomalu dohromady po fyzické i psychické stránce, za což vděčila hlavně Belle a její obětavé a téměř nepřetržité péči. Skončilo i mistrovství světa v hokeji, na kterém kluci přeci jen urvali bronzovou medaili, a holky,Bella a Nicole, na ně byly právem pyšné. 

Nicole se opravdu oklepala ze všech děsivých okamžiků a nakonec se i rozhodla, že s Bellou pojede za její tetou na vesnici, která ležela v Polabí. Doufala, že jí to pomůže v další regeneraci po těch děsivých událostech. Dokonce se i těšila, jak si odpočine. Osud ale plánoval spoustu jiných věcí.

Jak si asi Nicole na vesničce odpočine? Bude to pro ní lepší? Myslíte, že zapomene na to, co ji provedl Mirek nebo ji ta nešťastná chvíle bude pronásledovat i na prázdninách?

P.S: Co říkáte na dívku na obrázku? Je to kamarádka Bella ;)