Hokejista snů

Noc před odjezdem

Tak lidi, je tu další kapitola. Sice byly prázdniny, ale nějak jsem nezvládala psát ;) Snad se nebudete zlobit .. Budu ráda, když koment napíšete s názorem na tenhle příběh. Má cenu to psát?

Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat kamarádce Nikol, která mě pohání k tomu psát další kapitoly ;) Děkuju, Niki :)

Asi kolem půlnoci probudilo Nicole klepání na dveře. Natáhla na sebe mikinu a chystala se vyrazit z pokoje, ale Bella ji zadržela:,,Sakra Nicole, snad se tam nechystáš jít, ne? Co když to je zloděj nebo vrah nebo někdo tak? Máš ty vůbec rozum?"

,,Jo, tak někdo takovej by určitě klepal," Nicole nad tím jen mávla rukou a šla otevřít. Cestou si ještě vrtěla hlavou a usmívala se nad paranoiou své kamarádky. 

Zastavila ji až Belly teta, která vystrčila hlavu z pokoje, když Nicole procházela kolem:,,Nicole, seš si jistá, že chceš otevřít?"

,,Určitě... Nebojte se, zvládnu to," odpověděla rozhodně Nicole a tetička si povzdechla a šla s Nicole. ,,Nemusíte se mnou chodit. Klidně jděte spát," řekla soucitně Nicole.

,,Do postele nejdu, Nicole, nepůjdeš otevřít přeci sama," odpověděla rázně teta.

Nicole jen zavrtěla hlavou, byla sice vděčná, že o ni má Belly teta takový strach, ale zároveň si byla jistá, že zloděj nebo vrah by určitě neklepal na dveře, aby mohl vstoupit. Zdálo se jí to jako pěkná blbost.

Společně došly až ke dveřím, Nicole odemkla a pootevřela dveře jen tak, aby se mohla podívat, kdo tam stojí. Když ho ale zjistila, kdo je nezvaným hostem (v tomto případě hosty), otevřela dveře dokořán a všechny tři vtáhla dovnitř, protože venku stále silně pršelo a oni už tak byli dost promoklí.

,,Dobrý večer," řekli všichni tři sborově, když Nicole zavřela dveře a zamkla. Nechtěla se ani podívat na výraz tetičky, která o žádném z těch tří neměla ani tušení. Nicole dokonce pochybovala, že teta věděla, kdo tihle "tři králové" vlastně jsou. 

Kuba řekl:,,Nechtěli jsme rušit takhle uprostřed noci..." 

,,To je v pořádku, chlapci. Děje se něco?" optala se teta a její pohled zabloudil k Jirkovi, který si držel ruku a na tváři měl výraz plný bolesti.

,,Asi jo," řekl Jirka a s námahou se usmál.

,,Tetičko, já se o ně postarám, běžte si lehnout," řekla Nicole a pokývala na tetičku hlavou. Nechtěla moc vysvětlovat, odkud je zná, kdo jsou a že jeden z nich je jejím přítelem. 

,,Dobře, holčičko. Doufám, že budete všichni v pořádku a jestli tu chtějí strávit noc, tak jim ustel na třetí posteli, co je u Vás v pokoji a lehněte si s Bellou na jednu, aby si kluci mohli lehnout i na druhou. Přeci jen jsou tři.. Ale snad se tam nějak vejdete," s těmito slovy šla Belly teta zpět do své ložnice. Nicole se vrhla Ondrovi do náruče a hned se zeptala:,,Bože, co se stalo?"

Ondra ji držel, jemně rukama  hladil její záda a políbil do vlasů a řekl:,,Ale nic, zlato, nepanikař. Jsme v pohodě. Že jo, kluci?" Kuba s Jirkou pouze přikývli, ani jeden nevydal nejmenší hlásku. 

,,To vidím," řekla ironicky Nicole a podívala se na Jirku, který si držel ruku. Pohledem ho pobízela, aby jí okamžitě vysvětlil, co se stalo. Neměla náladu to z nich páčit uprostřed noci, když ti tři byli skrz naskrz promoklí a jí se chtělo nehorázně spát. 

,,No, jenom jsem se snažil sundat ze střechy větev, co tam spadla kvůli tomu větru, a potom jsem sletěl dolů, pak se rozvodnil ten potok naproti a kvůli tomu máme trošku mokro v chatě," řekl Jirka omluvně.