Hokejista snů

Z Winnipegu až do sedmého nebe

Zase jste mě dokonale překvapili :3 Tolik votes :3 Přečtení i komenty :o Jste neuvěřitelní :) Děkuju moc :3 Díky Vám vím, že má cenu to psát ;) Tak si užijte další kapitolku ;)Btw. Asi budu kapitoly věnovat lidem na přání ;) Stačí napsat komentář a já si vyberu, pokud jich tam bude víc ;)

Byly teprve čtyři hodiny ráno a Nicole už zvonil budík. I když bylo hrozně brzy, vyletěla z postele jako namydlená střela. Tolik se těšila do Winnipegu. Vždyť konečně letí do tolik vysněné Kanady. Proběhla ložnicí a utíkala přes obývací pokoj směrem ke kuchyni. Neuvědomila si ale, že má v bytě další nocležníky, konkrétně tedy na pohovce, kde spal její bráška, a tak ho nedopatřením probudila.

,,Ségra, co šílíš?" ptal se Martin rozespale, když dokázal definovat původce toho hluku. 

Nicole na chvilku zastavila:,,Dneska letím pryč, bráško můj zlatej." Nedokázala ani popsat, jak moc se těšila, ale on její úsměv vlastně mluvil za vše. 

,,Není možný, aby ses tolik těšila na rozhovor s jedním hokejistou. Že je v tom něco víc?" zeptal se podezřívavě Martin.

Nicole pohotově zavrtěla hl avou:,,Ani nápad. Ale uvidím Winnipeg. Budu mluvit osobně s hráčem NHL a asi si zajdu i na zápas Jets."

,,To mi bylo jasný, tak je v tom zápas," uchechtl se pobaveně Martin a protáhl se.

,,Dáš si snídani, bráško?" zašvitořila Nicole.

Martin jenom přikývl a odešel do koupelny. Cestou ještě pozdravil Bellu, která nenápadně vykukovala ze dveří Nikči pokoje. 

,,Ahoj, Bello," křikla Nicole od kuchyňské linky, ale neotočila se.

Po chvilce vystrčil Martin hlavu z koupelny:,,Hele, ségra, vezmu si sem Kačku. Samozřejmě jen na tu dobu co budeš pryč." Nicole začínala tiše pěnit. Nesnášela bráchovu přítelkyni. Byla šíleně arogantní a namyšlená. Martin věděl, jak moc ji jeho ségra nemá ráda, ale nechtěl tam být sám s Bellou.

,,Fajn, ale odstěhuješ ji minimálně den před mým příjezdem, jasný?" varovala Martina Nicole.

,,Jasně, ty jsi tu šéfka," mrkl Martin na sestru a jeho mokrá rozcuchaná hlava zmizela zpátky v koupelně.

,,Bello, dáš si snídani?" otočila se Nicole na kamarádku, která jenom tiše přikývla a sedla si ke stolu. Po chvilce se do místnosti vrátil i teď už osprchovaný Martin a také se pohodlně usadil.

,,Snad vám toasty nevadí. V 10 mi to letí a musím si ještě překontrolovat věci. Takže nemám čas na nějaký velkolepý snídaně v anglickém stylu," řekla Nicole a před oba dva postavila čaj a po chvilce i talíř s toasty.

,,Víš, že tvoje toasty miluju, sestřičko," řekl podlézavě Martin. Nicole se usmála a sedla si k bráchovi a Belle.

,,Kdo ti to včera večer psal?" optal se Martin.

,,Nebuď zvědavej a jez. Máš na tom jinovatku," ušklíbla se Nicky.

,,Ten tvůj přítel, co?" pokračoval dál Martin.

Nicole protočila oči:,,Možná ano, možná ne."

,,Takže jo," řekl rozhodně Martin a dal se konečně do jídla. Nicole jenom pokrčila rameny a hleděla si své snídaně.

Když dojedli, Nicole poprosila Martina, jestli neumyje nádobí, že se mezitím osprchuje. Martin souhlasil, a tak Nicole rychle zapadla do koupelny. Po rychlé sprše si ještě rychle překontrolovala věci a upravila se. I když věděla, že to nemá cenu. 12ti hodinový let udělá svoje. Vzala si kufry a vydala se ke dveřím, kde ještě popadla svůj kabát.