Cesta za láskou

26. kapitola 💋

Tato kapitola je věnována luckamurinova. Snad se ti bude líbit.

Z pohledu Karol

Ráno jsem se probudila celkem brzy. Ruggero vedle mě ještě klidně spal. Nechtěla jsem ho budit. Potichu jsem se vyplížila z ložnice a šla udělat snídani.
Udělala jsem nám smažená vajíčka a kávu. Když jsem to bylo všechno hotové, ve dveřích se objevil Rugge ,,Proč jsi mě nevzbudila? Pomohl bych ti" ,,Nechtěla jsem tě budit a snad ještě zvládnu osmažit vajíčka a uvařit vodu v rychlovarné konvici" přikývl ,,Chtěl bych ti něco říct... " přerušila jsem ho ,,Teď ne, chtěla bych alespoň chvíli nic neřešit a v klidu se nasnídat. Probereme to později" ,,Jak si přeješ" napila jsem se horké kávy a v tu chvíli začal zvonit můj mobil. Otočila jsem oči v sloup ,,Toto klidné ráno moc dlouho nevydrželo"  hovor jsem přijala.

Hovor

,,Dobrý den, je u telefonu Karol Sevilla?" ,,Ano" ,,Tady inspektor Fabre
Myslíte, že by jste mohla co nejdříve přijít na policejní stanici" ,,Pokusím se. Děje se něco?" ,,Už víme, kdo pravděpodobně stojí za únosem vaší kamarádky" ,,Přijdue co nejdříve" s těmito slovy jsem zavěsila.

Konec hovoru 

Zvedla jsem se od stolu a namířila si to ke skříni ,,Kdo to byl?" ,,Inspektor Fabre" ,,A co chtěl?" ,,Abych co nejdříve přišla na stanici" ,,Tak tam půjdeme, až se nasnídáš",,Já nemám hlad" ,,Nasnídáš se, nechci aby si někde zkolabovala" rezignovaně jsem přikývla, když jsem viděla Ruggerův starostlivý pohled. Sedla jsem si zpátky ke stolu a dala si do pusy první sousto.
Když byl talíř prázdný, šla jsem se obléknout.
Na policii jsme dorazili tak za dvacet minut.
Ruggero zůstal venku a mě zavedli do výslechové místnosti.
Ukázali mi fotku tří mužů, když vykládali fotku posledního muže celá jsem zkameněla, na fotografii byl totiž můj bratr. Nevěděla jsem, co mám dělat. Bála jsem se o Valentinin život a každé moje slovo jí mohlo ublížit. V tu chvíli jsem byla naprosto bezradná ,,Na první fotografii, je Claudio Fernandéz, známá firma začínal jako dealer trávy a teď je z něj obchodník s drogami a zbraněmi. Znáte ho?" zavrtěl jsem hlavou na nesouhlas ,,Dobrá, tak jdeme dál" ukázal na další fotku ,,Oscar Lombardo, předkupník se zbraněmi a s lidmi. Poznáváte ho?" ,,Neznám ho" moje srdce začalo tlouct o sto šest, přicházela totiž řada na Miguela a já stále nevěděla jak se zachovat ,,Dobře, tohle je Mike Santos, taky se mu říká vládce podsvětí sežene všechno co se nedá sehnat legálně drogy, lidi, zbraně a tak dále. Jdeme po něm už dlouho, ale zatím nám stále uniká a byl bych vám opravdu vděčný, kdyby jste nám ho pomohla dopadnout. Znáte ho?" neodpověděla jsem jen jsem se snažila pochopit to, co před chvílí řekl.

Z pohledu Ruggera

Stál jsem před výslechovou místností a pozoroval jak probíhá výslech. Nic jsem bohužel neslyšel, ale všimnul jsem si toho jak byla Karol nervózní, určitě se jí zeptal na jejího bratra a ona nevěděla jak reagovat. Chápal jsem jí, šlo tu o Valentinin život a každé její slovo mohlo být definitivní.
Kdyby se mi dostal pod ruku, asi bych se neudržel. Ničilo mě vidět Karol v tomhle stavu. Snažila se být silná, ale tahle situace se na její psychice podepsala a musela to vidět na sobě i ona. Z mých myšlenek mě vytrhlo zvonění mého mobilu.

Hovor

,,Cande, teď zrovna nemůžu" ,,Lásko, kde jsi?" ,,Teď s tebou nemůžu mluvit"
,,A proč? Děje se něco?" ,,Ne, všechno je v pořádku. Pak se ti ozvu"

Konec hovoru

Mobil jsem dal zpátky do kapsy. A dál se snažil soustředit na výslech Karol. Teď jsem si musel určit priority a Karol je pro mě to nejdůležitější. Nevěděl jsem co, budu dělat jestli se potvrdí Candelariino těhotenství, nechtěl jsem s ní zůstat. Teď, už ne.

Po milionu let opět další kapitola.
Co na ní říkáte?
Další kapitola bude co nejdříve.

Vaše Val