7. kapitola 💋

548 22 6
                                    

Tuto kapitolu věnuji užasné autorce chicadeliveri11. Děkuji ti za krásné komentáře, nejen k tomuhle, ale i k dalším příběhům. Snad se ti, ale i vám ostatním bude tato kapitola líbit.

Z pohledu Ruggera

Hned jsem šel za produkcí domluvit se, abych mohl co nejdříve odletět do Itálie. Zaklepal jsem na dveře za chvíli se z místnosti ozvalo ,,Dále" otevřel jsem dveře a vstoupil dovnitř
,,Ahoj Ruggero potřebuješ něco?" ,,Chtěl bych se na něco zeptat?" ,,Na co?" ,,Co by se stalo kdybych odjel do Itálie?" ,,Cože?" ,,Moje rodina v Itálii mě potřebuje musím za nimi." ,,To chápu. Kdy chceš odletět?" ,,Nejlépe už pozítří" ,,No dobře, ale zítřejší show ještě odehraješ!" ,,S tím počítám" ,,Kdy se vrátíš?" ,,To nevím, ale doufám, že co nejdřív. Jak bude turné probíhat beze mě?" ,,To ještě nevím. Budeme muset dát na seznam písničky ve kterých nezpíváš. Což bude těžké" ,,Jasně to chápu" ,,Hlavně se nám brzy vrať!" ,,Spolehni se" podal jsem si s ním ruku a odešel.
Vrátil jsem se za Cande na pokoj ,,Rugge jsi to ty?" ,,Jsem" ,,Kde jsi byl? Ani si nedokážeš představit jak jsem se o tebe bála" ,,Byl jsem za produkcí" ,,Proč?" ,,Protože mi volala máma" skočila mi do řeči ,,Co s tím má společného tvoje máma?" ,,Nech mě domluvit! Prosím." odmlčel jsem se ,,Takže volala mi máma a sdělila mi, že táta má rakovinu. Požádala mě, abych za nimi přijel do Itálie proto jsem byl v produkci, abych se s nimi domluvil kdy mám odjet" ,,Aha a kdy odjíždíš?" ,,Pozítří" ,,To je na rychlo. A co bude s turné?" ,,Zítra ještě budu vystupovat, ale potom to bude muset probíhat beze mě" ,,Jedu s tebou!" ,,Nejedeš!" ,,Proč ne?" ,,Protože většinu času budeme v nemocnici a já vím jak je pro tebe nemocnice depresivním místem. A já nejsem ten kdo tě tomu bude vystavovat" ,,Máš pravdu. Ale co mám teda dělat? Mám tu zůstat nebo se vrátit do Buenos Aires a přiletět, až se vrátíš z Itálie?" ,,To je na tobě" ,,Jdu spát jsem unavený" ,,Já taky" dal jsem si horkou sprchu, převlékl se do pyžama a šel si lehnout do postele. Okamžitě jsem usnul.
Ráno jsem se probudil o půl deváté. Cande ještě spala. Převlékl jsem se a šel na snídani. Když jsem vešel do jídelny k mému překvapení už skoro všichni seděli u stolů. Karol tam byla taky u stolu pro dva. Vzal jsem si dva čokoladové crossanty a šel si k ní přisednout ,,Ahoj můžu si sednout?" ,,Ahoj samozřejmě, že můžeš. Byl jsi za Serğĕm?" ,,Ano byl?" ,,A co ti řekl?" ,,Na dnešní show ještě budu vystupovat" ,,Kdy odjíždíš?" zeptala se se sklopeným pohledem ,,Zítra" ,,Budeš mi chybět" ,,To ty mně taky, ale musím odjet" ,,Já vím a chápu to" ,,Vrátím se slibuju" ,,Já vím, věřím ti" dal jsem ji svoji ruku na tu její, abych ji trochu uklidnil ,,Na mých citech k tobě žádná vzdálenost nic nezmění" přikývla ,,Vždyť i moje city k tobě budou stále tak silné jako jsou teď" ,,Když jsme si to vysvětlili, mohli bychom se už najíst?" usmála se ,,Jasně, že můžeme" oba jsme se pustili do těch úžasných crossantů a vonící kávy.

Z pohledu Karol

Po snídani jsme měli volno. Zkouška začínala až ve dvě. Šla jsem na pokoj a plánovala aspoň na chvilku jít spát, ale mou pozornost upoutal papír položený na mém nočním stole. Vzala jsem ho do ruky a začala číst.

Dopis

Moje milá sestřičko, asi se divíš jak se tenhle kus papíru dostal na tvůj noční stolek. Jak už jsem ti minule říkal, potřebuju peníze. Vím, že si mi řekla, že mi nic nedáš, ale bylo by lepší kdyby si změnila názor. Co kdyby se Cande dozvěděla o tvém románku s Ruggerem? Brzy se ozvu pro odpověď.
Tvůj milovaný Bratříček

Konec dopisu

To snad nemyslí vážně? On mi bude vyhrožovat? Co mám teď sakra dělat?
Mám to říct Ruggerovi? Ne tohle musím vyřešit sama.
Celé dopoledne jsem přemýšlela nad tím dopisem. Ani jsem si nevšimla, že už budou skoro dvě hodiny. Rychle jsem popadla klíče zamkla pokoj a utíkala na zkoušku. Jako vždy jsem samozřejmě přišla pozdě ,,Omlouvám se ztratila jsem pojem o čase" ,,Dobře. Běž na pódium. Zkoušíme písničku Alas. Vyšla jsem na podium a začala zpívat. Potom jsme zkoušeli Alla voy, Eres, Musica en ti a další. Myslela jsem, že umřu vedrem, protože jsem byla zpocená ,,Tak fajn běžte se převléknout za hodinu začínáme" já se nemohla dočkat až si vlezu do sprchy ,,Stalo se něco, že jsi přišla pozdě" ,,Jak jsem řekla ztratila jsem pojem o čase" ,,Tak dobře. Omluv mě musím se jít převléknout" ,,Jo to já taky" usmál se a odešel. Já se šla připravit na dnešní show.

Tak další kapitola je tu. Tentokrát je i delší má 803 slov. Jak se vám líbí? Co říkáte na to, že Ruggero už brzy odjede? Přeju vám hezký zbytek dne.

Vaše Val

Cesta za láskouTempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang