Cesta za láskou

23. kapitola 💋

Tuto kapitolu věnuji NikolaTrov. Snad se ti bude líbit.

Až si přečtete kapitolu byla bych ráda, kdyby jste si přečetli i informace pod ní. Je to docela důležité.

Z pohledu Karol

Ráno jsme jely s Valentinou na letiště. Letadlo nám letělo v osm hodin. Zavolaly jsme si taxi a vyrazily na letiště. Šly jsme se odbavit a vyzvednout letenky. Když jsme to všechno měly hotové akorát hlásili upozornění na náš let. Nastoupily jsme do letadla a já okamžitě usnula.
Přistáli jsme na letišti okolo poledne. Když jsme byly v příletové hale zastavila jsem se ,,Karol, děje se něco?" ,,Ne nic jen jsem si vzpomněla jak jsem sem přiletěla minule" ,,Zapomeň na to. Taxi už na nás čeká tak pojď" ,,Máš pravdu" přikývla jsem a šla za ní.
Když jsme přijely do bytu, začala jsem si vybalovat. Když jsem byla hotová, šla jsem do obývacího pokoje za Valentinou ,,Ty někam jdeš" ,,Jo musím si něco zařídit" ,,Aha a nemám jít s tebou?" ,,Ne, to je v pohodě. Zůstaň tu" ,,Tak dobře" vzala si kabelku a odešla.
Začala jsem číst knížku, vyrušilo mě, ale zvonění dveřního zvonku. Myslela jsem si, že je to Valentina, ale pak mi došlo, že ta má přece klíče, ale taky si je mohla zapomenout ,,Co pak sis zapomněla?" Otevřela jsem dveře a hodla se vrátit ke čtení knihy ,,Tebe" otočila jsem se, abych se ujistila, že tam opravdu stojí on ,,Chápu, že jsi mě nečekala" ,,Upřímně čekala bych kohokoliv jen ne tebe" ,,Chápu" ,,Co tady děláš?" ,,Už to bez tebe nemůžu vydržet" zavřel dveře a zamkl ,,Ruggero to není moc dobrý nápad" skousla jsem si spodní ret ,,Já tě musím políbit i kdyby to byl můj poslední polibek v životě" přišel blíž a spojil naše rty po dlouhé době v jedny.
Za chvíli už naše oblečení leželo ba zemi a pokojem se rozléhaly naše vzdychy ,,Miluju tě" vykřikl, lehl si vedle mě a přikryl nás dekou. Chtěla jsem vstát, ale zadržela mě jeho ruka ,,Jestli si myslíš, že tě teď nechám odejít tak se mýlíš. Lehni si" ,,Ruggero, byla to chyba" ,,Tak na tom se neshodneme" ,,Tak to mě mrzí, ale měl by si už jít!" ,,Ale..." ,,Prosím tě odejdi" jeho tvář posmutněla, zdá se, že to nečekal ,,Tak dobře" posbíral své věci, oblékl se a ani ne za pět minut odešel. Já jsem se oblékla a čekala na Valentinu něco mi říkalo, že v tom má prsty.
Seděla jsem v křesle, popíjela kávu a pokračovala ve čtení své knihy . Když v tom mi zazvonil telefon. Na displeji se objevilo Valentina.

Hovor

,,Ano?" ,,Karol musíš mi pomoct!" z jejího hlasu bylo znát jak je vyděšená ,,Co se stalo?" ,,Nevím jdou po mně nějaký chlapi" ,,Kde si?" ,,Někde v centru" ,,Kde v centru?" ,,U divadla. Musíš zavolat policii" ,,Kde si? Dojedu pro tebe" ,,Ne zavolej tu policii" ,,A co ty?" ,,Já si poradím."

Konec hovoru

Jak mi řekla tak jsem i udělala hned jak jsem zavěsila vytočila jsem číslo 158. Řekla jsem jim, že po mé kamarádce jdou nějací muži. Ptali se mě kde přesně se nachází. Odpověděla jsem jim, že když jsem s ní mluvila tak byla u divadla. Rozloučili se s tím, že tam hned jedou. Já tam vyrazila taky věděla jsem, že mě tam bude potřeba.

Tak po opravdu hodně dlouhé době vyšla konečně nová kapitola.
Mám na vás pár otázek:
Ta 1. zní jestli bych neměla propojit wattpad s instagramem? Že bych si založila účet na instagramu, který by sloužil k tomu, aby jste si například mohli vybírat z které knihy chcete, abych vydala  kapitolu nebo které postavy mají v určitých příbězích (jednodílovkách) vystupovat. Jste pro?
Za 2. jestli mám udělat něco jako knihu o informacích, abych to nemusela psát do příběhů. Chtěli byste to?
Mám spoustu nových nápadů na příběhy. Teď pracuju na novém příběhu, který se bude jmenovat ,,Tajné sny" první kapitola by měla vyjít příští týden. Taky se plánuju zaměřit na jednodílovky. Už mám pár nápadů.
Jednu jednodílovku budu psát s jednou skvělou autorkou dohromady a už se nemůžu dočkat až vám o tom budu moct říct trochu víc. Na spolupráci se moc těším.
Dejte mi vědět do komentářů co si o tom všem myslíte.
Přeji vám úspěšný krok do Nového školního roku.

Vaše Val