ČARODĚJKA GINGER

Představuji vám tuto ženu

"Mohl ji někdo vidět!" protestovala Jitka.
"To mohl," pripustila Ginger. "Chránila jsem ji kouzlem aby ji nikdo neublížil. Ne proti vidění."
"Je to ještě dítě!"
"To už dávno není. Je fyzicky dospělá a mentálně docela překvapivě také, vezmu-li v úvahu jak dětinská jsi v sexualitě ty."
Mona se tomu zasmála, ale pak se postavila vedle mamky.
"Jsme hodně stejné!"
"Život se nedrží čísel, kdo kdy dospěje je dost invidualní," přikývla čarodějka. "Už není dítě, a dospělá ji není dovoleno.
To je dost nejasný stav!"
"To ano!" souhlasila dívka.
"Možná je čas vás představit úplně znovu. Protože se skutečně neznáte.
Mono, tohle je Jitka. Je to zkušená žena. Teď moc neví kam a má své strachy. Je totiž opatrná a starostlivá. Myslím že tě může mnohé naučit a v mnohém ti pomoct. Přijmeš ji za svou kamarádku?"
"Jo," přikývla dívka. Ta hra že se neznají byla trošku směšná, ale zároveň cítila, jako by ji teď byla citově blíž.
Z náhlého popudu k matce přistoupila a objala ji.
"Ahoj. Myslím že si budeme rozumět. Budeme nej kamarádky, jo?" nabídla smír.
"Jitko? Tahle mladá žena se jmenuje Mona. Někdy je ztřeštěná a dost zvědavá. A nemá ráda když se s ní zachází jako s malým dítětem. Ale je s ní zábava a až ji poznáš, uvidíš, že ti změní život k lepšímu. V mnohém potřebuje pomoc zkušenější. Budeš její kamarádka?"
Jitka pohlédla na dceru. Najednou v ní opravdu viděla ženu. Krásnou mladou ženu plnou ideálů i ztřeštěnosti. Ale také krásnou svůdnou ženu, jejíž vnady se daly vytušit ve tvaru letních šatů.
Pomalu přikývla.
"Jste moc krásná slečna, Mono," zašeptala tak trochu překvapena tím novým pohledem. "Musíte mít plno kluků?"
"Také jste krásná, paní," usmála se stydlivě dívka. "A ohledně kluků, zatím nemám žádného. V tomto raději nepospíchám. Chtěla bych pochopit nejdříve sebe." Odmlčela se, trochu sbírala odvahu. "V sexualitě. Poznávám teprve sebe a učím se. Nemám moc zkušeností," vysvětlila.
"Já ano," usmála se žena. "Mohla bych vám vyprávět, jestli chcete, slečno?" navrhla Jitka a cítila jak rudne ve tvářích. Ale její stud byl potlačen Moniným nadšením.
"Prosím. Moc ráda bych slyšela o vašich prvních láskách."

Ginger je nechala spolu o samotě vyprávět. Pomalu sestupovala lesem zpět k chaloupce a cestou sbírala bylinky a rostlinky. Některé k léčení, jiné jen jako dnešní večeři. Nepospíchala, ale ani se neohlížela. Poslouchala les i město za ním. Jemné nuance zvuků a energií a rozplétala je na jednotlivá vlákénka a stopy. Cítila něco nevyřčeného, ukrytého v pozadí. A když se jí nedařilo to rozpoznat, netrápila se tím. Byla čarodějkou a věděla že vše má svůj správný čas. Některé věci se prostě uspěchat ani nedají.

Pak myšlenkou zalétla krátce k dubu. Věděla že se vrátí až za tmy. Ty dvě se potřebovaly lépe poznat. A to znamenalo vyprávět spoustu osobních příběhů a zkušenosti.