ČARODĚJKA GINGER

Nevšední všednost

Odpoledne se oblékly a zašly do panelákového bytu pro další věci, které budou potřebovat pro tak dlouhý pobyt v doměčku. Ginger šla s nimi, aby je trochu mírnila. Světnička byla dost malá, na nějaké větší stěhování. Nechala je vzít jen školní potřeby a slušnější oblečení. Pak zbytek jídla který tam byl.

"Na té bylinkové dietě bychom umřeli jednou hlady!" prohlásila totiž Jitka. Ale Ginger se tomu jen zasmála.

"To já schválně. Nejdříve musím trochu vyčistit váš organismus! Ale nemám v plánu vás tím krmit celý měsíc, neboj. Nevypadám snad že nějak extrémně strádám!" zvedla ruce a ukázala na sebe.

"To ne," usmála se Jitka a začervenala se.

"Ale klidně to sbal. Postupně to použijeme," přikývla.

Mona se rozhlédla po svém pokojíku. Chtěla sbalit nějaké plyšáky, spíše ze zvyku než že by je skutečně nějak výrazně potřebovala. Ale nakonec je tam nechala. Nechtěla vypadat jako malá holka.

Čeho opravdu litovala, byl její mobil. Teprve teď ji došlo, že bude měsíc bez něj. Kdyby to šlo, propašovala by jej třeba tajně. Ale bez elektřiny by jej stejně nemohla nabíjet. A tak jej nechala vypnutý na poličce. Bude to dlouhý měsíc.

A tak toho bylo překvapivě málo, co nesly do domečku. Až Jitka znovu začala pochybovat, že to tam opravdu zvládnou. Ale myšlenka, že mohou kdykoliv znovu zajít pro to, co jim bude chybět, ji uklidnila.

-

K večeru Mona navštívila znovu svoji vílu, zatím co ženy ohřívaly na kamnech vodu na koupání. Ginger položila doprostřed plechovou vaničku z kůlny a nakreslila okolo ní kruh. a rozsvítila na jeho hraně čtyři svíčky.

"Každá lidská činnost může být kouzlem. Dá jí to mnohem hlubší smysl a význam," vysvětlila oběma, zatím co venku se už stmívalo. "Lázeň byla místem nejen očisty, ale i relaxace a odpočinku. Místem, kde jste se nechávali hýčkat. Někdo se vám věnoval a pečoval o vás. A je to jedna z věcí, které je třeba umět. Na jednu stranu s láskou o někoho pečovat. Na druhou stranu ale i pěči s povděkem přijmout, nechat se opečovávat. Mohly bychom se prostě jen umýt. Ale život někam nespěchá, tak proč?" zavedla je obě do kruhu a pak křídou doplnila ještě několik symbolů.

Spolu s Jitkou pak svlékly Monu a posadili ji do vaničky.

"Mono půjdeš první?" zeptala se čarodějka. "Potřebuješ se ohřát a teď je voda nejteplejší!"

"Dobře," přikývla. "Co mám dělat?"

"Užij si to," popřála ji čarodějka. "A nic nedělej! Nech vše na nás!" dodala na vysvětlenou

Jemně ji polévaly horkou vodou a umývaly. Voda byla tak horká, že se celá zpotila. Navíc ji to přišlo nejdříve nezvyklé. Dávno ji už nikdo neumýval. A teď ji čtveřice rukou znovu hýčkala. Ale rychle to přijala. S úsměvem a beze spěchu se nechala mýt, utírat i česat, oblečená v teplý župan.

To pro Jitku bylo náročnější přijímat péči. Vzbuzovalo to v ní dojem nemohoucnosti, kterému se podvědomě chtěla bránit. Svede se přece o sebe postarat sama. Ale to Ginger nezpochybňovala. Věděla v čem to skutečně je. Jitka si to sama sobě nechtěla dovolit. Nevěřila, že by si něco takového zasloužila. A proto ji musela čarodějka po celou první půlku uklidňovat a ujišťovat, že se jim to oběma líbí. Že se jí chtějí věnovat a dávat ji svou lásku. Až ji nakonec převědčili natolik, že se opravdu uvolnila. Dokonce přijala při tom bez protestů i Gingeřinu péči o své nejintimnější partie.

Ginger šla na řadu až na konec. Byla zvyklá spíše na chladnější vodu než ty dvě, ale to v každém aspektu všedního života. A i tato část měla pro ně své kouzlo. Poprvé se staraly spolu o někoho jiného. Společné mamka s dcerou vedle sebe. Až si Jitka uvědomila, jak málo věcí dělají skutečně společně. O to více si užívala vzájemných doteků při tom. Předávání iniciativy i dílčůch úkolů. Pro monu ještě tím novější, že to bylo první žena, mimo mamky, kterého se dotýkala. Ale stud rychle potlačila. Byla to její přítelkyně. Vlastně nejbližší přítelkyně co měla. Nenala ji sice dlouho, ale nikoho neznala tak intimně. A nikdo jiný nevěděl o ní tolik, jako čarodějka. Ani mamka, uvědimila si. A ta myšlenka ji vehnala ruměnec do tváře. Ale i touhu, užívat si ten dotek.