ČARODĚJKA GINGER

Prožívej bezpráví s radostí

"Tak že jsi svedla i podškůbka!" rozesmála se Mona. A Ginger to uklidnilo, protože byla horší otázka, které se sama raději vyhýbala. Zabila by jej? Tehdy věděla že musí. Ale nevěděla jak.
Jsou různé druhy smrti jako  různé způsoby přechodu z jednoho světa do druhého. Protože obohe je jedno a to samé. Kundě přivedla ze světa tam sem a tím jej zabila. Ač to tak zatím vůbec nevypadalo, pro svět tam to tak bylo. A podškůbkovi se do teď vyhýbala, a tím jej také skoro zabila. Ale "smrtí starých pohledů může být i rituál, nebo hraniční zážitek, stěhování, nová práce, jakákoliv zcela nová zkušenost, která předkládá váš svět v jiný. A z toho hlediska ho změnila. Už nemohl být čím dříve. Ta noc, a následující den co jsme promlčeli. Zahřívali se navzájem a já zůstala nahá v jeho obětí a on znovu a znovu četl tvary mého těla prsty jako slepec. A poslední noc kdy odešel už i pocit hladu a prázdno zesílilo natolik, že vstoupilo i do jeho mysli, to bylo neexistování. To byla smrt, tunel, kterým jsem jej provedla.
"Dovolila jsem mu více, než bych při odchodu ze statku čekala. Ale já nikdy neměla plány. Jsem moc impulzivní.
Ale nemilovala jsem se s ním. Nechala jsem jej poznat ženu. Byl stále dítětem věřící pohádkám o hrdinech a princích co přemůžou svět. Všemu divokému, ženskému, impulzivnímu se vyhýbal. Bál se toho a tak to popíral.
Já mu ukázala divokost v podobě, kterou neodmítl. Po které vnitřně toužil. Kterou přitáhl k sobě a držel se jí.
Nic jiného už neměl. Zabila jsem v něm dítě, co věří, že svět může ovládat, či alespoň pochopit.
Mně nemohl pochopit, přesto mne držel, existovala jsem.
Další den ráno jsem jej probudila hned za svítání.  Vysvlékla jej a spolu jsme se umyli ve studánce. Pak promrzlí a mokří jsme se rychle oblékli a běželi dolů na statek, kde právě Kundě vařilo snídani. Opření o kamna jsem ukázala okolo. Na světnici. Na schodiště a hůru, kde se probouzeli kluci.
"Tohle je tvůj svět! Vše co se tu děje, se tě osobně týká! Nejde o to, že bys měl mít strach, ale naopak, raduj se ze všeho, co se ti tu stane. Prožívej naplno divokost každého okamžiku. Prožívej a raduj se z bezpraví, které tě dělá silnějším! Protože to je ten důvod, proč se ti děje. Protože divoká ženská podstata světa ví, že jej ještě zvládneš. Proto ti jej dá. A ty ji ukaž, mně ukaž, že jej přijímáš a neseš s radostí, že jsi už muž! Co se svou silou chlubí natolik, že vezme další a další křivdu s radostí jen aby ukázal ženě, světu, jak silný je!
Věz, že tě vidím a Kundě také!" slíbila jsem mu.
Ten den, ani následující mistr nepřišel. Ani pro mne, ani pro podškůbka. Už nebylo proč.