ČARODĚJKA GINGER

Rituál pro Monu

Později Ginger vstala a z kamen vzala křídu, kterou si tam schovávala. Tou nakreslila kolem dívky na podlahu kruh. Dost velký, aby se d něj věšla i Jitka a ona. Pak z Mony jemně stáhla navlhlé šaty a pověsila je nad kamna, aby oschly. 

"Tohle je rituál pro tebe, Mono," zašeptala a pak vysvlékla i Jitku.

Přichystala ještě několik věcí a pak obřadně vstoupila za nima do kruhu. Nad jejich hlavami objela prsty ve vzduchu kruh, kterým jej aktivovala.  Znovu se posadila k nim na zem  a objala je.

"Uvolněte se. Zklidněte tělo a vše pusťte. Všechny starosti počkají mimo tento kruh. Tady na ničem ostatním nezáleží!" zašeptala.

"Ale?" zaprotestovala Mona nejistě. Jak se uvolnila, cítila jak z ní vytéká krev.

"To je v pořádku! Chci to tak!" uklidnila ji Ginger. "Uvolni se tomu. Teď není důvod nic hlídat a kontrolovat. Naopak, někdy je čas vše pustit a nechat odtéct. Nechat věci pžicházet a odcházet jak sami chtějí," políbila ji na čelo.

Pak se nadechla a započala rituál.

"Pod ochraným kruhem já, čarodějka Ginger, student Černé školy země a osmi, otevírám rituál pro tu, jež zovou jménem Mona!" promluvila pomalu. Namočila prsty do drobné krvavé loužičky pod dívkou a nakreslila jí pod pupek znamení. Stejné znamení pak nakreslila krví i Jitce a sobě.

"Tvá krev to stvrzuje. Již nejsi dítětem, jsi ženou! V kruhu žen jsi jednou z nás. Vítám tě mezi námi.

Příběhy žen jsou teď tvými příběhy! Rituály žen jsou teď tvými rituály. Tajemství žen jsou i tvým tajemstvím. 

Tvá krev je i naší krví. Tvá bolest naší bolestí. Tvé slzu našimi slzami.

Na tvé cestě jsme ti oporou. Protože jsi jednou z nás. 

Přijmi svou krev, jako my přijímáme svou. Přijmy čryři ženy a jejich vládu v sobě. Protože to jejich síla a moc se v tobě probudila. Jejich poznáním poznáš více i sama sebe. 

Jsi jednu z nás! Součástí kruhu žen! To stvrzuji tímto rituálem!" Objala je slavnostně obě čarodějka. Mlčenlivě je držela dokud kouzlo ještě viselo v prostředí. Dokud se nevsáklo do jejich těl a energií.

Když je po dlouhé chvíli pustila, podala Moně mokrý hadřík. 

"Otři si klín, ale znamení nech do rána!" usmála se.

Dívka přikývla a umyla se. Čarodějka pak setřela zbytek krve z podlahy i přerušila jím i křídový kruh.  Nalila všem čaj, který se hřál na kamnech a znovu se posadila na zem k nim.

"I když mnohé z nás vnímají cyklus jen skrze menstruaci, protože ji nemohou úplně potlačit a zapřít, má cyklus ženy čtyři fáze. A každá z nich nás v něčem posiluje. 

V první, po menstruaci, jsme nejaktivnější. Zvládáme mnoho úkolů najednou. Vše jde snadno a rychle. Jsme aktivní a jako by naše síla neměla hranic. Do tohoto času soustřeď nejtěžší úkoly. A nejvíce jich udělej.

V druhé fázy, přibližně další týden, je ovulační fáze. To jsme přátelské, komunikativní, romantické a krásné. Svedeme jedna s lidmi a dostávat je na svou stranu. Jakýkoliv pohovor a rozhovor jde snadno. Proto si je nech všechna důležitá jednání na uto fázi.

Ve třetí fázi jsme kritické. Snadno najdeme slabiny a chyby. Není snadné s námi vyjít. A v této fázi také nejvíce věcí které nám nevyhovují, ukončíme.

Menstruační fáze je nejblíže čarodějkám a duchovnímu vnitřnímu světu. Máme nejméně sil a potřebujeme odpočívat. Nabrat je. Ale tím jsme nejblíže duchovnímu světu. Vše vnímáme citlivěji a přesněji. 

Kněží v mnohých národech považovali menstruační krev za nečistou, ale spíše se ji báli. Dělá z nás čarodějky!

Jako teď tebe. Proto byl i dobrý den na tvé setkání s vílou. Dnes jsi ji byla blíže než jindy.

Dívka přikývla a její tvář zrůžověla rumělcem. Cítila se překvapená a šťatná. Nikdy ještě neměla svůj vlastní rituál. A najednou se cítila o trošku jinak. Součástí těch dvou. Více ve světě dospělých. Více v pochopení svého těla a menstruace.

Unaveně zívla a upila čaje.