ČARODĚJKA GINGER

Boj o život

Když jsem se se Stromem vrátila od Ovčí studánky, čekal nás před domem Lišák. Oběma nám bylo hned jasné, že máme problém. Některé věci se nedají utajit. A před mágy už vůbec ne.

Pevněji jsem se chytli za ruce, odhodlaní vzdorovat. Vybojovat své místo pro náš tak nečekaně intenzivně probuzený vztah.

Lišák měl pevně sevřené rty a oči nepřístupně zachmuřené.

"Asi bychom si měly promluvit," nadhodil Strom, když jsme přišli blíže.

"Už není třeba," odtušil chladně. Byl tak nepřirozeně bledý, až mi ho bylo líto. Že by se jej to dotklo až tolik. Výdyť v poslední době se mnou ani nepromluvil?

Více mýlit jsem se nemohla.

Stárek nás vpustil dovnitř do předsíně a ukázal na pootevřenou knihovnu.

"Mistr nás čeká!" vysvětlil.

Leknutím jsem ztratila dech.

"Já...," zašeptala jsem v hrůze. "Já jsem jej poprosila, aby si přišel pro mne!" přiznala jsem zoufale Stromovi.

"Cože?" zašeptal nevěřícně.

"Chtěla jsem ti to říct už nahoře," zakňourala jsem kajícně. "Ale nezvládla jsem to!"

Přikývl, ale o poznání zbledl. A pak bez meškání prošel dveřmi jako první. Postavil se před mistra s hrdostí a sebejistotou hodnou mága.

"Přál jste si mne? Mistře!" optal se.

Postavila jsem se napůl za Stroma. Strach mne nopouštěl. Mlčela jsem, neměla jsem odvahu ani promluvit, jen jsem se třásla.

Lišák vstoupil jako poslední a zavřel za sebou dveře.

"Z určitých důvodů chci mluvit s vámi třemi!" odušil zlověstně.

"Ano mistře?" přikývl stárek. Hlas se mu chvěl a já pochopila jeho nezvyklou bledost a mlčenlivost. Každý z nás věděl o co tu jde. Léto končilo a jeden z žáků černé školy končí. Já, která jej o to v čase největšího zoufalství požádala? Lišák, který si mne vzal a udělal ze mne svou loutku? Či Strom, který se do toho zapletl tak trochu nešťastně až dnes?

"Stroma se o netýká!" vyhrkla jsem na jeho obranu.

"Vemte si mne, místo ní!" odporoval nesouhlasně Strom!

"Ticho!" okřikl nás mistr. "Váš život patří jen mně! Nemáte právo si přivlastnit můj majetek! Nevlastníte svůj živoy, jak si můýete chtít brát život někoho jiného?"

"Ano mistře!" přikývli jsme všichni tři jednohlasně.

"A jak slyšíš děvče, týká se ho to úplně stejně jako tebe!"  vysvětlil nám. "A ano, přišel jsem si vybrat svou daň peklu. Život někoho z vás tu končí! V této světnici a v tento večer!"

Mlčeli jsme. Já hrůzou, Přišel si pro mne. Nepochybovala jsem o tom.

"Trváš na své prosbě, děvče?" optal se.

Proč mi neříká Ginger, jako ostatní. Nazýval vůbec někoho jeho jménem? Najednou jsem si tím nebyla jista. Máme jména? Nebo jsme jen ovce ve stádu? Kus jako kus, kdo je dost vypasený na porážku.

Uvědomila jsem si, že se mne na něco ptal. Měla bych odpovědět.

"Ne, mistře!" zavrtěla jsem omluvně hlavou. "Chci zůstat!"

"A teď už to víš jistě?" otázal se podezíravě.

"Ano! Prosím! Vím to jistě!" přesvědčila jsem.

"No uvidíme," ušklíbl se. "Nakolik o něj budeš bojovat! Poraž stárka a uvěřím ti!" oznámil mi.

Hned jsem si všimla že Lišák pookřál. Oba jsem věděli, že jsem slabší než před půl rokem. To jsem měla odhodlání a věřila si. A přesto mne snadno přemohl. Jak bych mohla zvítězit teď? Po vší té snaze mu sloužit a patřit? Jak bych si mohla vyvzdorovat vládu nad sama sebou?"

Zoufale jsem pohlédla na Stroma.

"To zvládneš," snažil se mi dodat sebedůvěru, ale moc mi to nepomohlo. Snad jen, že jsem se rozhodla opravdu bojovat. Spíše za něj než za sebe. Já sama jsem to chtěla ještě před vteřinou rovnou vzdát .

"Pokud tu chceš zůstat, musíš dokázat že jsi se za tento rok něco naučila!" vysvětlil mi mistr.

Co jsem se naučila? Pokorně sloužit a přijímat rány. Zahodit svoji důstojnost. A mžná ještě tak oddat se touze a penisu, mužské energii. To těžko zvýšilo mé magické schopnosti.

Svlékla jsem se a uchopila svou hůlku. S pobzdechem jsem vstoupila do magického kruhu s vědomím, že je to feaška. Že už teď jsem poražena.

Na druhé straně si lišák špínou země namaloval svá znamení na tvář. Byl stále bledý, ale na tváři mu již pohrával jeho sebevědomý úsměv. Připraven mne pokořit znovu. A nikdo z nás dvou nepochyboval, že to tak skončí!

Rotřásla se mi kolena.