Neviditelná

1.Díl - Stěhování

Konečně se můžu trochu rozšoupnout:DDD Doufám že se vám to bude líbit:)

Příjemné čtení.

Před zrcadlem stojí drobná dívka. Češe si své dlouhé vlasy. Splývají jí jako oheň přes záda až k místu kde záda ztrácí své dobré jméno. Její zelené oči se prohlíží v zrcadle. Má asi 170 cm, ale přijde si malá. Vyhrne si tričko a poplácá se plochém břiše "No jo no cvalík."zasměje se nahlas. Uslyší domovní zvonek. Seběhne schody a otevře dveře. Ve dveřích stojí celkem mladá dáma v saku a sukni. "Jste Gvendolyn Conellová?"zeptala se s kamenným výrazem. "Ano jsem, co se děje?"zeptala jsem se ještě celkem vesele. "Je mi to líto, ale vaše matka dnes zemřela při auto nehodě. Pro vás jako 17-ti letou dívku to musí být zásah, ale mou povinností je vám oznámit že se budete stěhovat zpět do Velké Británie za svojí tetou Glendou Sheprdovou."byla jsem úplně v šoku. Od doby kdy táta umřel na leukemii bylo vidět že máma zesmutněla začala pít alkohol a mám pocit že začala i kouřit. Teta Glenda je sestra mé maminky, ale nemám ji moc ráda. Když bylo mámě 18 tak jela jako au-pair sem do České republiky. Potkala tu tátu a zůstala tu navždy. Teď mi odešla stejně jako táta a já se stěhuji do země ve které jsem byla asi dvakrát, ale je to hodně dávno. Díky mámě umím dobře anglicky, takže to není zase takový problém, ale nechali mě tu oba. Po tváři mi stekla slza. "Slečno neplačte. Vaše krásné oči si nezaslouží být za závojem slz."začala být starostlivá a setřela mi slzu. "A kdy budu odjíždět?"stékala mi další slza. "Je mi líto, ale zítra ti letí letadlo v deset hodin. Dnes tu s tebou zůstanu a pomůžu ti sbalit."smutně se na mě usmála a já ji pozvala dál. Z kartičky připnuté na saku jsem zjistila že se jmenuje Kristýna Krajčová.  Hned jak vešla do předsíně vyzula se a zamířila do mého pokoje jako by tu už byla. Donesla jsem tři kufry a začala balit věci. Oblečení boty fotky obsahující tolik vzpomínek věci, které mi připomínají rodiče. Z očí mi tekly potůčky slz, ale bylo to pro mě lepší než to v sobě držet. "Jak vám mám vůbec říkat? Sice se asi budeme znát 12 hodin, ale to nevadí."nasadila jsem trochu falešný úsměv. "Říkej mi Kristy. Tak stará zase nejsem aby jsme si vykali. Můžu se tě na něco zeptat?"smalá se na mě přátelsky, ale já jí to moc nevěřím. Přece jen je to její práce. "Jasně že můžeš."dívala jsem se do stropu abych pořád jen nebrečela. "Po kom máš tak krásně zrzavé vlasy a zelené oči?"její otázka mě překvapila, protože tohle nikdy lidi nezajímá. "No já jsem z půlky Irka. Moje babička i moje maminka měli zrzavé vlasy a oči mám asi po tátovi, ale můj dědeček taky takové měl."moc jsem to nerozváděla, protože se mi hrnul do očí další proud slz. Cítila jsem se jako fontánka. Pořád ze mě tečou slzy, ale bolest nemůžeš jen cítit musíš ji prožít aby odešla. Zatím se mi to dost dařilo. Byli jsme konečně hotové tak jsme se šli dívat na film. Někdy v osm jsem si dala něco k jídlu a šla jsem spát. Kristýně jsem ustlala na gauči. Přišlo mi špatné ustlat jí u mámy v pokoji a měla bych z toho výčitky, ale ona to pochopila. 

Do očí mi svítil paprsek světla lechtající mě po celém těle. Bylo čtvrt na osm, ale já už neusla. Tak jsem vstala a šla do koupelny. Učesala jsem se a vyčistila jsem si zuby. Došourala jsem se do šatny a tam jsem si oblékla roztrhané rifle. Když jsem si je oblékala cítila jsem jak mě na konci zad lechtají zakroucené konečky mých vlasů a lehce jsem se smála. Vzala jsem si ještě plandavé triko s nápisem "Cool kids". Už bylo devět tak jsem dotáhla všechny věci ke dveřim. Když jsem schazela ze schodů s posledním kufrem podkloula mi noha a já spadla dozadu na kufr a sjela schody. Dole jsem dostala děsný záchvat, ale hned mě to pustilo, protože jsem uviděla obraz co namalovala máma. Ještě jsem si doběhla pro kytaru a šla se nasnídat. Udělala jsem si čtyři vafle s nuttelou. Jsem děsný jedlík, ale na mém těle to není vidět. Bylo asi půl deváté a my jsme vyjeli k letišti. Tam mě odbavili a já si nechala u sebe jen plátěný batoh kde jsem měla knížku, brýle, náhlavní sluchátka a mobil. Letuška mě zavedla k mému sedadlu. Měla jsem štěstí seděla jsem u okénka. Celou cestu jsem buď poslouchala hudbu nebo jsem spala. Nejvíc má hudby od One Direction. Jsou mi i blízcí věkem Niallovi je 18, Louisovi 20, Harrymu 17, Liamovi 18 a Zaynovi taky 18. Moje teta Glenda bydlí v Londýně, ale asi budeme jezdit za baičkou a dědečkem do Irska. Nejsme moc chudí spíš naopak, ale já to beru spíš jako šanci pro budoucnost. Co jsem dostala od rodičů nebo zdědila si dávám na účet. Jsem šetřílek. Máma mi vždy říkávala že jsem škrt jako táta. Nahrnuli se mi slzy do očí. "Slečno jste v pořádku?"zeptal se mě kluk sedící vedle mě. Byl to Angličan, takže jsem mu odpověděla bez problémů. "Jistě jen jsem si na něco vzpoměla."lehce jsem se usmála a už si ho nevšímala. Vystoupila jsem z letadla. Teta Glenda už na mě čekala přišla jsem k ní a ona mě objala se slzami v očích. "Je mi to moc líto Gveny."řekla mezi vzlyky. Vzali jsme všechny zavazadla a já se sluchátky na krku sedla do auta. Dnes bylo na Londýn dost hezky. Krásné slunce osvětlovalo Londýnské ulice a lidé byli šťastní. Jen já neviditelná holka úplně neznáma držím smutek. 

Dorazili jsme do domu Glendy a ona mi ukázala můj pokoj. Nebyl špatný byl vymalován příjemnou zelenou měla jsem vlastní koupelnu a šatnu. Postel byla velká. Hned jsem na ni padla a uvědomila jsem si že mi stéká další slza. "Já jdu dolů kdyby něco tak přijď."usmála se na mě a se vzlykem odešla. Narozdíl od jiných návštěv byla dnes milá. Smrt blízkého dělá s lidmi divy. Začala jsem vybalovat. Oblečení jsem dala do šatníku a pod tyče s ramínky jsem dala všechny moje boty. Není jich moc, většinou obyčejné kecky nebo conversky. Sem tam nějaké jehli, ale ty já nenosím. Byl to vždy sen mámy abych měla dlouhé nohy krásné šaty a jehly. Celkem se jí to i povedlo jenže já pak změnila nazor. U stolku s vestavěným zrcadlem jsem si dala svoji kosmetiku jak pečující tak i líčidla. Vše bylo hotovo a já se svalila na postel a usnula. 

Píši celkem dlouhé příběhy tak se neděste:D Blahopřeji jestli jste dočetli až sem. Budu vám vděčná za každé vote, koment a přečtení. Pište co by se mělo stát;) Omlouvám se případné chyby. Díky:)

Vaše Netinka.

xoxo