Neviditelná

26. Díl - Jak to všichni poznají?

Výzva: 30 přečtení, 4 voty a 4 komenty. Jinak přes to nejede vlak. ;) :D

Klepal jsem na dveře domu z červených cihel a čekal, až někdo přijde otevřít.

Ve dveřích se objevila moje máma.

„Ahoj Nialle. Kde se tady bereš?"zasmála se a objala mě. „No tak nějak jsem sem přiletěl s Gvendolyn."poukázal jsem na drobnou dívku skrývající se mi za zády.

„Ahoj Gvendolyn. Jsem Maura. Těší mě."usmála se máma a natáhla se pro objetí. Gveny ji nejistě objala. „Taky mě těší, stačí když mi budete říkat Lyn."lehce se usmála. Dal jsem jí ruku okolo ramen a ucítil jak se trochu uvolnila. Vešli jsme do domu.

Hned přišel táta a dokonce i George.

„Ahoj Nialle dlouho jsme se neviděli!"okamžitě mě táta vtáhl do objetí. „Ahoj tati. Rád tě vidím."řekl jsem přidušeně v jeho objetí. Hned jsem přiskočil k Georgovi.

„Čau bratře."zasmál jsem se. „Rád tě vidím prcku."taky se zasmál.

„Tati, Georgi tohle je Lyn."znovu jsem vytáhl tělíčko dívky z místa za mými zády.

„Moc mě těší mladá dámo."řekl můj otec a natáhl k ní ruku. „Mě taky."usmála se a vložila svoji ruku do jeho. Táta ji zvedl a políbil jako u princezny.

„Ahoj Lyn jsem Niallův brácha."hned se přihnal George a objal ji. Byla zaskočená, ale přece mu objetí opětovala.

„Děti pojďte si popovídat do obýváku."navrhl táta. Všichni jsme se rozešli do obýváku. Gveny si sedla do rohu sedačky a já vedle ní. George si sedl vedle mě a máma a táta si sedli naproti nám do křesel.

„Nialle pojď mi pomoct s občerstvením. Dáte si někdo čaj?"zvedla se máma z křesla.

„Gveny si dá zelený a já asi nic."usmál jsem se na Gveny, která se choulila na sedačce a kmitala očima po místnosti.

Odešel jsem s mámou do kuchyně.

„Nialle a ty s tou dívkou chodíš?"zeptala se máma s pohledem upřeným na linku kde zrovna rovnala sušenky na talířek.

„Ne, jak tě to napadlo. Jsem jen její nejlepší kamarád."řekl jsem s klidným hlasem nebo jsem se o něj alespoň snažil.

„Ale ty ji miluješ, že?!"jak to sakra dokážou všichni poznat?!

„Jo, ale není v situaci, kdy bych ji mohl něčím takovým zatěžovat."padl jsem na židličku u pultíku s ovocem.

„A co se jí stalo?"máma na mě upřela své oči. Řekl jsem jí celý příběh. Jen na mě nevěřícně koukala. „A proto jsem jí slíbil, že vždy tu pro ni budu a budu ji chránit."zakončil jsem vyprávění. Máma očividně neměla slov.

„To...to je...to je strašné."koktala. „Pojď mami měli by jsme jít za nimi."usmál jsem se a vzal nějaké talíře.

Znovu jsem se posadil. Rodiče začali debatovat o něčem s Georgem, tak jsem měl čas na Gveny.

„Tak co Myško?"usmál jsem se na ni a stiskl jí ruku. „Kéž bych mohla mít takovou rodinu."řekla a já viděl jak se její oči plní slzami.

„Na chvíli si odskočím."řekla do místnosti plné hluku a už byla pryč.

Chci slyšet co si myslíte! Já si myslím, že se Gveny jednou zblázní a Niallovi řekne, že ho miluje a pak skočí z mostu... Nebyl by to špatný konec. :D Ne kecám ten bude úplně jiný. :)

Vaše Netinka

xoxo