Neviditelná

44. Díl - Co to s váma je?!

Ještě jsem tam seděla takhle zasněně asi deset minut, ale pak jsem se rozhodla ho vzbudit a vzít na večeři. Kdybych ho nevzbudila na večeři asi by mi to neodpustil. (:D)

„Niallere, vstávej je večeře."hladila jsem ho po paži a snažila se ho probudit.

Niall na mě otevřel svoje očka a pomalu se posadil. „Co tu děláš?"zeptal se zmateně a šmudlal si oči. On si asi nepamatuje to, co mi řekl, protože byl v polospánku nebo co?!?!

„Ty si nepamatuješ, že jsem tě před chvilkou probudila?"zeptala jsem se zmateně.

„Ne. Já akorát vím, že na mě čeká večeře."pokrčil rameny a chtěl vstát, ale zase se posadil.

„Můžeš se otočit? Chtěl bych se obléct."trochu se začervenal.

„Ty už jsi mě viděl ve spodním prádle a dokonce i v ručníku, takže teď mám právo já vidět tebe v boxerkách."zasmála jsem se, ale Niall moc pobaveně nevypadal.

„Teď nemám na nějaké vtipy čas. Jestli se nehodláš alespoň otočit, můžeš si jít za klukama na večeři."řekl protivně. Jen jsem otevřela pusu v údivu. Co to do něj kurňa vjelo?! Před chvíli mi nevědomky řekl, že mě miluje a teď mě posílá pryč?

„Tak promiň."smutně jsem sklopila zrak a stoupla si k odchodu. Zavřela jsem dveře a šla pomalu po schodech dolů.

Asi v půlce mě zastavil Niall už oblečený.

„Promiň já to tak nemyslel, jen se zlobím sám na sebe, že jsem ti to neřekl hned, ale držel to v tajnosti. Byl jsem tak rád, že se směješ a nechtěl jsem to kazit."nevěděla jsem co říct. Jeho tvář byla tak smutná až mě bolelo u srdce.

„To je dobré."pohladila jsem ho po tváři a sešla i zbytek schodů, ale to už mě Liam zase táhl do koupelny v přízemí.

„Co s váma je?"rozhazoval rukama.

„Už je to v pořádku."řekla jsem trochu smutně, když jsem si vzpomněla na jeho smutný výraz.

„To rád slyším."oddechl si Li, ale stále byl v jakém si napětí.

„Ale myslím, že jakýkoli vztah mezi námi by neměl cenu. Myslím, že bude lepší, když budu s Niallem jen kamarádka."hrála jsem si s vlasy a čekala na Liamovu reakci.

„To nemyslíš vážně? Jak víš, že by to nemělo cenu, když jsi to ani nezkusila."oběma rukama svíral moje ramena a cloumal se mnou.

„Teď na to prostě není vhodná doba."pokrčila jsem rameny. Liam nevěřícně zakroutil hlavou a odešel zpět do kuchyně.

Liam:

Ani neví, jak jsou oba hloupí. Však já už je nějak přinutím si vyznat pocity nebo je alespoň budu nenápadně podněcovat.

Všichni jsme usedli k večeři a já pečlivě pozoroval situaci. Gvendolyn si naschvál sedla mezi Harryho a Zayna, aby nemusel sedět vedle Nialla a já vím, že ve skutečnosti by to moc chtěla. A Niall nevypadá šťastně jako vždy při jídle.

U večeře ani jeden nemluvil. Okolo nich létalo jídlo, a kdo ví co ještě a oni nic. To je snad nějaké kouzlo?!

„Co kdybychom se podívali na film?"navrhl jsem. „Tak fajn."přikývl Zayn.

„Vybírám film!"křikl Hazza. „A já mu pomůžu!"ozval se Louis. „Já jdu dělat popcorn."hlásá spokojeně Zayn. „A já donesu deky. To znamená, že Niall a Lyn uklidí tenhle bordel."ujasnil jsem to a vytratil jsem se pro deky.

Všichni už byli v obýváku až na ty dva, co ještě uklízeli nádobí. A jak jsem poslouchal byli oba potichu.

„Zayne sedni si sem, Harry sem, Louis sem a já si sednu sem."začal jsem organizovat.

„Proč nás tak organizuješ?"mračil se na mě Zayn.

„Když Niall nic, tak ho trochu popostrčím."šibalsky jsem se usmál a posadil se na své místo. Zbyly dvě místa a samozřejmě byly vedle sebe. Byly to místa na kraji.

Gvendolyn:

Všechno jsme uklidili bez jediného slova.

Niall se vřítil do obýváku, kde kluci čekali jen na nás. Posadil se vedle Zayna, takže na mě zbylo krajní místo vedle...Nialla.

Usadila jsem se vedle něj tak abych se ho nedotýkala ani milimetrem kůže. Ještě jsem si ukradla jednu z připravených dek a mohli jsme začít.

To na co jsme se dívali nebyl obyčejný film, byl to horor.

Věřte, že při některých scénách jsem si myslela, že se potento, ale teď přišlo to nejhorší, co v hororu může být. Lekací scéna.

Zapištěla jsem a přitiskla se na Nialla. Srdce jsem měla až někde v krku. Celým svým tělem jsem se přitiskla na něj. V tuhle chvíli mi je úplně jedno jak se ke mně choval. Potřebovala jsem trochu pocitu bezpečí.

Já vás asi pěkně štvu, co?! :D Jste určitě napjatí jak struny. :D Však nebojte v příštím díle si to taky neřeknou. :'D Já jsem fakt mrcha. :D

Vaše Netinka
xoxo