Life of the Party [S.M.]

Fifty-six...

,,Dobrý ránko květinko." pozdraví Amy pobaveně když pozorovala Willa scházejícího po schodech. Vypadal velmi sešle. Černoch si pomalu sedl na barovou židličku vedle ní a chytl se za hlavu.

,,Co bych si bez tebe počal." zamumlá rozespale. Neustále si mnul čelo. Amy moc dobře věděla jak špatně se teď cítí.

,,Zřejmě bys teď ležel někde na obrubníku." uchechtne se Amy a pouhým pohledem jej vyzve aby se jí se včerejší nocí svěřil.

,,Vím že jsi v něm viděla to co jsem já neviděl. Zoufale toužím po lásce...a takhle to dopadá." začne smutně. ,,Začal se, s množstvím alkoholu chovat hrozně agresivně, říkal mi zlý věci. Pak mi došlo že měl jen dvě skleničky. Musel být ještě střízlivý. Myslel jsem že je ten pravý." dodal a sklopil pohled. Pak jej však na Amy opět zvedl. ,,Čum na mě holka. Ožral jsem se jak dobytek a skončil v pokoji u svý nejlepší kamarádky lomeno sestry. Nevyšlo to, ale kašlu na to." prohlásil hlasitě, až to Amy dohnalo k hlasitému smíchu. Starý, komický, zábavný a sebevědomý Will.

,,Tak se mi líbíš. Konečně." dodá Amy vesele a zvedne se ze židle aby jej mohla obejmout.

,,Děkuju." zamumlá Will do jejího ramene. ,,Jsi ta nejlepší kamarádka jakou jsem si mohl vysnít. Vážně nevím co bych bez tebe dělal. Doslova jsi součást mě."

Amy jeho slova dojala. Jejich téměř sourozenecký vztah nemohlo nic nahradit, ani zničit.

,,Vždycky tu budu pro tebe."

.  .  .  .  .  .  .  .

,,Je to výborný!" huhlal Shawn nadšeně. Právě propadal slasti Amyyného thajského kari.

,,Tohle umím nejlíp." prohlásí Amy a dojí svoji porci. ,,Tentokrát to bylo lepší než obvykle." namítne a odnese nádobí do kuchyně.

,,Bože, luxusní. Tebe by chtěl mít doma každý." zazubí se a přitáhne si ji na klín.

,,Až tak to bylo dobrý?" svraští Amy obočí.

,,Až tak." odvětí Shawn a políbí ji na nos. ,,Co Will?"

,,Jo, jde to. Z toho...kluka se kterým si vyšel se vyklubal idiot, nesl do dost špatně ale dostane se z toho." Amy se zvedne z Shawnova klína, a letmo jej políbí na tvář. ,,Bude v pohodě, vážně."

,,Dobře. Jsem si jistý že někde venku na něj jeho spřízněná duše určitě čeká. Na každého čeká." usměje se Shawn pro sebe a otočil se na Amy, která se už posadila na gauč s tím že se podívají na film.

,,Na co čekáš?" osloví jej se zvonivým smíchem. S tím, který Shawn tolik zbožňoval. ,,Netflix je zapnutý. Pojď ke mně."

Shawn neváhal ani chvilku. Zvedl se ze židle, sedl si na pohovku, nechal Amy aby se o něj opřela a ruku omotal kolem jejích ramen. Pustil na Netflixu Men in Black a užíval si přítomnosti kudrnaté dívky, která mu díky jednomu nárazu na ulici dokázala změnit život....

.............

,,Lásko, zase jsi usnula u filmu." zašeptá Shawn Amy do ucha, a konečně se mu tím podaří ji probudit

,,Zase?" zamumlala Amy unaveně.

,,Zase." uchechtne se Shawn. ,,Pojď si lehnout do postele." vyzve ji a pomůže jí vstát. Došli spolu do zhasnuté ložnice, a lehli spolu do postele.

,,Děkuju." odvětí Amy nepřítomně když se konečně uvelebila.

,,To nic. Dobrou noc."

,,Dobrou.."

Všude byl chlad. Z místnosti, ve které kolem nyní pobýhalo několik sester a zhroucení rodiče, zaznamenala pouze bílo.

,,Musíme ji zaintubovat!" rozkázal doktor, jeden z mnoha. Cítila jak se jí svírá hrudník. Plíce se jí plnili vodou. Jediné po čem toužila byl nádech. Dostat do sebe kyslík. Nic jiného si nepřála. Měla pocit že shoří zevnitř.

,,Zlato, bude to dobré..." koktala ubrečená žena vedle ní. Muž vedle ženy si stíral slzy z tváří a přerývavě dýchal. ,,Už tě nebude nic bolet."

Poslední slova která slyšela před upadnutím do hlubokého spánku. Vnímala jen pípání přístrojů, vodu, která pomalu zaplňovala její plíce a svoje bušící srdce o život. Doslova o život...

Prudce se vzbudila. Po čele jí tekly pramínky potu. Sen byl tak, skutečný. Měla pocit jakoby se jí skutečně plíce plnili vodou. Snažila se popadnout dech. Viděla ty zničené tváře, uhnané doktory a sebe na nemocničním lůžku na pokraji života a smrti. Ten den si všichni mysleli, že je to konec.
Vedle ní se něco zavrtělo. Po chvilce se rozsvítila lampička vedle postele, a ona mohla vidět Shawnovu unavenou ustaranou tvář.

,,Co se stalo?" zamumlal rozespale.

,,Spi dál. Nic se neděje." uklidní jej Amy nakřáplým hlasem a rozrušeně si promne oči. Stále se snažila vzpamatovat z tak skutečného snu.

,,Amy....co se ti zdálo? optal se Shawn a posadil se naproti ní. ,,Zase druhý stupeň?"

Amy si jen povzdechla. Stále naháněla dech, proto jí dalo práci vydat ze sebe souvislou větu. Oči se jí plnily slzami. ,,Ne...ne. Jen....zdálo se mi o nemocnici. Byla jsem tam, a...opakoval se mi jeden z nejhorších momentů. Umírala jsem. Nemohla jsem dýchat." vysvětlí.

Shawn ji pohladil po rameni. ,,Dýchej..." zamumlá. Amy jej poslechne a zhluboka se nadechne. ,,To nic. Uklidni se." usměje se a přitáhne si ji do obětí.

,,Já jen...tolik se mi to všechno míchá. Stejná nemoc mi vzala mámu. Všechno je to nějak spojený a o to víc to bolí. Promiň, vždycky tě takhle vzbudím."

,,To nic. Nedělej si starosti. Jsem rád že se mi svěřuješ a já jsem ti rád oporou když to nejvíc potřebuješ." odvětí klidně.

Amy Shawna chvilku tiše pozorovala. To jak mu to i po spánku uprostřed noci nesmírně sluší a neustále ji přitahuje. Ty rozhozené kudrnaté vlasy.
Nečekaně bez znamení uchopí jeho tváře do dlaní a spojí jejich rty do vášnivého polibku.
Když se odtáhnou, sledovala Shawnův nic neříkající výraz ve tváři. Ruce měl položené na jejích zádech.

,,Miluju tě Shawne." mumlala stále s rukama na jeho tvářích.

,,Já tebe." odpoví Shawn a pohladí ji po tváři. ,,Protože to se nedá vyjádřit slovy."