Life of the Party [S.M.]

Seven...

Je to sen? Není to sen? Opravdu se Amy ten večer splnily ty nejhlubší sny? Byl to zvláštní pocit. Doteď žila ve velké bublině ve které byla jen ona a její sny. Jen ona s hlavou v oblacích ve světě, ve kterém se mohlo stát cokoliv. Třeba i tohle. Ale nikdy by ji nenapadlo že by se něco z toho mohlo stát skutečností. A právě tohle.

,,Zlato? Co se stalo?" zeptá se nechápavě otec a zakroutí nad ní hlavou. Nejspíš to bude tím že právě leží na zemi a usmívá se do stropu jako měsíček na hnoji.

,,Je to pravda." zamumlá do stropu. ,,On a já."

,,Notak. Zvedni se." zavelí a podá jí ruce, kterých se pomalu chytne a vyhoupne se nahoru.

,,Měla by ses vrátit na zem. Pořád jsi z toho koncertu hlavou někde jinde." zabručí a směřuje ke dveřím.

Pak se ale zastaví ve dveřích a očima plnýma moudrosti pohlédne na svou dceru.

,,I když..to jsi i normálně." mrkne a zmizí v chodbě.

.................

,,Vypadám... divně." promluvila na svůj odraz v zrcadle umístěným vedle dveří. Nebyla na to vůbec zvyklá. Šaty? Podpatky? Nebyl to její styl, ale když jde na první rande a její první rande je rovnou se Shawnem Mendesem tak by si měla dát trochu záležet.

,,Nevypadáš. Vypadáš dokonale." promluvila z pozadí Molly. Málem by zapomněla že tam je.

Ze samé zoufalosti musela zavolat své nejlepší kamarádce, které se pokusila celou situaci vylíčit. Zprvu byla její reakce skoro tak šílená jako byla Amyyna, ovšem Molly vždy zvládala tyto siutace lépe než ona.

,, Vypadáš dokonale. Nevěřím tomu že jde moje nejlepší kamarádka na rande se Shawnem!" položí ruce na tváře a stále si prohlíží její postavu v jemných bílých šatech po kolena.

,,Jedno jediné rande s ním. Je to jedinečná chvíle. Nesmím koktat, polít se pitím, někde zakopnout, něco roz-..."

,,Jak víš že je to naposledy..." přerušila ji blondýnka pohotově a rozvalila se na okně v barevných polštářích.

Amy se prudce otočí na podpatku až se zakymácí.

,,Vážně myslíš že by se mnou šel ještě jednou? Až pozná..."

,,Proč by tě jinak zval? Proč by ti dával lístek na jeho koncert? Aby tě mohl znovu vidět a když tě chce vidět zase, už to něco." nedá se Molly a ušklíbne se.

Náhle obě zaregistrují motor neznámého auta, které zastavilo před domem. Amy se bez váhání rozeběhne směrem oknu, až málem schodila vázu s narcisem postavenou na skříňce.

,,Bože můj." zalapá po dechu. ,,To auto..." ukáže z okna. Blondýnka se vyhoupne do sedu a shlédne dolů. ,,To auto tam stojí." nepřestává brunetka. ,,Stojí tam, a v tom autě je on." Nervozita stoupala. Bylo to pro ni horší než na Meet&Greet. Mnohen horší.

,,Notak běž.." povzbudí ji Molly a chytne svoji nejlepší kamarádku za ruku. ,,A pamatuj si, ať se tam stane cokoliv, vždycky budu s tebou."

Jak může mít zrovna Amy takové štěstí, a mít v životě tak skvělou kamarádku? Vždycky je tu pro ni. Vždycky je ochotná jí pomoct. Nedostane se jí správných slov. Proto jí jen věnuje to nejpevnější objetí jaké dokáže.

,,Děkuju."

Popadne malou kabelku přes rameno, naposledy mávne na rozloučení a s nervy na dranc seběhne schody.

................

I Shawn byl vcelku nervózní. Poté co dojel před její dům jen očekával kdy přijde. Nemohl se dočkat. Zároveň ho ale přepadla i vlna strachu. Dnes večer se totiž může stát cokoliv. Možná ji uvidí naposledy. Proto musí pro tento večer udělat maximum.
Po deseti minutách čekání viděl, jak se vchodové dveře otevírají. A poté vyšla z domu. Při prudčím otočením hlavou se jí vlasy opět rozlétly do všech stran. Pozastavila se ve dveřích, jako by se snad chtěla přesvědčit že tam Shawn vážně stojí ve svém černém autě. Stačilo mu vidět ji takhle na dálku, a byl ní naprosto okouzlený. Pomalu a nejistě se přibližovala k autu a proto Shawn vystoupil.
V tu chvíli se Amy sekla. Vážně je to tak.

,,Ahoj." pozdraví jemně a roztáhne náruč.

,,Ahoj." oplatí pozdrav nesměle a nechá se vtáhnout do objetí. Už od prvního objetí si zamilovala jeho vůni. Stejně tak to měl i Shawn.

,,Tak rád tě vidím." usměje se upřímně. ,,Ani nevíš jak moc ráda vidím já tebe." zaculí se a zčervenají jí tváře.

,,Můžeme jet?" zeptá se a otevře jí dveře spolujezdce. Amy se nejistě posadí. Nebylo to tím že by mu nevěřila, spíš tím že je to její první rande.

,,Moc ti to sluší." prohodí s úsměvem Shawn když usedá za volant.

,,Děkuju. Tobě taky."

,,Přijdeš mi hrozně napjatá. Uvolni se, vzpomínáš?" zazubí se.

,,Ano, já vím. Promiň. Jen...jen jsem nikdy..
..n-nebyla.." odvrátí pohled k oknu.

,,Na rande?" ušklíbne se Shawn klidně jako by to pro něj bylo běžné.

Brunetka se pomalu otočí směrem k němu a očekává jeho další reakci.

,,To je v pohodě. Je to pochopitelný. Spíš jsem měl pocit že jsi nervózní kvůli tomu že..jsem to já. Chci tě prostě poznat. Od první chvíle jsi mě natolik zaujala že jsem si nemohl dovolit už tě nikdy nevidět." ani na vteřinku se jí nepřestal dívat do očí. V těch jeho se totiž dívka naprosto ztrácela.

,,Nevím co na to říct." řekne téměř dojatě.

,,Neříkej na to nic. Každopádně..noc je ještě mladá.." ušklíbne se, s rozjede se autem po noční silnici.....