Life of the Party [S.M.]

Eighteen...

Nevěděla kam má běžet. Kde ho hledat. Nevěděla kde právě teď je. Ani kde má hotel, nebo kde tráví v San Franciscu běžně čas. Prudce se zastavila až se její kudrnaté vlasy rozlétly do všech stran. Stála před Golden Gate parkem. Možná by se to celé usnadnilo kdyby mu prostě a jednoduše zavolala. Vytáhla proto mobil z kapsy od její oblíbené bundy, a zběsile v kontaktech hledala jeho jméno. Třásli se jí ruce, že jí téměř nešlo s telefonem manipulovat.

,,Ano?" ozvalo se klidně z telefonu.

,,Shawne?" vyhrkla. ,,K-kde teď jsi?"

,,Na Union Square, proč?" zeptal se zmateně.

,,Jsi sám?" zeptala se.

,,No, jsem. Ale proč?" Zněl stále hodně nechápavě. Amy se mu nedivila. Nebyl však čas mu něco vysvětlovat.

,,Zůstaň kde jsi, prosím!"

,,A-ale proč? Stalo se něco?" Nyní zněl velmi starostlivě. Amy neměla v úmyslu ho do tohoto pocitu uvést.

,,Ne, nic se neděje. Jen, zůstaň na místě. J-já..." Rozhlížela se okolo, jestli nenajde něco co by jí pomohlo odhadnout, za jak dlouhou dobu se k Shawnovi dostane. Když v tom se k ní blížil taxík, který si pohotově a rázně odchytila. ,,Jsem tam za patnáct minut." zašveholí a položí mobil. Možná to nebylo úplně vhodné gesto. Měla toho ovšem Shawnovi tolik co říct a nehodlala si jediné slovo vyplýtvat v jejich telefonátu. Nastoupila do taxíku, slušně pozdravila.

,,Kam to bude?" optal se zdvořile taxikář a prohlédl si prazvláštní dívku ve zpětném zrcátku.

,,Prosím na Union Square." odvětí mile, a taxikář jen s úsměvem přikývne. Málo kdy jim do aut nastupují slušně vychování lidé, a jakéhokoli člověka který dokáže byť jen pozdravit, uvítají v autě velice rádi. A poté co se černý Peugeot rozjel, poddala se Amy svým myšlenkám a opřela se o studené okno.
Za pár minut se její život může změnit od základů. Už teď se změnil hodně, jenom tím že Shawna poznala a že do něj ten den po škole narazila a zachránila ho přes běsnícími fanynkami. Taky se může všechno zničit, Shawn už mohl ztratit zájem. Jak toho mohla nevyužít hned ten večer. I přesto že jeho lásku opětuje. Jak mohla být tak hloupá? Stále jí nešlo do hlavy to, jak se mohla známá celebrita jako je Shawn zamilovat do někoho jako je ona.
Přála si aby tato cesta trvala věčně, nepřipravila si co mu řekne. Co když řekne hloupost? Autu zbývalo posledních pár metrů do cíle, a nervozita a tlak stoupaly.

,,Dělá to osm dolarů prosím."

Amy s peněženky vytáhla požadovanou částku a podala mu ji. Poté otevřela dveře a opatrně vystoupila.

,,Děkuji mockrát." Taxikářovu odpověď nevnímala, vnímala pouze to, jestli se v její blízkosti Shawn nenachází.

Stála na místě, a nepřítomně hleděla před sebe. Neměla odvahu na to se ohlédnout jiným směrem. Chtěla jejich rozhovor co nejvíce oddálit. V periferním vidění zahlédla tmavou siluetu, která se z dálky pomalu blížila. Proto se otočila, a spatřila toho, v jehož čokoládových očích by se dalo ztrácet. Ten, který jí od první chvíle zamotal hlavu, a ten, který jí ukradl srdce.
Odhodlaně se rozešla k němu. Shawn se zastavil, pravděpodobně jí chtěl dát co nejvíce prostoru. Když Amy stála dva metry od něj, pohlédla mu do očí. Shawn nevypadal že by něco čekal. Vypadal naprosto vyrovnaně.

,,Ahoj." pozdravila rázně, což pro Shawna působilo komicky.

,,Ahoj." odpověděl se smíchem.

Amy naproti němu stála s pootevřenou pusou. Shawn ji pohledem vyzval, aby řekla to co měla na srdci.

,,Něco ti musím říct." nadechne se. ,,Odchytila jsem si taxíka. Úplně sama." Shawn pobaveně pozvedl obočí.

,,Tak jo. Zatím se měj." zamumlala nervózně a prudce se otočila na podrážce.

,,Amy!" zvolal na ni se smíchem, a přinutil ji otočit se směrem k němu. ,,Co jsi mi chtěla říct?" vyzval ji. Dívka si vzpomene na zlaté slovo. Odvahay

,,Jen chci abys věděl že v těhlech věcech nechodím. Ani trochu. Jsem v tom nováček. První rande jsem zažila s tebou. Nikdy jsem neměla kluka. Nikdy. A musím říct že je to vážně zvláštní zničehonic cítit tenhle pocit, protože je to pro mně něco nového a proto mi trvá než mi to dojde a když vezmu v potaz to že se s tebou cítím jako úplně někdo jiný. Někdo svobodný. Už od začátku jsem věděla že tohle je právě to po čem toužím. Nejsem si pomalu jistá jak se vážou tkaničky, nejsem si jistá svým životem téměř ničím!" To jak rozhazovala rukama a mluvila nesmírně rychle Shawnovi přišlo roztomilé, proto se na ní celou dobu přiblbe usmíval.

,,Ale je tu jedna věc, kterou jsem si na sto procent jistá." řekne s větším klidem a nadechne se. Teď nebo nikdy.

,,A to je to, že tě miluju Shawne. Miluju tě." zasměje se a na povrch se hrnuly slzy štěstí, které se spojily s nezastavitelným smíchem. Zvládla to.

Shawn na ní jen zaraženě hleděl. Hltal každé její slovo. Poté se mu ale pomalu na tváři tvořil šťastný úsměv. Na nic nečekal. Rychlou a svižnou chůzí se k ní rozešel. Chytl ji za tváře a přitiskl své rty na její. Nač čekat? Byl tu s ní, šťastný. Šťastnější teď být nemohl....