Life of the Party [S.M.]

Fourty-one...

1 month later...

,,Boty! Kde jsou ty boty!" křičela Amy uspěchaně, když lezla po čtyřech ve svém neuklizeném pokoji.

,,Zkusila si botník?" zamumlal vysměvačně a až nesnesitelně klidně Charles, který seděl s ranním výtiskem novin.

Amy, která byla natažená na zemi když hledala pod postelí se prudce zasekla.

,,Nojo." vydechne a rychlostí blesku se zvedne. Cestou jako vždy zakopne o prokletou stoličku.

,,Nechápu proč jsi z toho tak v nervu." uchechtl se otec a s olíznutím prstu obrátil stránku novin.

,,Tati, dneska se se Shawnem..." Zasekne se. Z botkníku, - nečekaně - vytáhla svoje hledané boty. Byl totiž nezvyk najít něco tam, kde by to vlastně mělo být. Na správném místě. ,,po dvou měsících uvidíme. M-možná se fakt stane to z čeho mám strach. Možná potkal někoho..."

,,Zlato. Shawna jsem viděl a měl jsem tu možnost ho dokonce poznat. A na první pohled je jasné že je to férový muž, a hlavně skvělý partner pro moji skvělou dceru." povzbudil ji otec. ,,Neměj strach, a teď už jeď. Nebo si pro Shawna přijede nějaká jiná." zasměje se.

Dívka se zarazí a zděšeně se podívá na svého otce. ,,J-jako autem? Sama? Řídit?" vykoktá. ,,Tati ráda bych pro Shawna vůbec dojela. Nepotřebuju se po cestě vybourat. Raději pojedu busem, jak jsem měla původně v plánu."

,,Zlato, vždyť umíš řídit. Přes ty dva měsíce sis to mohla natrénovat. Teď to můžeš ukázat. Notak, běž." popoháněl ji a Amy poraženecky vzala klíčky od auta z věšáku a otevřela vchodové dveře. Naposledy se zkontrolovala v zrcadle. Pořád stejné, jako před skoro třemi měsíci, kdy Shawna poznala. Nezkrotné kudrnaté vlasy na všechny strany, tentokrát ne bunda s kožichem protože bylo vedro. Místo toho pruhované barevné triko a a kalhoty s laclem. Pihy v okolí nosu a nepříliš výrazné rty.
Žádná změna stylu, ani změna účesu. Vše do puntíku stejné.

...................

Ruch letiště Shawna vyrušoval z hlubokých myšlenek. Všímal si lidí, ale nikde v nich nemohl spozorovat tu, na kterou zde čekal. Očima přejížděl po lidech s transparenty na kterých nejčastěji stálo Čekám na xxxxx. Někde dokonce bylo napsané, Čekám na svoji hvězdu. Moment! Shawn se prudce zastavil na tranparentu a pohlédl na majitele, který Shawna s úsměvem pozoroval. Nemohl uvěřit svým očím. Byla snad ještě krásnější než před dvěma měsíci, kdy se od sebe museli odloučit. Stála tam, minimálně deset metrů od něj. S úsměvem se k ní rozeběhl. Amy odložila transparent, spíše odhodila a rozeběhla se mu naproti. Dělil je poslední metr, a vzájemně si padli do náruče. Drželi se pevně, tak jako nikdy jindy. Byl to jako úryvek z filmu. Z toho nejkrásnějšího filmu pod Sluncem.

,,Tak moc jsi mi chyběl." zasměje se Amy. ,,Strašně moc."

,,To ty mně víc." zamumlal Shawn nazpět a nasál její specifickou vůni, jasmín v kombinaci s muffiny. Tak moc mu tahle vůně chyběla.
Odtáhly se a pohlédli si vzájemně do očí. V těch Amyných Shawn spatřil drobné zlaté jiskry. Člověk si uvědomí co všechno má, až po té co je mu to odepřeno. A proto si poté uvědomí, jak moc to miluje. Viděl na ní že je skutečně štastná. Vzpomněl si v tu chvíli na den kdy ji spatřil poprvé. Její úsměv se patrně změnil. Býval neúplný. Ale jakmile se na něj culila právě teď, na letišti po jejich shlédání, byl v něm život. Jiskra. Ani jeden z nich nevydržel jen stát a dívat se na sebe. Beze slov, a bez otálení se hluboce a vášnivě políbili.

,,Konečně." zašeptá Shawn...

.........

Amy seděla na místě spolujezdce, a vkuse s uculením pozorovala Shawnovu tvář. Tolik ji fascinovala. Možná to bylo tím, že se ho tolik toužila dotknout, a to po celé dva dlouhé měsíce. Shawn si toho všiml, s úšklebkem se na ni otočil. ,,Co se tak křeníš?" zasměje se a pohladí ji dlaní po noze. Amyyným tělem projela zvláštní vibrující energie. Jakoby přesně na tohle čekala.

,,Nic. Sluší ti to." zazubí se a položí svoji ruku na jeho.

,,Mně? To spíš tobě, jsi ještě krásnější než dřív. Když jsem viděl fotky na twitteru, řeknu ti, málem jsem se sebral a jel za tebou." prohlásí a přejede po její ruce palcem. ,,A co teď? Nezajdeme někam? Můžeme si udělat den pro sebe. Jen ty a já." navrhne Shawn svůdně.

,,To zní dobře. Vlastně mi to chybělo. Za ty dlouhé dny jsem skoro nevystrčila paty z domu. Pouštěla jsem si záznamy s koncertů..." nadhodí Amy. V tom si vzpomene na nedávný incident s Shawnovou stylistkou. Nasucho polkla a pohlédla na Shawna, zdali něco nepoznal. Avšak poznal.

Shawnovi zmizel úsměv z tváře. Nevěděl co říct, aby nepokazil hezkou chvilku. Ozvat se však musel. ,,Mrzí mě to...to co se tehdy stalo po telefonu, já...já věřím že jsi se kvůli mně musela určitě trápit. Nechtěl jsem to, vážně ne, jen..."

,,Shawny to je dobrý.." zašeptá Amy uklidňujícím hlase a stiskne jeho ruku pevněji. ,,Za nic jsi nemohl. Všechno je ale v pořádku. Pojďme si proto užívat toho že jsme spolu...mladí...zdraví, a dnešek patří jen a jen nám." pousměje se povzbudivě.

Shawna fascinoval její pohled na svět, i přes všechno. I přes to všechno dokázala být tak laskavá.

,,Miluju tě."