Chubby [You are beautiful to me]

13. díl

Harry se posune se svou židlí od té u stěny. Židli u stěny, tu pro Zoe, odsune a usměje se. „Ahoj, Sluníčko Sedmitečné,“ zaštěbetá.

„Je to Slunéčko,“ zasměje se Zoe a položí si svojí tašku na klín.

„Sluníčko se k tobě hodí víc.“

„Jo…“ sklopí hlavu a pro sebe se pousměje. Nevěří mu ani slovo. Nemůže, ale chce.

„Koupil jsem tohle,“ přisune před Zoe plastový kelímek se sladkým tvarohem, mandarinkami z kompotu a kakaem. „Anebo jestli chceš s jahodami…?“

Zoe se mu podívá do očí a zjistí, že už se mu ten jeho šťastný úsměv neodráží v očích. Je nervózní.

… Kvůli ní?

Doširoka se usměje i se svými rovnátky a ukáže na ten jahodový. „Radši bych jahody, ale jestli sis to koupil pro sebe, mandarinky mám taky ráda… Jsou to mandarinky, že jo?“

„Ananas,“ vydechne Harry s pohledem upřeným do jejích trávově zelených očí.

„Boo, ananas moc nemusím,“ rozhodne se, že bude milá a bude se usmívat. Harry vypadá už tak dost vyděšeně.

„Já jo, vezmu si ananas.“ Vrazí Zoe do ruky lžičku a postaví před ní ten jahodový. Dokonce jí ho i otevře.

„Děkuju, Harry,“ usměje se zrzka a počká, až začne jíst Harry.

Vůbec si nevšímá ostatních lidí v jídelně.

A Harry se otočí zády ke všem, nohy zkroutí na židli do něčeho podobného tureckému sedu, a vypadá to, jako že mu jsou všichni taky ukradení.

„Už víš, co budete dělat na klauzurách?“ zeptá se, asi aby navázal nějakou smysluplnou konverzaci.

„Ne, fuj, ani mi to nepřipomínej. Už teď se bojim těch obhajob.“

Harry se zasměje a jeho pohled je tak… něžný. „Jo, v prváku jsem byl taky vystresovanej. Rod od roku ti to bude víc a víc jedno. Většinou se dělá sklo.“

„Jak sklo? Nee,“ protáhne Zoe a uždibuje pomalu ze svojí svačiny.

„Kompozice z nějakých skleniček a tak… nakreslíš to, buď máš v zadání uhel, nebo tužku, a pak ti ještě zadají, jak s tím budeš dál pracovat. Většinou to převedeš do nějakýho stylu nebo tak. A i když na to máš asi sedm hodin, nestihneš to udělat tak, aby to bylo naprosto precizní a zároveň dokončený.“

„No, děkuju, že jsi mě uklidnil, fakt,“ zahihňá se Zoe a Harrymu trošku zrůžoví líce.

„Promiň,“ sklopí hlavu a rozesměje se.

„Teď už se vůbec nebojím,“ vypadne ze Zoe ironicky a oba se začnou znovu smát.

Zoe ne moc otevřeně, protože se bojí, že má ten tvaroh na zubech.

A najednou má Harryho velkou dlaň na své tváři, a jeho prsty zase objímají její čelist a jsou něžné a jemné. Jeho prstýnek jí studí na tváři a ona se na něj stydí podívat. Ale on jí donutí, protože se hodnou chvíli nic neděje, a až když se mu podívá do očí, nakloní se k ní a zlehka jí políbí na pootevřené rty. Na pár sekund polibek přeruší a prohlédne si její zavřené oči. Oční linka na pravém oku je trošku rozmazaná a všimne si jemných pih, které má dokonce i okolo očí, pod obočím. Pak trošku pohladí a natáhne kůži na dívčině tváři a znovu jí hebce políbí. Tentokrát několikrát za sebou a ona si uvědomí, že její ruka zůstala divně viset mezi nimi. Když se chystala něco udělat a on jí políbil, všechno se pro Zoe zastavilo. Stáhne ruku do svého klína a nechá se ještě chvíli líbat a hladit jeho kloubky prstů po tváři.