Chubby [You are beautiful to me]

11. díl

Zoe chvíli trochu vyvoraně kouká, pak sklopí pohled na svoje srdíčkové kafe a jemně se usměje. A Harry ten úsměv viděl. Jo.

*

„Za chvíli maturuješ, co?“ zeptá se dívka napůl soucitně a napůl trochu smutně, ale usměje se.

„No jo…“ Harry si promne obličej. „Nejradši bych se vrátil do prváku… nechci pryč ze školy,“ na chvíli to vypadá, že bude brečet.

„Co budeš dělat dál?“ zeptá se radši Zoe.

„Institut užitého umění už mi nabídl plné stipendium… pod podmínkou, že ten svůj vynález budu dál vyvíjet.“

„Vynález?“

„No… jednoduše řečeno je to taková aplikace do mobilu…“

„Aha, to je super, ne?“ usměje se Zoe pozitivně, ale Harryho úsměv je pořád smutný.

„Jo, asi jo…“ napije se své kávy a na chvíli se do ní zakouká.

Zoeina ruka sama rozhodne za její mozek, a položí se zlehka na Harryho velký horký biceps. On zvedne pohled od kafe nejdřív k její ruce, palci jemně hladícímu jeho potetovanou kůži, a pak k jejím očím.

„Nesmutni,“ usměje se polovičně Zoe a jemným pokrčením ramen dá najevo, že neví, proč se to stalo, proč ho hladí, ale jestli mu je to příjemné, bude to dělat dál.

Harry se usměje a v očích se mu rozprsknou jiskřičky. „Jsi strašně nádherná,“ šeptne s velkým úsměvem na tváři a pořád si jí tak divně prohlíží.

„To jo,“ zasměje se Zoe ironicky, ale sklopí hlavu a červená se.

„Jsi… krásná… strašně moc,“ šeptá a Zoe to trochu děsí… „Nechápu, jak to že to nevidíš…“

„Asi protože to není pravda…“ zamumlá Zoe tiše a strašně se jí rozbuší srdce, když Harry zase položí svou velkou dlaň na její baculatou tvář.

Nakloní se k ní a musí hlavu sklonit trochu níž, aby se mohl podívat do jejího sklopeného obličeje. Pohladí palcem její líčko a těká očima z jedné její zelené panenky do druhé. „Jsi úžasná. Celá, úplně celá.“

Jeho to… jeho to bolí, když vidí, že ta holka nemá ani špetičku sebevědomí. Ani malinko. Nakloní se ještě trošku tak, že se jejich nosy dotýkají. Vidí zblízka ty její pihy na celém obličeji a její zavřené oči…

Čeká na jeho polibek…?

Mezi své rty měkce vsaje její horní ret a pohladí ho něžně jazykem. Pustí a znovu to zopakuje. Pak položí i druhou ruku na její krk a palcem pohladí hranu čelisti. Oba se chtě nechtě ponoří hlouběji do jejich polibku. Když se poprvé střetnou jazyky, Zoe mu jeho slova na chvíli uvěří. Když se podruhé jejich jazyky pomazlí, Harry tiše zakňourá a přitáhne si dívku blíž k sobě. I se židlí.

Páni, to musí mít vážně sílu, poznačí si Zoe v duchu.

Ale když jí chce vzít za ruku a za stehno a posadit si jí na klín, ona se vyleká a odtáhne se. NIKDY by nikomu nesedla na klín. Nikdy.

Kouká na něj tak zmateně a zraněně.

„Promiň,“ špitne Harry a chytne jí za ruku. „Byl to jen takový pitomý instinkt. Příště už to neudělám, když to nechceš.“

Zoe se ještě chvíli mračí, ale pak se pomalu začne stydlivě usmívat a Harrymu se na tváři taky rozlije ten jeho šťastný úsměv.

Pohladí dívku po tváři a zase se k ní nakloní.