Agent Gomez | Steve Rogers / Captain America ◾ Book One - Three

|Four|

Tu samou noc jsem se vyděšená setkala s doktorem Erskine blízko Stevovy kabiny. Doktor Erskine měl s sebou dvě skleničky a láhev vína. Divně jsem se na něj podívala, ale on prostě šel dál. Steve musel být v kabině s dalšími vojáky, ale oni si vždycky večer někam vyrazí a nechají Steva, ať si dělá, co chce. Bylo mi ho opravdu líto, protože ho vždycky všichni vynechávají, protože je malý. Velikost by neměla určovat váš status. Vlastně, nic by to nemělo určovat.

Jakmile jsme byli před jeho kabinou, vešli jsme dovnitř a našli jsme Steva, jak si čte na svém lůžku. Doktor Erskine zlehka zaklepal na otevřené dveře, než úplně vešel dovnitř se mnou za zády.

„Můžeme?" zeptal se Erskine Steva a Steve s úsměvem směřovaným mě zavřel svou knihu.

„Ano," odpověděl. S Erskinem jsme si sedli na lůžko před Steva.

„Nemůžete spát?" zeptal se Erskine, načež položil sklenici vody na kufr na konci Stevova lůžka. Usmála jsem se.

„Asi jsem nervózní," vysvětlil Steve, přesunula jsem se vedle něj.

„My taky," řekla jsem a Steve se na mě slabě usmál.

„Můžu mít jednu otázku?" zeptal se Steve Erskina.

„Jenom jednu?"

„Proč já?" zeptal se Steve. Zamračila jsem se nad jeho otázkou, protože tady bylo hodně důvodů, proč on.

„Ano, to je rozhodně zásadní otázka," řekl Erskine s pohledem upřeným na lahev. „Tohle je z Augsburgu. Mého rodného města." Oh, to místo znám. Je v Německu. A já si celou dobu myslela, že je z Ruska. Mělo by se mi to přestat plést. Hloupá Ashley.

„Hodně lidí zapomíná, že první země, kterou nacisti obsadili, je jejich vlastní," pokračoval. „Víte, po poslední válce, měli lidé problémy." Oba jsme se Stevem opatrně poslouchali. „Cítili se slabí a malí." V hlavě jsem si řekla "Přesně jako Steve". Kruté, ale pravdivé. „A pak přišel Hitler s těmi marši a pompo a vlajkami. A dověděl se o mě. O mé práci. Našel mě a řekl „Vy"." Při tom ukázal na Steva. „Řekl: „Vy nám dodáte sílu.". Já jsem neměl zájem. Tak poslal vůdce Hydry, jeho výzkumné divize. Brilantního vědce jménem Johann Schmidt. Slyšela jste o něm?" zeptal se mě a já jsem zavrtěla hlavou.

„Už v té době byl v nejvyšším vedení. Velmi ambiciózní muž. Stejně jako Hitler je posedlý okultismem a germánskou mytologií. Hitler tím oslovuje své stoupence. Ale pro Schmidta to nejsou jenom výmysly. On jim věří. Je přesvědčený, že na Zemi je schovaná velká síla, kterou zde zanechali bohové, a čeká, až se ji ujme mocný muž. Takže když se doslechl o mé formule a co dokáže, nemohl odolat. Schmidt se musí stát tím mocným mužem."

„Byl po tom silnější?" zeptal se Steve, společně jsme se drželi za ruce. Jeho ruce byly malé a měkké. Bylo super ho držet za ruku. Co to říkám?

„Ano, ale mělo to i jiný efekt."

„Jaký jiný efekt?" zeptala jsem se se strachem o Steva.

„Sérum nebylo připravené. Ale hlavně on nebyl připravený. Sérum posiluje všechno, co je uvnitř, takže dobro je lepší. Zlo je horší," vysvětlil Erskine.

„Nechte mě hádat, byl ještě horší," řekla jsem a Erskine přikývl.

„Proto jsme vybrali tebe, Steve. Protože silný muž, který znal moc celý svůj život, může pro ni ztratit respekt, ale slabý muž si toho váží." Zmáčkla jsem Stevovi ruku, aby pochopil, že to je myšlené na něj. „A zná soucit."

„Díky. Asi." Steve se usmál na Erskina a ten mu řekl, ať si vezme skleničku. Udělal tak a Erskine mu nalil.

„Ať se zítra stane cokoliv, musíš mi slíbit jednu věc. Že se nezměníš. Žádný perfektní voják, ale dobrý muž." Erskine ukázal na Stevovo srdce, usmála jsem se. Dávno jsem věděla, že Steve bude vždy dobrý muž, opravdu dobrý muž, ať se stane cokoliv.

„Tak na dobré lidi." Stve pozvedl svou skleničku a Erskine si s ním přiťukl. Než se ale Steve stačil napít, Erskine ho zarazil.

„Co to dělám? Ne, zítra máš zákrok. Dáš si potom? Já si to vypiju teď," řekl Erskine, čímž mě rozesmál. „A jsem si jistý, že vás slečna Gomezová zítra ráda doprovodí." Erskine se usmál a Steve se na mě podíval. S úsměvem jsem přikývla.

„Bude v pořádku, že?" zeptala jsem se a Steve mi zmáčknul ruku.

„Bude fajn," ujistil mě Erskine.

S Erskinem jsme se postavili k odchodu, ale ještě předtím jsem Steva políbila na líčko. Zítra bude rušný den.

⭐⭐⭐

Tuhle kapitolu jsem musela překládat na dvakrát, protože poprvé se mi smazala... -_- No, ještě, že je tak krátká.

V příští kapitole ve čtvrtek se už můžete těšit na Stevovu proměnu!!

Love ya all xx.

Lie