Agent Gomez | Steve Rogers / Captain America ◾ Book One - Three

Four

Druhý den jsem se rozhodla jít k Tonymu a vysvětlit mu, co se stalo. A taky si promluvit s Pepper. Hodně se o mě strachuje, i když nemusí. Má strach i o Tonyho. Já jsem se o Tonyho bála vždycky. I když je teď dospělý, tak je pořád nezodpovědný. Ale asi mu prostě musím důvěřovat.

Po krátké cestě autem jsem přijela na Tonyho příjezdovou cestu a došla jsem k předním dveřím. Moje vlasy byly navlněné a měla jsem na sobě džegíny, boty na klínku, tričko Guns and Roses a koženou bundu. „Dobré ráno, slečno Gomezová. Pan Stark je momentálně v tělocvičně. Mám ho informovat, že jste dorazila?" řekl mi Jarvis.

„Ano, prosím, Jarvisi," odpověděla jsem, než jsem vstoupila dovnitř. Došla jsem do tělocvičny, vešla jsem zrovna ve chvíli, kdy Tony boxoval s Happy. Překřížila jsem si paže a jen jsem je sledovala.

„Rád vás vidím vzhůru tak brzo, slečno Gomezová," zažertoval Tony, zatímco dál bouchal do podložek, které měl Happy na rukou.

„Já vás také, pane Starku. Myslela jsem, že časná rána nemáš rád," řekla jsem, když se zastavil, aby se mohl napít. Opřel se o provazy a podíval se na mě.

„Oh, taky že ne. Záleží ale na tom, jak definuješ 'časné'." Položil svou flašku na zem a vrátil se k Happymu. Zaslechla jsem za sebou tlukot vysokých podpatků, tak jsem se ohlédla doprava a uviděla jsem přicházet Pepper.

„Je tady notářka! Můžete jít, prosím, podepsat ty přepisy?" zakřičela Pepper, než se postavila vedle mě. Zamračila jsem se nad slovem přepisy. Co přepisuje?

„Ahoj." Usmála se na mě a já jsem jí to oplatila. „Jak se ti vede po včerejšku?"

„Dobře. Včerejšek byl jen epizoda. Všechno je teď zpátky k normálu."

„Když myslíš." Drkla do mě, než se vrátila k pozorování Tonyho.

„Oi. Slečno Gomezová," zahromoval Tony a upoutal tak mou pozornost. Co chce teď? „Pojď sem a ukaž Happymu, jak se boxuje." Viděla jsem, jak se Happyho oči rozšířily, zatímco vrtěl hlavou v nesouhlas. Zasmála jsem se, on přesně ví, jaká jsem. Až moc se bál se mi postavit. „No tak." Mávl na mě, abych se k nim přidala, tak jsem si sundala svou koženou bundu, hodila jsem ji na zem a vlezla jsem do ringu.

„Jdi na mě zlehka, dobře?" řekl Happy a já jsem přikývla. Začala jsem bušit do podložek, zatímco jsme kroužili v ringu. Happy ví, jak boxuju, a taky moc dobře ví, aby mě nijak nepokoušel. Neznamená to ale, že to nesmí dělat. Happy se zastavil a podíval se za mě. Otočila jsem se a viděla jsem tu poslední osobu, kterou bych tady čekala. Natashu. Co tady dělá? Uviděla mě, rychle sklopila hlavu a přešla k Pepper.

„Slibuju, že tohle je poprvé a naposled, co po vás chci, abyste přepsal svou společnost," zakřičela Pepper. Proč že přepisuje svou společnost?

„Pravidlo číslo jedna. Nikdy nesundávej své oči-" Otočila jsem se a chytila jsem Happyho pěst, než jsem mu zkroutila paži, což ho donutilo zařvat bolestí.

„Cos to říkal?" zeptala jsem se a mohla jsem vedle sebe slyšet Tonyho smích.

„Omlouvám se, Ashley. Pustíš mě už?" Povzdechla jsem si a pustila jsem jeho paži. Vyskočila jsem z ringu a nechala jsem Tonyho a Happyho vrátit se k tomu, co dělali předtím. Vrátila jsem se k Peppeřine levici, zvedla jsem svoji koženou bundu a zase jsem si ji oblékla. Oči jsem při tom měla upřené na Natashe, zatímco ona se snažila na mě nedívat.

„Jak se jmenujete?" zeptal se Tony a ukázal na Natashu. Zajímá mě, jaké krytí používá tentokrát.

„Rushmanová. Natalie Rushamová," odpověděla. Kousla jsem se do rtu ve snaze se nesmát, protože tohle její krytí byla modelka a ještě něco dalšího. Ne zrovna ta nejlepší volba, ale asi jediná.