Twenty

167 14 33
                                    

*O měsíc později*

„Jdi doleva, JDI DOLEVA!"

„Vezmi tu houbu." Protočila jsem očima a dál jsem listovala svým magazínem. Já a Steve jsme seděli u stolu u Indy v bytě, zatímco ona a její kamarád Ethan hráli Mario Kart na Wii. Ona, ona tu blbost má. A ano, hráli jsme na tom, když jsem se nudila. To se prostě tak dělá.

„Ty podvádíš!"

„Ne, to teda ne!" zakřičel Ethan na Indy, když zašli za roh. Tak moc jsem chtěla odejít a jenom se tulit ke Stevovi v posteli. Znělo to líp, než jako tohle tady.

„Myslíš, jestli by si vůbec všimli, že jsme odešli?" zeptal se Steve a já jsem přestala číst. Podívala jsem se na něj a pak na Ethana a Indy, kteří byli ponoření ve hře. Kousla jsem se do rtu a usmála jsem se na Steva. Potichu jsme odešli z jejího bytu a vrátili jsme se do našeho.

„Dobře, takže letenky do Anglie," řekla jsem a vzala jsem svůj latop, abych zkontrolovala lety a letenky. Chtěli jsme Peggy navštívit už dlouho, ale Avengers nám tak nějak vlezli do cesty. Ale pokusíme se tam dostat co nejdřív,. Chyběla mi nejen ona, ale i její zlobivé dvojčata Fred a George.

„Ash, pomůžeš mi s tímhle stehem?" zakřičel Steve z našeho pokoje. Povzdechla jsem si a došla jsem tam. Steve musel mít jednu z ran zašitou, protože byla hlubší. Hádám, že už je načase stehy vytáhnout. Viděla jsem, jak Steve stojí napůl nahý a snaží se dostat si steh z pravého ramene. Chvilku mi trvalo, než jsem odtrhla oči z jeho těla, než jsem k němu došla a pomalu jsem steh vytáhla.

„Tady, jako nové," řekla jsem a hodil jsem steh do koše. Otočila jsem se ke Stevovi a zkontrolovala jsem mu rameno. Bylo jako nové. Usmála jsem se a došla jsem k němu, přičemž jsem přejela prstem po jizvě. Podívala jsem se mu do očí a on do mých. Chtěla jsem ho tady a hned. „Víš, nemusíme ty letenky objednávat hned teď," řekla jsem a doufala jsem, že má stejné myšlenky jako já. Božínku, byla jsem připravená.

Cítila jsem, jak mi prsty přejel po pažích, zatímco ty mé mu přejely po hrudi. V břiše jsem měla motýlky. Tohle se opravdu děje.

„No, nikam nespěcháme," odpověděl velmi sexy nízkým hlasem. Ruce mu pak zabloudily pod mé tričko, až se dostaly na má bedra. „Jestli chceš. Nechci tě nutit do něčeho, co bys nechtěla." Usmála jsem se a omotala jsem mu ruce kolem krku. Jeho kůže je tak měkká.

„Jdu do toho, jestli ty taky." Myslím, že šel, protože si mě přitáhl k sobě a přitiskl své rty na mé. Jeho rty vždycky chutnaly stejně a vždycky jsem kvůli nim chtěla víc. A dneska to dostanu. Přesunula jsem mu ruce na zadek hlavy a přitáhla jsem si ho blíž, zatímco jeho ruce mi cestovaly pod tričkem po těle. Pak se přesunul k lemu trička a čekal na mé svolení. Přikývla jsem, zatímco jsem jej líbala, dokud jsme se nemuseli rozdělit, aby mi tričko mohl sundat a hodit ho přes pokoj. Ale zaseklo se mi na hlavě, než mi ho sundal. Společně jsme se zasmáli, než jsme zase spojili naše rty. On už měl tričko dole, což pomohlo. Přitiskla jsem ruku na Stevovy a Buckyho známky, které jsem pořád nosila, a přemýšlela jsem, co s nimi.

Když Steve uviděl ty známky, docela ho to dostalo. Miloval fakt, že jsem si je nechala tak dlouho a nikdy jsem si je nesundala. Ale teď jsem cítila, že si je můžu sundat a nebýt z toho zklamaná. Sundala jsem si je a opatrně jsem je položila na stůl. Usmála jsem se na něj, než jsem se otočila na Steva a znovu jsem spojila naše rty.

Steve mě pak zvedl a já jsem mu omotala nohy kolem pasu, aby mě mohl odnést na postel. Jemně mě položil dolů a polibky sjel na můj krk. Brzy byla moje podprsenka pryč, naše kalhoty byly dole a já jsem se milovala s láskou svého života. Byl tak něžný a pozorný a cítila jsem se díky němu milována. Díky žádnému jinému muži se můžu cítit takhle. Čekala jsem dost dlouho, abych tohle mohla udělat se Stevem a bylo to všechno, co jsem si myslela, že to bude a víc.

Skončili jsme úplně zadýchaní, přičemž já jsem seděla na něm a právě jsme se domazlili. Jenom být tady se Stevem mi stačí.

„Víš, na to, že je ti 90, jsi docela dobrý," zažertovala jsem a odtáhla jsem se a on se zasmál. Nechal ruce na mých nohou, ale soustředil se na můj obličej. Řekl, že moje tělo je nádherné, ale můj obličej miluje víc.

„To platí i pro tebe," opáčil a já jsem se s ním zasmála. Pak mi zazvonil telefon. Zasténala jsem, než jsem slezla se Steva a přikryla jsem se povlečením. Podívala jsem se, kdo mi volá, a byl to Tony. Přísahám, že on 24/7 ví, co dělám.

„Dobře, Tony, jestli je to nějaká hloupost, může to počkat, mám tady něco na práci," řekla jsem, než jsem zavřela oči, protože mě Steve zase začal líbat na krku. Když to dělal, málem mi explodovaly vaječníky.

„Má to co dělat s celou tou věcí ohledně tvého stárnutí, ale jestli máš 'moc práce' se Stevem, tak počkám." Dobře, tak teď jsem zvědavá.

„Co tím myslíš? Co se stalo?" zeptala jsem se, protože jsem se bála, že se něco pokazilo.

„Oh, takže už tě to zajímá? Kapitán ti už není dost dobrý, huh?"

„Tony! Prostě mi to řekni," varovala jsem ho a Steve přestal líbat můj krk, aby mohl poslouchat.

„Dobře, dobře. S Jarvisem jsme dokázali shromáždit všechno na ty stárnoucí injekce. Jenom potřebuju vědět, jestli to chceš udělat někdy brzy nebo za pár let? Jen abych věděl, kde je uschovat."

„Máš všechno? Bylo to složité?" zeptala jsem se a Steve se začal oblékat, i když já jsem ještě chvilku chtěla sedět a mazlit se.

„Složité? Prosím tě, jsem Tony Stark, já seženu cokoliv. Ale k pointě, bude to ještě tento rok nebo déle?" Povzdechla jsem si zrovna ve chvíli, kdy mě Steve políbil na čelo a vrátil se do obýváku.

„Tento rok asi ne a možná ani ten příští. Chci si dát načas, než udělám takový krok," řekla jsem a Tony s tím byl v pořádku.

„Cool. S Jarvisem pro tebe ty věci uschováme a ty můžeš přijít kdykoliv a uděláme to. Co rampouch, může stárnout?" zeptal se Tony, zatímco něco jedl. Měla jsem se na to Steva zeptat, ale tak nějak jsem na to zapomněla.

„Nevím, chtěla jsem se zeptat, ale zapomněla jsem. Zeptám se, jenom se teď společně zabydlujeme a chceme brzy navštívit Peggy a dokonce přemýšlíme o stěhování. Ne nikam daleko, ale chceme začít od znova."

„Chápu. Můžeš dělat svoje rozhodnutí. Ale nestěhuj se moc daleko, chci tě vídat," řekl tony a já jsem se usmála.

„Já vím, že jo. Nicméně, Tony, musím jít, musíme si se Stevem objednat letenky a musím Nickovi pomoct postavit novou základnu S.H.I.E.L.D.u, když tu poslední zničili."

„Dobře, nestrachuj se, Ash. Bruce pozdravuje a promluvíme si později, dobře?" Usmála jsem se nad zmínkou Bruce a vzala jsem si ze země tričko.

„Jasně. Tak později, Tones."

„Už mi tak nikdy neříkej. Myslím to vážně." Zasmála jsem se jeho reakci, než jsem zavěsila a dala jsem telefon na noční stolek. Došla jsem ke Stevovu šatníku a vytáhla jsem tričko Iron Mana, které jsem mu koupila. Oblékla jsem si zpátky kalhoty, než jsem následovala Steva do obýváku. Seděl na pohovce, byl předkloněný a díval se na lety do Anglie z New Yorku. Usmála jsem se na něj a sedla jsem si vedle něj a opřela jsem si hlavu o jeho rameno. Možná je načase se zeptat.

„Steve, můžeš stárnout?" zeptala jsem se a sundala jsem mu hlavu z ramene, když se na mě podíval.

„Nemyslím si. Ty můžeš?" Zavrtěla jsem hlavu a on se usmál, což mě rozesmálo taky. „Tak to vypadá, že takovíhle budeme ještě dlouho." Usmál se a pohladil mě po líčku. Dala jsem svou ruku na jeho, posunula jsem se k němu a přitulila jsem se k jeho boku. Teď, když vím, že Steve nemůže stárnout, možná se můžeme společně rozhodnout, kdy to změnit, abychom mohli zestárnout spolu. Vypadá to, že Tony bude muset udělat ještě jeden nákup.

⭐⭐⭐

Příště vás čeká obzvlášť dlouhá kapitola. 👀 A pak už jen jedna poslední... 😭

Ale nebojte, na třetím dílu už se pracuje. ❤️

Agent Gomez | Steve Rogers / Captain America ◾ Book One - ThreeWhere stories live. Discover now