Agent Gomez | Steve Rogers / Captain America ◾ Book One - Three

Eleven

„Takže tohle je můj byt. Ta dá!" zazpívala jsem, když jsem Stevovi ukázala svůj byt. Povedlo se mi ho tady dostat, ale museli jsme jít zvlášť, protože lidem by přišlo podezřelé, že Agentka Gomezová se drží za ruce s mužem. A pak se budou všemožně snažit zjistit jeho jméno a všechno ostatní. A to nemůžu riskovat.

„Dobře, tak tenhle je mnohem větší, než můj. S tím nejsem v pohodě," zažertoval Steve, když jsem ho zatáhla k sobě do pokoje.

„A tohle je můj pokoj. Mám tady dost osobních věcí a myslím, že se ti bude líbit to, že mám tajnou místnost za šatníkem, která je udělaná speciálně pro mě, abych si tam mohla schovávat zbraně a všechno možné." Přesunula jsem se ke svému šatníku a přesunula jsem oblečení a zadek šatníku a odhalila jsem tak regál zbraní a složek. „Dobré, co?" zeptala jsem se s úsměvem, jenže on vypadal nepohodlně. „Steve, jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho a šatník jsem zavřela.

„Jo, já jenom... Nemůžu uvěřit tomu, že jsi byla taková, jaká jsi, celých 70 let. Chci říct, četl jsem o tom séru a o tom, jak nestárneš, a zajímá mě, proč sis to sérum vzala?" Povzdechla jsem si, vzala jsem ho za ruce a dovedla jsem ho k posteli, abychom si mohli sednout na její okraj.

„Slíbila jsem tobě a Buckymu, že na mě budete pyšní. Tak jsem to udělala. Alespoň myslím. Vzala jsem si ho, protože poté, co jsem si myslela, žes zemřel, mi nic nezbylo. Jo, měla jsem Howarda, ale sblížili jsme se až po transformaci. Udělala jsem to, abys na mě s Buckym byl pyšný. Neudělala jsem to pro sebe, udělala jsem to pro tebe." Usmála jsem se a propletla jsem naše prsty, zatímco on mě palcem hladil po hřbetu ruky.

„Bolelo to? Transformace?" zeptal se.

„Lhala bych, kdybych řekla ne. Samozřejmě, že to bolelo, ale snažila jsem se nevyděsit Peggy, tak jako jsi vyděsil ty mě, když jsi zakřičel," řekla jsem. „Tak moc jsem se bála, že to nezvládneš. Ale zvládls. A jsem moc moc ráda, že ano." Usmála jsem se na něj a on mi zmáčkl ruku.

„Nikam už neodejdu. Jednou jsem tě už opustil a dávám ti povolení mě zabít, kdybych to ještě někdy udělal." Slabě jsem pozvedla koutek a lehce jsem se začervenala, čehož si všiml, a proto mě políbil na líčko. „Takže, co všechno jsem zmeškal?" zeptal se a já jsem se hned nadchla, protože to znamená, že se s ním budu moct znovu podívat na spoustu filmů a seriálů a povyprávím mu o všem, o co přišel.

„No, vyšlo dost filmů, které prostě MUSÍŠ vidět, žádné výmluvy." Ukázala jsem na něj prstem a on přikývl. „A taky seriály a pár lekcí z historie, které možná budeš potřebovat, abys všechno dohnal. Víš, že Howard má syna, že jo?" zeptala jsem se ho a on přikývl.

„Jo. Dostal jsem jeho složku společně se složkou tebe, Peggy a Howarda. Vypadá to, že si jste blízcí."

„Jo, jsme. Nejlepší kamarádi. Občas se chová jako debil, ale přilne k tobě. O to se postarám." Usmála jsem se, ale Steve na mě jenom zíral. „Co? Mám něco na obličeji?" zeptala jsem se a Steve zavrtěl hlavou.

„Ne, jenom, jsi tak krásná," řekl a já jsem se celá začervenala. „Jsem tak rád, že sis mě vybrala." Usmál se a já jsem mu rukama obklopila obličej a donutila jsem ho, aby se na mě podíval.

„Vždycky to budeš ty, Steve," řekla jsem, než jsem opět spojila naše rty. Jeho ruka se přesunula na můj týl, zatímco ty mé stále držely jeho obličej. Odtáhla jsem se a jenom jsem obdivovala jeho obličej. Chybělo mi, se na tenhle obličej dívat každý den.

„Ve složce Peggy stojí, že žije v Anglii. Můžeme za ní jet?" zeptal se Steve a já jsem se nad tím zamyslela.

„Možná. Záleží na tom, co budu muset dělat a podle toho, co pro nás má Fury připravené. Můžeme jet za pár dní, jestli chceš. Ale musím tě varovat, že je už stará a možná dostane infarkt, až tě tam uvidí," řekla jsem a Steve se zachechtal.