Agent Gomez | Steve Rogers / Captain America ◾ Book One - Three

Eighteen

„Přísahám bohu, jestli se čehokoliv dotkne..." Tony nechal větu odeznít, zatímco jsme spolu šli k našim oblekům. Teď, když víme, kde Loki bude, stačí ho jen zastavit.

„Určitě se něčeho dotkne, Tony. Navíc, zmlátit ho můžeš později. Teď ho musíme zastavit, aby neovládl Zem," řekla jsem, když jsme zastavili před místností, kde měl Tony oblek.

„Zníš, jako kdyby to mělo být těžké. Obleč se a potkáme se dole."

„Kde dole?" zeptala jsem se.

„Dole na zemi. Musím si s tím muflonem ještě promluvit, než začneme. Trošku si pohrát s jeho hlavou," řekl Tony a já jsem si povzdechla. Věděla jsem, že se o to pokusí. S jeho sarkasmem, si jsem jistá, že se nedostane daleko bez toho, aby ho za krk vyhodil ven.

„Dobře. Jenom ať tě nezabije," řekla jsem a otočila jsem se, abych si došla pro svůj oblek. Ale ještě jednou jsem se otočila na Tonyho. „A buď opatrný." A myslela jsem to.

„Víš, že jsem vždycky opatrný, ale nikdo mi to moc nechce věřit," podotkl Tony a já jsem se usmála.

„Zajímalo by mě proč," zažertovala jsem a odešla jsem, než mi to mohl oplatit. Brzo jsem se dostala do své šatny a otevřela jsem dveře. Hned jsem uviděla svůj bílý oblek s černými boty pod ním. Usmála jsem se a rychle jsem si ho oblékla. Uviděla jsem svůj telefon a hned mě něco napadlo. Zvedla jsem ho a vytočila jsem číslo.

„Haló?"

„Ahoj, Indy, tady Ashley." Díky bohu, že to zvedla.

„Oh, ahoj, Ash, co je?" Zněla tak klidně.

„Nic moc. Jenom potřebuju, abys pro mě něco rychle udělala," řekla jsem jí, zatímco jsem si telefon přidržovala ramenem u ucha, abych si mohla obout boty a upevnit si na oblek zbraně.

„Dobře?" Zněla nejistě, ale já jsem věděla, že tohle bude pro ni nejlepší.

„Nemůžu ti říct proč, ale potřebuju, abys co nejrychleji vypadla z města."

„Pryč z města? Ash, co se děje?" Povzdechla jsem si a postavila jsem se a konečně jsem si zase vzala telefon do ruky.

„Něco přichází, Indy, a nemůžu tě tady mít, když j šance, že by tě mohli zabít. Nenechám tě umřít," řekla jsem. Indy je tak úžasný člověk s takovým potenciálem. Nedovolím, aby umřela v rukou sociopata.

„Jak jako něco?" zeptala se vystrašeně.

„Někdo se snaží ovládnout svět. Potřebuju, abys vypadla z New Yorku, je mi jedno kam, ale prostě pryč a ujisti se, že nebudeš nikde poblíž Stark Tower, rozumíš, Indy?" zeptala jsem se, když dovnitř vešel Steve a opřel se o rám dveří s pažemi překříženými, byl už nachystaný ve svém obleku.

„Dobře. Mám ti něco vzít z bytu? Třeba tu fotku Steva a Buckyho?" zeptala se a já jsem mohla slyšet v jejím hlase, jak je roztřesená. Bála se, víc, než jakou jsem ji kdy zažila.

„Jenom tu fotku, díky. A jestli můžeš, varuj co nejvíc lidí, aby zmizeli pryč, dobře?" Navázala jsem s ním oční kontakt a jeho pohled mě uklidnil.

„Jo, samozřejmě. Věřím ti, Ashley. A Tonymu taky. Neudělej něco hloupého, dobře?" Slyšela jsem, jak se pohybuje kolem a otevírá a zavírá dveře.

„Neboj. Mám tě ráda, Indy," řekla jsem bez zaváhání..

„Já tebe, Ash. A vyřiď to i Tonymu. A řekni Stevovi, ať na tebe dá pozor." Usmála jsem se nad její starostlivostí a přikývla jsem.