Agent Gomez | Steve Rogers / Captain America ◾ Book One - Three

|Nineteen|

*2010*

Po jedenáctém září mě chválila spousta lidí. S Joanne jsem se konečně viděla po týdnu a ukázalo se, že pracuje jako agentka pro S.H.I.E.L.D. Byla v utajení a skončila v Severní věži v nesprávný čas. Jsem ráda, že jsem ji zachránila, protože jsme se docela dost sblížily a já vím, že jí můžu věřit. Je to to samé, jako s agentem Sykes. Setkala jsem se s ním hned, jakmile jsem se vrátila do práce a poděkovala jsem mu za pomoc a on mi na oplátku poděkoval za to, co jsem udělala. Nickovi naše sblížení nevadí, ale já vím, že si musím trošku držet odstup pro případ, že by se jim něco stalo na misi.

V poslední době jsem se snažila žít život jako normální osoba a ne jako agentka. Chtěla jsem být víc jako člověk, namísto zbraně pro S.H.I.E.L.D. Měla jsem dost bydlení na základně, tak jsem požádala Nicka, jestli si nemůžu sehnat byt. Souhlasil a nechal mě si jeden koupit. Je v New Yorku, kde jsem žila skoro celý život před transformací, a chtěla jsem se podívat na to, co všechno se změnilo. Posledně se mi to moc nepovedlo, vy víte, kvůli čemu.

A protože jsem se chtěla trošku víc zařadit mezi normální lidi, pořídila jsem si tetování. Nedívejte se na mě tak, okay? Chtěla jsem ho už od té doby, co jsem se od nich poprvé doslechla, protože vypadají opravdu cool. Navíc, to moje není nijak velké. Jsou to jenom tři ptáčci na mém pravém zápěstí. Symbolizují svobodu, protože nikomu nepatřím. Jsem volná a můžu si žít tak, jak já chci. A tři jsou, protože reprezentují mně, Steva a Buckyho. Ukazuje to, že i bez nich jsem pořád s nimi, jestli to chápete. Taky jsem se rozhodla si prosvětlit vlasy, abych trošku změnila vzhled. Jsem pro zkoušet nové věci.

Dohlížela jsem na Tonyho, který má všechno pořád u zadku. Není to složitá práce vzhledem k tomu, že žije velmi veřejným životem a navíc má obrovitánskou věž, kterou můžu vidět z okna své ložnice. Na straně to má napsané STARK velkými písmeny, takže je těžké si jí nevšimnout. Taky má dům v Miami, na který dohlížím. Ráda bych se za ním zastavila, ale nejspíš by mě vykopl.

Taky se v novinách začal objevovat superhrdina, kterému později začali říkat Iron Man. Nikdo neví, kdo to je, ani proč dělá to, co dělá a Nick začíná uvažovat nad tím, jestli bychom se do toho měli zapléct. Zatím neudělal nic špatného, takže já jsem toho názoru, abychom ho nechali tak.

Zpátky do reality, právě sedím u sebe v bytě a pročítám si složku k novému případu. Nějaký týpek se pokusil přetvořit super sérum a nepovedlo se to. Spousta lidí se o to už pokusilo, ale ještě to nedopadlo takhle špatně. Tenhle se proměňuje v něco jménem Hulk, když se naštve. Připomeňte mi, ať se mu nepletu do cesty.

Někdo zaklepal na dveře. Rychle jsem složku zavřela a strčila jsem ji pod polštář. Narovnala jsem si tričko a došla jsem ke dveřím. Povzdechla jsem si, když jsem skrz kukátko viděla, kdo to je.

„Ránko," řekl Tom a vešel do mého bytu s donutem v ruce.

„Nemáš místo, kde bys bydlel, přítelkyni, se kterou bys trávil čas nebo práci, ve které bys měl být?" zeptala jsem se a zavřela za sebou dveře, zatímco on se usadil na pohovce. Natáhl se pod polštář, kde jsem schovala tu složku.

„Oooo, tenhle jsem ještě neviděl." Začal ji otevírat, ale já jsem mu ji vytrhla z ruky. „Hej!" postěžoval si s plnou pusou donutu.

„To není tvůj případ," varovala jsem ho a šla jsem složku schovat za zrcadlo v mém pokoji. Když jsem se vrátila do obýváku, Tom zapnul zprávy. „Tak znovu, proč jsi tady?" Překřížila jsem si paže.

„Tvůj kamarádíček Tony právě pořádá tiskovou konferenci. Phil je tam." Zamračila jsem se a zamyslela jsem se nad tím, proč by u toho měl být Phil. „Dívej, už to začíná." Tom mi uvolnil místo, abych si mohla sednout vedle něj. Sledovala jsem, jak Tony vyšel na pódium se svým dobrým přítelem, Rhodeym. O tom jsem si dost přečetla a vypadá to, že se o Tonyho čas od času stará. Taky jsem slyšela, že Tony má asistentku jménem Pepper, které je mi opravdu líto, když pomyslím na to, že se musí dennodenně potýkat s Tonym.