Agent Gomez | Steve Rogers / Captain America ◾ Book One - Three

Thirteen

„Teď jim volám," řekla jsem Philovi, když jsme teď byli na Hellicarrieru. Moje noha byla už skoro zahojená díky séru, ale pořád ji mám pro jistotu ovázanou. Pořád to však bolí, když chodím, ale už jsem přečkala horší.

„Myslíš si, že to bude fungovat?" zeptal se Phil a já jsem se na něj podívala.

„Jsem to já, vždycky to funguje." Sebevědomě jsem se na něj usmála, než jsem vytočila číslo, které mi Phil dal, a čekala jsem na kohokoliv, kdo je na druhém konci, až to zvedne. Zvonění ustálo a někdo na druhé straně mluvil rusky. Nemluvím jí plynně, takže nemám ponětí, co právě řekl.

„Jste na Silenského Plaza 40, třetí patro. Máme F-22 dvanáct kilometrů od vás. Dejte mi tu ženu k telefonu, nebo odpálím celý blok, než se vůbec dostanete do přízemí," řekla jsem a dala jsem mu chvilku na přemýšlení. Slyšela jsem pohyby a poznala jsem, kdy Nat byla u telefonu. „Potřebujeme tě," řekla jsem jednoduše.

„Žertuješ, Ash? Pracuju," hádala se.

„Tohle má přednost."

„Jsem uprostřed výslechu. Ten blbec mi říká všechno." To zní jako mise pro Nat. „Hele, nemůžeš mě odtud teď vytáhnout."

„Natasho..." řekla jsem, než jsem se postavila bokem od Phila, abych jí to mohla říct sama. „Clint zběhl," řekla jsem potichu, ale dost na to, aby mě ona slyšela.

„Vydrž chviličku," řekla a já jsem pokývla hlavou. Věděla jsem, co to znamená. Pak jsem slyšela jen mužské výkřiky, když to s nimi skoncovala. Natiny rány byly jako rytmická hudba. Je to tak dáno. Dala jsem palec vzhůru a naznačila jsem tak Philovi, že je na cestě. „Kde je Barton teď?" zeptala se, když boj ustál.

„Nevíme."

„Ale je naživu?"

„Myslíme si. Všechno ti řeknu, až dorazíš," dodala jsem, zatímco jsem se dívala na video Nat a Clinta z Budapeště. Nikdy o tom ale moc nemluví. „Nejprve ale potřebujeme, abys sehnala našeho vazouna."

„Ashley, víš, že Stark mi věří asi tak moc, jak dokáže dohodit kamenem." To byla pravda. Ale o něm jsem nemluvila.

„Oh, o Starka se postarám já, ty máš na starost toho VĚTŠÍHO vazouna." Zdůraznila jsem slovo většího, protože jsem doufala, že z toho pochopí, o čem mluvím. S tou větou jsem zavěsila a nechala jsem Nat v rozjímání.

„Myslel jsem, že ty si vezmeš Rogerse?" zeptal se Phil, zatímco jsme šli.

„Nah. Fury si myslí, že Tony bude potřebovat trošku víc na přemluvení, tak řekl, ať to udělám já. Tony mi věří, takže s mou pomocí ho sem můžeme zaručeně dostat," řekla jsem a Phil přikývl.

„Vždycky jsi všechny zvládla oslnit," zažertoval Phil, než jsme se rozdělili, abych mohla zamířit k Tonymu. Dorazila jsem blízko k Stark Tower a připravila jsem se na všechny otázky, které může mít. Vytáhla jsem si telefon, abych mu dala vědět, že jsem tady.

„Agentko Gomezová, hádám, že chcete mluvit s panem Starkem?" Jarvisův hlas se mi rozezněl po telefonu.

„Hádáš správně." Chvilku jsem čekala, než Jarvis odpověděl zpátky.

„Říká, že zde není." Protočila jsem očima a došla jsem k výtahu.

„Řekni mu, že na tom trvám," řekla jsem a Jarvis to splnil.

„Říká, že má rande." Odfrkla jsem si a zapřemýšlela jsem se. Pokud mě Jarvis nepustí dovnitř, udělám to sama. Vytáhla jsem si tablet a začala jsem obcházet Jarvise. Jsem chytrá, to zvládnu.