Agent Gomez | Steve Rogers / Captain America ◾ Book One - Three

Ten

*Ashley's P.O.V.*

„Takže máme munici?" zeptal se mě Tom Sykes, když jsme společně kontrolovali věci, které jsme přivezli.

„Ano," řekla jsem a posunuli jsme se dál.

„Pistole?"

„Ano."

„Trénovací panáky?"

„Ano," řekla jsem a do jednoho jsem šťouchla.

„A další věci na trénování, které se nemůžu obtěžovat přečíst?" Zasmála jsem se mu a přikývla jsem.

„Ano."

„Dobře. To je všechno, pánové. Jdeme na to," zakřičel na pracovníky, kteří čekali za námi. Přišli a začali všechno nosit pryč, Tom je vedl a ukazoval jim, kam mají jít. Povzdechla jsem si a otočila jsem se, abych mohla jít zpátky dovnitř. Usmála jsem se na agenty, když prošli kolem mě, a musela jsem se zastavit, když ode mě někdo potřeboval něco podepsat. Zkontrolovala jsem, jestli je to v pořádku, což bylo, tak jsem to podepsala. Když jsem si to ještě jednou pročítala, zaslechla jsem konverzaci dvou dalších agentů.

„Slyšels o tom, že našli Kapitána Ameriku živého v ledu po tom, co si mysleli, že už je 70 let mrtvý?" Okamžitě jsem se vším přestala a podívala jsem se na ně.

„No jasně, kámo, to je úžasný, co?"

„Šíleně. Táta ho miloval, když byl dítě. Nemůžu se dočkat, až ho potkám."

„Jo, já taky. Myslíš ale, že to slečna Gomezová ví? Byli přece nejlepší kamarádi." Je načase, abych se do toho vložila. Strčila jsem desky zpátky do rukou muže, co mi je předtím podal, a došla jsem k těm dvěma agentům.

„Ale ví," řekla jsem a oni nadskočili a podívali se na mě. „Kde je?" zeptala jsem se naštvaně.

„Nevím," odpověděl jeden. Nechala jsem vztek, aby mě ovládl, když jsem ho popadla za krk a přitlačila jsem ho na zeď.

„Okamžitě mi řekneš, kde je," pronesla jsem skrze zatnuté zuby.

„Netuším, slečno Gomezová. Zeptejte se ředitele Furyho, to on s ním mluvil hned po probuzení. Je mi líto, ale nemáte důvod na mě být naštvaná." Zpevnila jsem stisk, jeho přístup mě vytočil.

„Ashley!" Slyšela jsem, jak Maria Hill, další z mých přátel, přiběhla za mnou. „Pusť ho, než jej zabiješ." Odtáhla jsem ruku a nechala jsem ho být. Ztěžka jsem dýchala, ovládal mě vztek. „Co to sakra bylo?" zeptala se mě Maria, když ke mně došla.

„Kde je Nick?" zeptala jsem se jí, vřela mi krev.

„Ve své kanceláří, ale-" Nenechala jsem ji domluvit a prošla jsem kolem ní na cestě za Furym. Věděl, že Steve žije a nikdy mi to neřekl. Ví, co se stane s lidmi, kteří ke mně nejsou upřímní. Už nejsou naživu. Viděla jsem ho, jak jde mým směrem, a zatnula jsem ruce v pěst. Snažil se na mě promluvit, ale já jsem mu tu možnost nedala, protože jsem ho praštila přímo do obličeje, kvůli čemuž spadl na zeď. Maria a další agenti se objevili po jeho boku, zatímco Tom přišel ke mně a držel mě zpátky.

„Co to sakra, Ashley?" zakřičela na mě Maria, když se Fury zase postavil, tentokrát s krvácejícím nosem.

„Zasloužil si to," řekla jsem hlasem bez emocí.

„Vysvětlí mi tady někdo, co se děje?" zeptal se Tom. Ve Furyho očích jsem viděla, že ví, proč jsem tak naštvaná.

„Věděl jsi, že je Steve naživu a nikdy jsi mi to neřekl. Proč? Proč jsi mi to nemohl říct?" zeptala jsem se Furyho.