Spolu už navždy

15. Kellys

Postavil jsem se a dal mu Liron do náruče. ,,Že jsem se vůbec ptal." Protočil očima.
___________________
Pohled Damiena

,,Kde je?!" Zavrčel jsem na Samanthu. ,,Území Diona." Vyhrkla a já se bez přemýšlení přeměnil na vlka a vyběhl ven.

,,Damiene! Takhle nic nezmůžeš!" Zavolal na mě bratr, ale já nezastavoval.

Freya zase udělala něco za mými zády. Zase není semnou. Zase jsem bez ní. A já jí potřebuju. Bez ní se ze mě stává zase ten vrah a vlk neschopný ovládat svůj vztek.

Přeskočil jsem hranici našeho území a po chvíli vběhl na bývalé území Diona.

Zavrčel jsem, když se mi do cesty postavili dva hlídkaři. Po jednom z nich jsem skočil a v mžiku byl mrtvej.
Chystal jsem se skočit i po tom druhým. Ustoupil o krok. Ještě jeden krok a ta vlčice je mrtvá! Zavrčel a hned potom zavyl.
Ne, nemohl jsem si teď dovolit ho zabít. Freya by zemřela.

Vztekle jsem zavrčel, až sebou ten vlk cuknul. Cítil jsem v tlamě kovovou chuť krve od zabití toho druhého vlka.
Dávej pozor, koko zabíjíš, Damiene! Dodal, ustoupil ještě o krok a zmizel mezi stromy.

Vystřel z našeho území! Ozvalo se nalevo ode mě. Se zavrčením jsem se otočil. Pohled mi padl na tmavou vlčici. Přestal jsem vrčet
Kellys​. Vyslovil jsem přes vlčí komunikaci její jméno.

Vypadni odsud! Zavrčela znovu a rozešla se ke mě. A já se rozešel k ní.
Vystřel, a okamžitě! Zavrčela já se v ten moment rozeběhl pryč z Dionova území, s ní v patách.

Sotva jsem přeskočil jejich území, zpomalil jsem do klusu a ona semnou srovnala krok.
Dobře mě poslouchej.... nedostaneš se tam. Ještě jednou se tam ojevíš, a Flannagan tvou družku zabije. Ozval se její hlas.

Co tam děláš, Kellys? Proč jsi tam? Zeptal jsem se nechápavě. Ty moc dobře víš, proč se ze mě stala samotářka! Zavrčela vztekle. A s Flannaganem jsem z osobních důvodů. Dodala potom.

Hele, to je jedno. Teď nemůžu mluvit. Musím se tam vrátit. A nezapomínej... nejsem s tebou. Ale ani proti tobě. Řekla a zmizela zpátky na bývalé území Diona.

Plný zmatení, vzteku, nejistoty a bolesti kvůli tomu, že nemám u sebe svou družku, jsem se vrátil na naše území.

Přeměnil jsem se tak rychle, že jsem to skoro neustál. Potom jsem vešel do domu, vyběhl schody a vběhl do pracovny Raimonda.

,,Hádám, že to bylo zbytečný." Ozval se okamžitě bratr. ,,Drž hubu." Zavrčel jsem ihned.
,,Přestaň mi to pořád říkat! Vždycky, když se naštveš, vybíjíš si to na každém, koho potkáš." Otočil se od okna a pohlédl mi do očí. A až teprve v ten moment jsem zjistil, že v náručí stále drží Liron.
Nahrnuly se mi z toho slzy do očí. Než jsem odběhl, dal jsem mu Liron s jasnou prosbou vepsanou v očích.... aby na ní dal pozor, než se vrátím. A on jí celou dobu měl v náručí a dával na ní pozor.

Rozešel jsem se k němu a on mi podal mojí dceru. Vzal jsem jí do náruče a následně i s ní objal Raimonda.

,,V klidu.... zase to zvládneme. My přece zvládneme všechno, vzpomínáš?" Zašeptal mi do ucha a já přikývl. Jasně, že to zvládneme.

,,Zjistil jsi něco?" Zeptal se, když se posadil ke svému stolu a já na druhou stranu.
,,Má hlídkaře..... a jestli se tam ještě ukážu, je po Frye." Odpověděl jsem a hleděl na svou dceru ve svém náručí.

,,Co to je za vlky, kteří s tím Flannaganem jsou? Taky samotáři, jako měla Serafina?" Ptal se dál.
,,Netuším. Ale vím, kdo s nimi je..." Odmlčel jsem se a pohlédl mu do očí.
,,Kellys." Vyslovil jsem její jméno.

Pohled Freyi

,,Co se stalo?!" Přistoupila jsem těsně k němu. ,,Udělali něco Damienovi?!" Zavrčela jsem a zaťala ruce v pěsti.

,,Ale ne, Freyo.... Damien má teď trpět tím, že nejsi s ním. Nikdo mu nic neudělal." Usmál se a rozešel se k oknu.

Do pokoje vběhla dívka. Měla skoro až černé vlasy, které jí nesahaly níž, než kousek pod ramena.
Flannagan se zmateně otočil. ,,Je pryč. Ale zabil Rona." Řekla ona vlčice.
,,Děkuju, Kellys." Přikývl Flannagan a ona zase odešla.

,,Kdo to byl?" Zeptala jsem se se zvědavostí v hlase.
,,Patří k mé smečce." Otočil se zase čelem ke mě. ,,Tohle je tvá smečka?" Zeptala jsem se a ukázala na dveře, abych poukázala na ty vlky, kteří všichni měli minimálně jednu jizvu na těle.
,,Část z nich je smečka, která mi právem náleží. A druhá část, jsou nejen obyčejní samotáři.... ale samotáři, kterým je radno se vyhnout. Řekl bych, že minimálně tři z nich budeš znát i ty. Některé z nich znají smečky z okolí, i z dálky. Jsou to jedni z nejlepších, nejsilnější a nejnebezpečnějších samotářů. Někteří z nich i pozabíjeli své smečky, nebo zabili své vlastní alfy." Řekl a já zalapala po dechu. U bohyně.... on je obklopený samýma zabijáka.

,,A ta vlčice.... Kellys? Ona byla samotářka, nebo patří ke smečce, která ti právem náleží?" Zeptala jsem se. ,,Ani jedno." Pokrčil rameny. ,,Je to tvá družka?" Zeptala jsem se nechápavě. ,,Ne." Zakroutil hlavou.

Potom mi to došlo. Pootevřela jsem pusu a chvíli na něj jen hleděla.
,,Je to tvoje sestra." Vydechla jsem.