-29-

3.8K 126 9
                                    

Trochu nejistě jsem otevřela oči a pohlédla na sluncem ozářený strop. Skoro jsem cítila to teplo, které venku panovalo. Stočila jsem svou hlavu doleva a spatřila Nickovu spící tvář. Ostré rysy teď pokrývaly krátké, avšak dokonale zastřižené vousy a vlasy měl zase o něco kratší. I přesto, že stále spal, působil tak dokonale. Byl to zvláštní pocit. Obzvlášť dnes, když si uvědomím, že je to první den, co jsme oficiálně manželé a budeme se vedle sebe takhle probouzet doufejme po zbytek našich životů. 

,,Pozoruješ mě, jak spím?" jeho chraplavý hlas prořízne jinak hrobové ticho panující v pokoji a doslova způsobí,  že mi po celém těle naskočí husí kůže. Jeho rty se skoro okamžitě roztáhnou do sexy úsměvu a konečně na mě stočí jeho odzbrojující pohled. Skoro jakoby mě svlékal pohledem, což utvrdil ve chvíli, kdy na mě pozvedl jedno obočí.

,,Jen jsem se zajímala, jestli ještě spíš," pokrčím rameny. Jedním prudkým pohybem se posadím na něj a lehce se skloním blíž k jeh tváři. Vlasy mi poslušně obepnou tváře a polechtají Nick na čele. Dychtivě spojím naše rty v dokonalý polibek. Nick svými velkými dlaněmi uchopí můj pas a příjemně ho zmáčkne, načež mu zavrním do úst. 

,,Jak se vám spalo, paní Jonesová?" ušklíbne se hned, jak se odtáhnu. V očích mu přitom roztomile zajiskří. 

,,Naprosto dokonale," uculím se. Znovu se k němu skloním pro polibek, když se z chůvičky na nočním stolku ozve žvatlání malého Willa. ,,Skočím pro něj," povzdychnu si, ale Nick pohotově popadne mou dlaň a stáhne mě zpět do postele. 

,,Nech to na mě," aby utvrdil svá slova, krátce mě políbí a pak jen v trenýrkách vstane z postele. Z chůvičky zaslechnu, jak se přivítá se svým synem a než se naděju, je zpět a i s Willem. 

,,Broučku můj," rozzářím se, když ho Nick položí do naší peřiny a on se po čtyřech doplazí až ke mně. Pak se pracně postaví a skočí mi do náruče. Nick na něj udělá vtipný obličej, takže se Will zvonivě rozesměje, což vykouzlí nám oběma úsměv na tváři. Nick nakonec skočil za námi a začal s Willem blbnout. Byl to ten nejkrásnější pohled, co jsem kdy viděla a nikdy jsem se necítila šťastnější. 


Po dlouhé době tu máme další a zároveň poslední. Berte to, jako takový dodatek nebo epilog na uzavření příběhu. Snad se vám knížka líbila a moc děkuju za vaše ohlasy :) Nevím, jak tu budu aktivní, ale třeba se brzy sejdeme u mého jiného a nového příběhu...

The boy with brown eyes ✔Where stories live. Discover now