The boy with brown eyes ✔

-26-

,,Tak jak se naše těhule dnes cítí?" připojí se ke mně na chodbě Max a žertovně do mě šťouchne ramenem. 

,,Jako pár dnů před porodem," uchechtnu se. Dnes byl můj poslední den v práci předtím, než porodím a vydám se na dlouhou dráhu mateřské dovolené. Zahneme společně na sesternu, kam ale když vejdeme, všichni zakřičí překvapení a někdo foukne do frkačky. Na strope vysel nápis Budeš nám chybět a všude byli snad všichni z nemocnice. 

,,Napadlo nás, že by bylo fajn se rozloučit," šeptne Max směrem ke mně a pak ustoupí, aby mi holky z recepce předali dost ve tvaru dudlíku. Nemohla jsem se přestat smát. Každý mi dával nějaké dárky pro miminko a říkal mi, jak jsem silná a že budu skvělá matka, někteří mě varovali, abych se tu občas zastavila a ukázala jim toho drobečka a jiní mi říkali, jak si mám užívat poslední dny volna, protože pak už se jen tak nevyspím. Všichni jsme si připili levným džusem z kantýny a společně ochutnali kousek dortu. Nakonec jsem všechny objala. Max, jelikož jsme měli oba po službě, mi pomohl s úklidem a nakonec i s věcmi, které mi pomohl naložit do auta. 

,,Dobře dojeď," vtáhne si mě do pevného objetí, načež mi pak otevře dveře a pomůže mi usednou za volant. ,,Ještě jsem se chtěl zeptat," podrbe se nejistě ve vlasech a sklopí zrak na své tenisky. ,,Chci se Jess zeptat, jestli se ke mně nenastěhuje. Vím, že jsme spolu teprve pár měsíců, ale myslím, že ona by mohla být ta pravá," vyhrkne nervozně. Okamžitě se mi rty roztáhnou do zářivého úsměvu a přitáhnu si Maxe znovu do objetí. 

,,Mám z vás takovou radost," vyjeknu radostně. Max se mému nadšení taky zasměje a pak zavře mé dveře a zamává mi na rozloučenou. Když dojedu domů, naházím všechny dárky do výtahu a pak z výtahu do bytu. Zbytek dortu strčím do lednice a nakonec se převléknu do volného domácího oblečení. Vytáhnu si z lednice zbytek lazaní, co mi mamka připravila a hodím je ohřát do mikrovlnky. Přesně v té chvíli se ale ozve zvonek. Zavřu lednici a přejdu ke dveřím. Bez jakéhokoli zaváhání je otevřu a vzhlédnu k osobě přede mnou. A najednou znovu čelím jeho hloubce v očích, pevným rysům a slabému, avšak dokonalému úsměvu, co dokáží vykouzlit jeho rty. Najednou jakoby ve mě ale něco hrklo, zakryju si břicho dlaněmi a zabouchnu mu dveře před nosem. Co tu proboha dělá? Proč je otec mého dítěte před dveřmi od mého bytu? 

V zrcadle se trochu upravím a zhluboka se nadechnu. Nejistě a velice pomalu znovu otevřu dveře a vzhlédnu k jeho očím. 

,,Co tu děláš, Nicku?" založím si ruce na hrudi, přičemž se zároveň opřu o své obrovské břicho, ve kterém se kroutilo naše dítě. 

,,Jsem pracovně v Brooklynu a tak mě napadlo se zastavit," pokrčí rameny. Zrak mu na vteřinu kmitne na mé břicho a zatváří se trochu rozpačitě. To ale zakryje svým o něco větším úsměvem. O kousek odstoupím a dovolím mu tak vejít do bytu. Zavřu za ním dveře a společně přejdeme do kuchyně. 

,,Dáš si něco k pití?" přejdu k ledničce, diký čemuž se alespoň na chvíli vyhnu jeho pohledu a můžu tak zklidnit svůj tep. 

,,Voda postačí, díky," pronese uvolněně. Postavím tedy před něj skleničku s průzračnou tekutinou a dlaněmi se opřu o linku. 

,,Proč si tady?" zeptám se ho znovu a tentokrát vážněji. Dychtivě se napije a když sklenici odloží zpět, dlaní si vysuší své vlhké plné rty. Skoro jsem při tom pohledu začala slintat. 

,,Proč si mi neřekla, že jsi těhotná?" pronese tak klidně, jak jen umí, ačkoli je od pohledu jasné, že uvnitř běsní. 

,,A měla jsem? Neviděli jsme se od-" zarazím se uprostřed věty a raději sklopím zrak k zemi, protože mé líc při té vzpomínce okamžitě zrudnou a začnou hořet. 

,,Jako otec dítěte jsem to měl vědět," vyhrkne káravým hlasem. Okamžitě k němu prudce vzhlédnu a nechápavě pootevřu pusu. ,,Proč si mi to proboha neřekla?" vydechne znovu, ale tentokrát jemněji, až skoro zoufale. Z toho pohledu mě trochu píchne u srdce a mám nekonečné nutkání ho jít obejmout. 

,,Zjistila jsem to chvíli po tvé svatbě. Nechtěla jsem ti zkazit život," vysvětlím. ,,Navíc vím, že se s Cassie pokoušíte o vlastní rodinu a já vám to nechtěla narušit."

,,Kat, v téhle chvíli není nic důležitějšího než ty a naše dítě. Žádná Cassie, ani mé plány, rozumíš? Čekáš mé dítě, což znamená, že mou rodinou jste teď vy dva," prudce vyskočí na nohy, obejde kuchyňský pult a schová mé dlaně ve svých. 

,,Ale Cassie-" namítnu, jenže Nick mě přeruší. 

,,Je konec. Rozvádíme se," položí svůj palec na mou bradu a zvedne mou tvář tak, abych mu hleděla do očí. ,,Nikdy bych ji nemohl milovat tak, jako tebe a když jsem zjistil, že jsi těhotná, věděl jsem, co mám udělat," hlesne, přičemž mu pohled sjede na mé rty. ,,Kat, kdysi jsem ti slíbil, že se k sobě zase vrátíme a celé ty roky jsem čekal na den, kdy mi dá někdo znamení. Když mi ale Meg řekla, že si těhotná, věděl jsem, že to je ono. Miluju tě a vždycky budu, protože ty jsi má minulost, má přítomnost i má budoucnost a už kašlu na jakékoli překážky mezi námi, protože mě už nic nezastaví. Chci se vedle tebe každý den probouzet, vychovávat s tebou naše dítě a dělat tě už po zbytek života šťastnou," vysouká ze sebe. Opatrně se ke mně skloní a konečně, po takové době, spojí naše rty v jemný, avšak dokonal polibek. ,,Chyběla si mi," vydechne mi do úst. A přesně v té chvíli mým břichem projede nesnesitelná bolest a já cítím, jak mi praskne voda. ,,Co se děje?" vyhrkne Nick a podepře mě, abych nespadla. 

,,Myslím, že už je to tady."

Blížíme se do finishe :D