41. Její život

3.5K 193 179
                                    

„Jsi v pořádku, Draco?“ Hlas ženy s kudrnatými havraními vlasy, jež u něj dřepěla, zněl nadmíru starostlivě. Její černé oči bloudily po jeho bledé, poněkud vyplašené tváři tak pátravě, jako by ho viděla poprvé v životě. Upřel k ní dokonale zmatený pohled, ale neodpověděl. Zamračila se a poté mu pomohla posadit se. Doposud totiž ležel na podlaze, aniž by tušil, jak se tam k sakru dostal. „Dokážeš se zvednout, miláčku?“

Blonďatý smrtijed přikývl, odstrčil ji od sebe a poté se sám vyškrábal na nohy, zatímco Bellatrix se postavila taky. Okamžitě ale přešlápl na místě, neboť se s ním zatočil celý svět a urychleně se chytil opěrky nejbližšího křesla a následně do něj zapadl a posadil se. Bellina komnata se s ním stále ještě točila a měl pocit, jako by se měl každou chvíli pozvracet. A cítil se tak slabě, tak zatraceně slabě... měl pocit, jako by ho opustily všechny síly, byl si jistý, že by v tuto chvíli nedokázal v ruce udržet ani hůlku, kterou mimochodem neví, kde má. 

„Kde mám hůlku?” zachraptěl tiše a Bellatrix, která ho bez přestání propalovala téměř fanatickým pohledem, se na něj zprvu zmateně zamračila, neboť mluvil tak tiše, že jeho otázku nedokázala zachytit celou. Vzápětí jí ale došlo, po čem její synovec pátrá. Vytasila Dracovu hůlku zpoza svého opasku na sukni a beze slova mu ji podala. „Co se stalo?” zachrčel podruhé smrtijed a Bellatrix se usmála během toho, co kouzlem naplnila sklenici vodou a podala mu ji. 

„Co asi? Trénovali jsme a tys prohrál,” odpověděla a věnovala mu pohled, kterým mu jasně dávala najevo, že není s jeho výkonem vůbec spokojená. 

Ten pohled nesnášel. Co se Bella sakra diví, že i za těch nespočet hodin, které věnuje jeho tréninku, ji nedokáže porazit? Vždyť už strašně dlouho nebojoval, pokud pomine tu malou přestřelku s lapky v Bristolu. Zkrátka vypadl ze cviku a je to na něm znát. Plus se mu při každé větší námaze ozývá palčivá bolest v levé části břicha, v místě, kde mu zranění způsobil někdo z řádu, když proti nim tehdy bojoval před krámkem Borgina a Burkese, a taky kde mu zranění způsobila samotná Bella svou dýkou, kterou do něj nemilosrdně vrazila. Této ráně nepomohl ani fakt, že do ní byl neustále kopán, když ho Bellatrix uvěznila ve sklepním vězení Malfoy Manoru a kde si ho solidně podali Bingham s Beddoem. Bellatrix ho nijak nešetří, což ostatně ani nečekal. 

„Cos mi udělala?“ zasípal další otázku po pár minutách ticha a žena, která k němu stála zády a zamyšleně upírala pohled do plamenů ohně v krbu, sebou nepozorovaně škubla a přes její tvář se mihl stín něčeho, co nedokázal rozeznat, než se jí koutek úst zvedl v úšklebku pro ni tolik typickém a pomalu se otočila zase čelem k němu. 

„Nevzpomínáš si?“ zeptala se s povytaženým obočím a pomalým krokem se vydala k němu. Klapot jejích podpatků se harmonicky odrážel od stěn a Draco naprosto chápal, proč se toho zvuku podřadní smrtijedi tolik bojí, proč je Bellina chůze tolik znepokojuje. „Bezhůlková magie, milý Draco, ta tě tak vyčerpala,“ zašeptala za jeho zády, jelikož se zastavila za křeslem, v němž vyčerpaně seděl. V jejím hlase byly stopy výsměchu, což ho donutilo ohrnout nos. 

Bellatrix by nevyhrála cenu trenérky roku. Dost okatě dává svým žákům najevo, že je vyloženě k smíchu, že jim nejde všechno hned a že jsou příliš slabí na to, aby se jí dokázali vyrovnat. Očividně nechápala, jak trénovaní funguje. Kdyby uměl všechno, co ona, tak by nějaké tréninky byly zbytečné, ne?

Nakrabatil čelo, svraštil obočí a nesouhlasně zavrtěl hlavou, která ho bolela jako střep. „Ne, neřekl bych, že-”

„Ale já ano!” přerušila ho rázně a on pevně zavřel oči, neboť mu při jejím křiknutí hlavou projela ostrá bolest - skoro jako by mu tam explodovala nějaká skleněná koule a tisíce jejích střepů se mu ostře zabodly do spánků. „Myslím, že pro dnešek toho bylo dost,” řekla pak a zprudka vykročila ke dveřím, načež k ní Draco vzhlédl. „Měl by ses vrátit zpátky, abys zbytečně nebudil podezření,” poradila mu a zabodávala do něho své temné oči, čímž mu dala jasně najevo, aby se sakra zvedl z toho křesla a zmizel z její komnaty. 

Do posledního dechu ✓Where stories live. Discover now