27. Čest nám poraženým!

4.3K 267 294
                                    

Severus je mrtvý. Zemřel. Hrdlo mu bylo proříznuto Voldemortem, Nagini jeho dílo dokonala. Severus Snape už není.

Tato slova se Dracovi honila v hlavě stále dokola, když se všichni hromadně přemístili před chatrč, jež sloužila jako skrýš mladých členů řádu.

Severus je mrtvý. Nežije.

Jak se to zatraceně mohlo všechno během chvilky tak posrat? Kdo za to může? Kdo tohle do hajzlu řídí? Jestli jednou potká toho týpka z vrchu, tak ho skope do kulaté krychličky.

„Honem! Dovnitř! Bleskem!" rozkazoval George a nikdo mu neodporoval.

Všichni urychleně zaběhli do ochranné bariéry chatrče a konečně si mohli oddechnout, třebaže tíha na hrudi, kterou každý z nich pociťoval, nepolevila. Zbytek Fénixova řádu totiž zůstal v Nurmengardu, kde se zjevil Voldemort a kde někde pobíhá i Harry Potter. Ti dva se vůbec neměli potkat do doby, dokud nebude zničen - snad - poslední viteál. Snapeův vrah.

„Kde to jsme?" zeptal se udýchaně Ron, kterého sem přemístila Ginny. V momentě, kdy nejvyšší debil zrušil jejich zastírací kouzlo, skočila po svém bratrovi a jelikož není takový tupohlavec, za jakého ho zmijozelští mají, nechal se jí vést. Theodora prozměnu přemístil George.

„Jedna z našich skrýší," odpověděl mu Blaise a Ronald povytáhl obočí. Teprve teď mu došlo, že tady něco asi úplně nehraje.

„Našich?" zopakoval a čokoládový chlapec na něho pohlédl, když si vyslékal černý plášť. „Jsi v řádu?"

Blaise jednoduše přikývl. „Jsem," odpověděl prostě a zadíval se na Thea a Draca, kteří stáli jako sochy v chodbě, oba dva zarytě mlčeli a očividně byli myšlenkami stále v rakouských Alpách. „My všichni jsme."

Draco k němu vzhlédl a Hermiona, která stála po jeho boku a držela se jeho paže, taky. „Severus je mrtvý," oznámil jim a v tom momentě všichni do jednoho překvapeně otevřeli ústa a strnuli. Hned nato začali jeden po druhém vykřikovat své dotazy, které se točily okolo toho, jak o tom ví, jestli to ví jistě a dalších nesmyslů, které Draca tak maximálně vytáčely.

Kdyby si tím nebyl jistý, neřekl by jim to. Byla by to dost ubohá sranda. Zvlášť z jeho strany, neb Severus byl nejen jeho kmotrem, ale i otcem, kterého vždycky potřeboval. Lucius byl proti němu žabař.

„Držte huby!" křikla na všechny Ginny a ostatní okamžitě utichli a překvapeně se na ni podívali. Blaise trochu obdivně. „Zabil ho on?" Tázavě pohlédla na blonďatého smrtijeda.

„Ne, prořízl mu hrdlo," vysvětlil a Theodore se viditelně napnul, neb mu na mysl okamžitě vytanula vzpomínka na to, jak byla zabita jeho snoubenka. Temná strana se očividně rozhodla, že podřezávat krky je větší zábava než zabíjet obyčejnou smrtící kletbou. „Pak nařídil Nagini, aby Severuse zabila," dodal ještě Draco a Ron s Hermionou i Georgem nakrčili nos a zamračili se. Umřít takovým způsobem musí být strašné. Zlatá avada.

„To je v řiti," vydechl po chvíli George a dlaní si promnul tvář.

Ron se na svého staršího bratra podíval trochu zmateně. Vůbec nic nechápal. Nejenže nedokázal pobrat, že v tajné skrýši řádu je Zabini, Nott a hlavně Malfoy, ale taky nedokázal pobrat, že jsou všichni tak zdrcení ze smrti toho starého umaštěného netopýra. Spoustu věcí se očividně změnilo za dobu jeho a Harryho nepřítomnosti.

„Byl bych vám vděčný, kdybyste mi to všechno vysvětlili," zamumlal a prosebně se podíval na Hermionu, která od něj ale odvrátila hlavu, protože Draco se jednoduše sebral, vymanil se z jejího sevření a rychlým krokem zamířil k ložnici, ve které spávala ona, načež za sebou třísknutím zavřel dveře.

Do posledního dechu ✓Where stories live. Discover now