Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

81. Pozvání

Po Dracově odchodu jsem se stejně už nemohla na nic soustředit, a tak jsem se vrátila do Nebelvírské věže, kde se stále horlivě debatovalo.

"Hermiono, tak tady jsi!" vrhli se na mě mí dva kamarádi. Já jsem na ně zůstala šokovaně koukat.

"Děláte, jako byste prohledali celý hrad jen abyste mě našli..." poznamenala jsem a posadila se do volného křesílka.

"O čem to tady všichni pořád-...." rozhlížela jsem se kolem.

"No o tom s tebou chceme právě mluvit" skočil mi do řeči Ron. Já jsem se na něho upřeně zadívala a očekávala tu žhavou novinku.

"Jak jsme se u oběda bavili o tom, na co potřebuju tu příšernost, co mi mamka poslala," nakrčil Ron nos, "tak prý na ples" dodal.

"Na ples?!" kvíkla jsem a svraštila obočí.

"Parvati Patilová to říkala" objevil se Neville a přisedl k nám.

"A ta to zjistila kde" semkla jsem rty a založila si ruce na prsou, protože jsme všichni moc dobře věděli, jak velká drbna to je a mohla si to vymyslet.

"Prý od profesorky Trelawneyové" dodal Neville a já si odfrkla.

"Jistě, takže teď budeme věřit všemu, co z pusy vypustí pomatená bláznivá ženská a drbna" nemohla jsem si odpustit.

"Dává to smysl... Na co bych jinak potřeboval ten hnus?" pokrčil rameny Ron.

"Nesmysl..." poznamenala jsem a začala o tom přemýšlet. Rozhlédla jsem se po společenské místnosti a znovu svraštila obočí.

Když jsme šli na večeři, byl toho již plný hrad.

Nikdo nedebatoval o ničem jiném, než o kdejakém plesu.

"S kým bys chtěl jít?" zeptal se Ron Harryho. Já jsem vzhlédla od rozečtené knihy a zaujatě se na Harryho podívala.

"Nevím" řekl po chvilce a já se pousmála nad tím, jak jeho oči na pár vteřin zabrouzdaly v Havraspárských řadách. "S kým ty?" obrátil Harry dotaz na zrzka.

Ron se podíval na mě a já se napřímila nad očekávanou odpovědí.

"No přece s Fleur" pozvedl Ron hrdě bradu a mně poklesla ramena. Harry ode mě odvrátil pohled se semknutými rty a dělal, že si toho nevšiml.

"Hermiono?" oslovil mě Ron nakonec a já opět nadějně vzhlédla.

"S kým bys chtěla jít ty?" zajímal se Ron a Harry se na mě opět zvědavě zadíval.

"Já si naštěstí vybírat nemusím" poznamenala jsem.

"Cože?! Ty už někoho máš?" zvýšil Ron polekaně hlas.

"Ne, ty troubo" vzdychla jsem. "Jedná se o pánskou volenku, co jsem tak zaslechla" prozradila jsem.

Ron s Harrym se na sebe podívali, jako by objevili zlatý důl a začali mezi sebou debatovat o tom, za kým půjdou.

Já jsem si všimla, že se v prostoru mezi nimi na mě upřeně dívá Draco od svého stolu, jako by se celou dobu nesnažil o nic jiného, než o to, jak se mnou navázat oční kontakt.

Jakmile se naše oči setkaly, Draco zdvihl zrak a poté celou hlavu a na zlomek vteřiny se zadíval do stropu. Bylo to celkem podivné gesto, ale pochopila jsem, že mi tak připomíná, na čem se se mnou, bez mého rozhodnutí, domluvil.

Znovu jsem hlasitě vzdychla, čímž jsem na okamžik přerušila bujarou debatu mých dvou kamarádů, kteří se na mě starostlivě podívali, a radši zabořila nos do knihy a rýpala se ve večeři.