Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

71. Čekání na to, co nepřichází

Netušila jsem, jestli Ron Harrymu poví o těch dracích, ale Merlinžel jsem na to neměla jak dohlédnout. Ron mě ujistil, že se to Harrymu pokusí říct, ale jestli bude jeho kámoš osina v zadku, jak se nechal slyšet, tak mu v žádném případě nic neřekne.

"Nechci se ti do toho míchat," začala jsem tuhle zlehka. Ron se na mě obrátil. "První úkol je za rohem... Už jsi Harrymu pověděl o..." rozhlédla jsem se kolem, jestli nás nikdo neposlouchá.

"Ne" nafoukl tváře Ron a mně bylo jasné, že k tomu mělo dojít, ale něco se pokazilo.

"Co se stalo?" zeptala jsem se.

"Nic" odsekl Ron a dál se o tom nehodlal bavit.

"Co kdybych to pověděla Harrymu já? Určitě mu dojde, že je ta informace od tebe... Pochopí to a třeba se usmíříte" zkusila jsem.

"A třeba ne!" skončil to téma Ron a já už radši mlčela, abych se náhodou taky nedostala na jeho seznam nepřátel.

Jeho city, jestli nějaké vůbec měl, byly prostě narušeny.

Později toho dne jsem přišla na skvělý nápad.

"Rone!" doběhla jsem zrzka na chodbě.

"Hm?" zabručel lhostejně.

"Vymyslela jsem vynikající plán!" musela jsem se pochlubit. Ron nadzvedl obočí, ale mlčel.

"Už vím, jak Harrymu říct o těch dracích" naklonila jsem se k němu.

"Pšt!" zastavil mě Ron a rozhlédl se kolem. Poté mě zatáhl za roh, kde jsme měli soukromí.

"Napadlo mě, že by Harrymu ty draky mohl ukázat Hagrid... Přeci jen, někde budou schovaní do toho úkolu a určitě je bude mít na starost právě Hagrid, popřemýšlej o tom!" vnukla jsem mu brilantní nápad. A Ron přemýšlel.

"Výsledek bude takový, že se Harry o těch dracích dozví, ty budeš mít čisté svědomí a navíc si zachováš tu svou hrdost, nebo o co tu má jít" nakrčila jsem nos.

Ron po mně střelil pohledem, ale nakonec uznal, že to by mohlo vyjít.

"Až přijede Charlie, tak si s Hagridem promluvím" řekl Ron a já si oddychla, že souhlasil.

Zbývalo jen vymyslet, jak Harrymu předat tu myšlenku, aby šel za Hagridem.

...

"Co jste dělali odpoledne s Ronaldem na té boční chodbě v prvním patře?" sedla si ke mně na večeři Ginny. Překvapeně jsem se na ni podívala a poté svraštila obočí.

"Nechápu, kam tím míříš..." poznamenala jsem. "A vůbec, ty jsi nás špehovala?" obrátila jsem se na ni.

Ginny se usmála, jako bych řekla něco vtipného.

"Vás ne" řekla tajemně.

"To mi budeš muset osvětlit" nenechala jsem se odbýt.

"Až mi povíš, na co jsem se ptala" udeřila zrzka stejnou měrou a já vzdychla.

"Dobře, ale nikomu ani muk, obzvláště ne Harrymu" zašeptala jsem a Ginny zakroutila očima.

"Jako bych se s ním každou chvíli bavila" poznamenala si pod nos a vyčkávala na tu informaci, kterou jsem jí hodlala sdělit.

Okrajově jsem jí řekla, o co se jedná a proč jsme vlastně s Ronaldem kuli plány potajmu tak, aby nás nikdo neviděl.

"Proč to prostě Harrymu neřekne..." vzdychla Ginny.