Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

26. Polibek

Jak jsem si předchozí den naplánovala vzbuzení, tak se taky stalo. V osm mě vzbudilo klepání na dveře.

"Pokojová služba!"

Když jsem se soukala z postele, Křivonožka, který spal na druhé půlce mého lůžka, se na mě díval jedním napůl otevřeným okem jako vrah.

Usoudila jsem, že ranní vstávání asi nebude patřit k jeho oblíbeným činnostem.

Šla jsem otevřít dveře, za kterými stála jedna ze služebných se snídaní na tácu.

"Já jsem si ale neobjednala snídani" řekla jsem rozespale.

"Někdo ano..." řekla otráveně, strčila mi tác do ruky a odešla. Já jsem v pokoji položila tác na stůl a chystala se jít do sprchy, když jsem si všimla pod talířem se smaženými vejci papírku.

Odsunula talíř a vzala do ruky papírek, na kterém stálo Dobré ráno. Úhledným písmem...

Frustrovaně jsem odhodila papírek a šla do koupelny.

Ve sprše jsem se ujistila, že se opravdu s Dracem setkat chci, ale jen proto, abych si s ním vyjasnila, že tohle dělat nemůže. A nebude. Protože já to tak nechci. Protože jeho nechci...

Skousla jsem si rty.

Nechci?

Když jsem se zadívala do zrcadla při čištění zubů, přemýšlela jsem nad tím, co je na mně tak jiného, že stojím za pozornost čistokrevnému bohatému čarodějovi, který je ještě ke všemu idolem všech dívek.

Všech?

Přemítala jsem si v hlavě, zda se líbí mně nebo ne. Ale hned na to jsem tyto myšlenky zavrhla.

Nemůžu nad takovými věcmi přemýšlet. Není na ně teď ani čas.

Rychle jsem si dobalila zbylé věci do kufrů a připravila vše tak, abych to jen pobrala a mohla odejít.

Podívala jsem se na stůl, kde pořád byla netknutá snídaně, teď už studená.

Bylo by hloupé se nenasnídat jen proto, že je to jídlo poslané od hadího krále. Vlastně prince...

Rychle jsem do sebe nasoukala část míchaných vajíček, slaniny, toustu, spláchla to kávou a vydala se na misi Mylničník.

V ulici teď bylo mnohem klidněji, když tu neřádily davy studentů a jejich rodin shánějících potřeby pro letošní rok v Bradavicích.

"Dobré ráno" vešla jsem celá nesvá do obchodu, do kterého jsem měla namířeno od včerejšího přečtení dopisu, který jsem teď měla ukrytý v hábitu. Rozhlížela jsem se kolem, zda tu někde neuvidím bouřkové oči, které mě vyhlíží. Ale až na prodavače tu nikdo nebyl.

"Ehm... Já sháním Oman" řekla jsem nejistě. Co jiného bych vlastně měla říct? Ukázat obchodníkovi dopis? Já vlastně vůbec nevím, jak mi tohle má pomoct se střetnutím s Dracem.

"Tady" podával mi sáček jehož obsahem byl jakýsi kořen a přeložený lístek. "Pět srpců" sdělil mi ještě prodavač a já s povzdechem vytáhla drobné z hábitu.

Poté jsem ze sáčku vytáhla lístek.

"Horizontální ulice, Fontána poctivého štěstí" stálo na lístku.

"To si ze mě dělá..." začínala jsem se rozčilovat, ale zabrzdila jsem včas. Poděkovala jsem a vyběhla zpět do ulic.

Když jsem přišla před hospodu s nápisem Fontána poctivého štěstí, začínala jsem mít pochybnosti. Pokud tam na mě Draco čeká, neměla bych tam chodit. Co když nás někdo uvidí... Co když z toho budou problémy?