Niall se zrovna Diany ptal: "A nešla bys se mnou někdy do Nando's?" Jako upřímně, zněl vážně hodně nervózně, asi jí má fakt rád. Pár vteřin bylo ticho a Niall si málem začal kousat nehty nervozitou. Po několika sekundách se z telefonu něco ozvalo a to něco bylo asi něco do stylu Ano, ráda s tebou půjdu, protože Niall si úlevně vydechl, a oči se mu samou radostí rozzářili. Kdybych tu nestála tak trochu na tajňajčku, tak bych se musela uchechtnout, takhle jsem se ale udržela. Ale mě samotné to taky udělalo dobře, protože moc dobře vím, jak je Diana do Nialla už dobré 3 roky zamilovaná a Niall taky vypadal, že to myslí vážně, jinak bych mu ani neradila. Ovšem jen pokud něco takového jako, buď sám sebou, ono to vyjde, věř mi, dá považovat za radu. A když jsem zjistila, jak to dopadlo, vystoupila jsem ze stínů. "Ahoj Nialle, já si jenom jdu pro něco k pití" pozdravila jsem ho, a nažila zakrýt svůj pobavený hlas. Niall lehce zrudl a zeptal se mě: "Jak dlouho už jsi tady Clare?" Že by byl až takhle stydlivý? Asi jo, odpověděla jsem si sama. "Proč se ptáš?" zeptala jsem se nevinně, ale potlačovala jsem škleb. "Jen tak, ale to jedno, vezmi si to pití" odpověděl mi stále trochu nervózně. Já si tedy vzala svoje pití, po kterém jsem tak toužila a odešla z kuchyně. Spokojeně jsem vyšlapala schody a vstoupila do svého pokoje. Jelikož jsem se vážně strašně nudila, šla jsem pokračovat v čtení Hobita.
Četla jsem si přibližně 1 hodinu, když jsem zaslechla zvonek od dveří. Seběhla jsem tady schody, abych zjistila, kdo to zvoní. Otevřela jsem dveře a spatřila Harryho, který vypadal mimořádně otráveně. Nicméně když mě uviděl, usmál se a já ho pustila dál. "Ahoj Clare, jak si se měla?" zeptal se zdvořile', což je u něj docela nezvyk, ten rozhovor ho musel vážně unavit, i když to celkem chápu, přes 2 hodiny poslouchat otravné novináře, kteří mají dotěrné dotazy a zajímají se o věci, do kterých jim vůbec nic není. Nedovedu si představit, že bych takhle žila. Nicméně jsem se usmála a odpověděla: "Mám se celkem dobře, co ty?" On si povzdechl a prohlásil, že ti novináři jsou peklo, nad čímž jsem se uchechtla, ale v duchu jsem mu dala za pravdu. A ze zvědavosti jsem se otázala: "A nevíš, kdy přijdou ostatní kluci?" On jenom pokrčil rameny a šel si pro něco k snědku do kuchyně. Takže se budu ještě dlouho nudit, kdy už konečně někdo přijde? A pak mě něco napadlo. Kdysi jsem trochu hrála na kytaru, nemohl by tu Niall jednu mít? A tak jsem odešla k němu do pokoje a zeptala jsem se ho na to. On mi k mé nesmírné radosti odpověděl, že jí tu někde má, a nejen jednu, prý by se tu alespoň 2 našly, možná i tři. Mezitím co já jsem jásala, on se vydal na nebezpečnou cestu svým zabordeleným pokojem hledat kytaru. A nakonec nějakou našel a já tak mohla jít hrát.
Ahoj lidi, omlouvám se, že jsem už týden nevydala kapitolu, ale psali jsme spoustu testů - němčinu, zeměpis, angličtinu, češtinu a navrch ještě čtvrtletku z matematiky. Já se učila a učila a úplně jsem zapomněla psát, dokopala jsem se k tomu až teď. No nic, užijte si víkend a ahoj!
Vaše Mia
ČTEŠ
More than this
FanfictionMoji rodiče přede mnou měli jedno velké tajemství, které mi měli odkrýt na oslavě mých 15. narozenin. To už mi ale bohužel nikdy nepoví, protože po cestě na oslavu jsme měli nehodu, a když jsem se vzbudila na nemocničním pokoji, řekli mi, že jsem j...
