25.

715 40 4
                                    

Většinou mi ráno Itachi dá pusu a řekne "dobré ráno, princezno". Dnes ale nic takového neproběhlo. Jen se na mě podíval a pak vstal. Je to teď prostě těžký. Sama nevím, co teď dělat a jak se k Itachimu mám chovat. Po Itachim jsem vstala i já. Přišla jsem za Itachim do kuchyně a sedla si na místo, kam mi Itachi postavil hrneček s mým oblíbeným ranním čajem.
,,Půjdu na nákup a něco uvařím." řekl mi.
,,Půjdu s tebou a klidně uvařím já." řekla jsem.
,,Ne, to je dobrý. Rád uvařím. A pojedu autem, za chvilku jsem zpátky. Ty odpočívej. Potřebuješ to." oponoval.
,,Potřebuju něco dělat. Jinak se z toho zblázním." řekla jsem mu se slzami v očích.
,,Sakuro, hrozně se teď bojím a nejradši bych byl, kdybys byla už navždy jen v bytě. Prostě bych nepřežil přijít ještě o tebe. Mám husinu a pocit na zvracení, jen když na něco takovýho pomyslím." přiznal mi.
,,Nemůžu být zavřená napořád mezi čtyřmi stěnami. Už teď mi z toho hrabe." naštvala jsem se.
,,Já to vím. Vím, že nic takového po tobě ani nemůžu chtít, jen mám zkrátka strach." sklopil oči.
,,Pro mě to taky není lehký, ještě se teď ke mně chováš jak ke spolubydlící. Jsi odtažitý a chladný. Potřebuju tě teď víc než kdy jindy a ty takhle zalezeš do ulity před problémem." vyjela jsem po něm.
,,Sakuro, promiň, omlouvám se, máš naprostou pravdu." přiznal podle mě jen protože se nechtěl hádat. Povzdychla jsem si.
,,Za chvilku jsem zpátky." řekl, dal mi pusu na čelo, vzal klíčky od auta a odešel. Zvedla jsem se a šla jsem do sprchy. Když jsem si po sprše sušila vlasy, zazvonil zvonek. Rychle jsem se oblékla a šla otevřít. Za dveřmi stála Itachiho matka.
,,Dobrý den, Itachi před chvíli odjel." pozdravila jsem ji.
""Dobrý den, dobře. A pustíš mě dovnitř?" zeptala se, když jsem jsem nepouštěla kliku dveří, ani neuhýbala.
,,Jistě." hlesla jsem a pustila ji dovnitř.
,,Itachi to tu má teď útulnější. Asi to tu už potřebovalo ženskou ruku." řekla mi, když přišla do obýváku. Jen jsem se zdvořile usmála.
,,Tak jak ti je, Sakuro?" přešla zase na tykání a sedla si na gauč.
,,Jste matka, takže asi pochopíte, když řeknu, že mi je jako matce, která přišla o dítě." řekla jsem ji s jistou arogancí v hlase.
,,Věř mi, že je to jiné, než kdyby jsi dítě vychovala a pak teprve o to dítě přišla. Nechci situaci zlechčovat, ale ani jeden z vás jste to dítě neviděli. Pokud se měla stát taková tragédie a o dítě jste měli přijít, je to pravděpodobně ta nejméně bolestivá varianta." snažila se mi vysvětlit svůj pohled na věc.
,,Jste radši, že nebudeme mít dítě, je to tak?" zeptala jsem se přímo.
,,Na mě nezáleží, záleží na vás a já vím, že přes to všechno jste se na dítě oba těšili. A já to respektuji." řekla a pokynula mi rukou, abych si také sedla.
,,Nevypadalo to moc, že to vaše rodina respektuje." odfrkla jsem si a posadila se naproti ní.
,,Žádný rodič nechce zažít, jak se jejich synové hádají o jedno dítě s holkou, která vlastně stoprocentně neví, čí to je." řekla útočně.
,,Všichni to dávají za vinu mě, ale dokážete se dívat jako na viníky na svoje syny?" obořila jsem se na ní.
,,Vím, že iniciátorem tohoto byl z největší části Itachi. A také rozumím tomu, proč jsi propadla jeho kouzlu. Je vyspělejší než Sasuke a má to v hlavě víc srovnané. Sasuke musí ještě hodně vyrůst tady." řekla mi a prsty si poklepala na hlavu. Měla pravdu.
,,Sakuro, něco ti řeknu. Oba mí synové jsou velmi cílevědomí. Itachi jde přes mrtvoly v případě, že se pro něco rozhodne nebo něco chce. A Sasuke je Itachimu velmi podobný." pronesla s vážným výrazem ve tváři.
,,Itachi vždycky hůř navazoval vztahy. Nebo spíš je navazovat nechtěl. Měl spoustu holek, ale o žádnou se nijak blíže nezajímal. Nikdy mu nestála ani za zmínku. Myslím, že mu bylo vlastně jedno i jak se jmenovaly. U tebe je to ale úplně jiné. Opravdu tě miluje a opravdu se těšil na svoje dítě a byla pro něj životní priorita vás dva ochránit před vším." pokračovala Itachiho matka a já jen přemýšlela, k čemu tím směřuje.
,,Děsím se toho, co bude dál. Itachi je přesvědčený o tom, že Sasuke je vrahem jeho vytouženého dítěte a ohrozil na životě i tebe. Sasuke tvrdí, že ho Itachi zesměšnil, když mu řekneme přebral jeho přítelkyni a za jeho zády jí udělal dítě v době, kdy ještě byla jeho přítelkyní." pronesla své obavy.
,,Do tohohle mě, prosím, netahejte. Je to věc mezi nima a já sama se teď vypořádávám s krutou realitou, která po Sasukeho autonehodě nastala. Vím, že to byla nehoda, ale já už se Sasukem nechci mít nic společného. A Itachi je dospělý a vyřeší si to jako dospělý člověk. Nemusíte nad nimi držet ochranou ruku, už to nejsou děti." vysvětlila jsem ji svůj postoj. Nedivila bych se, kdyby Itachi dal Sasukemu přes hubu při první příležitosti, kdy ho uvidí. A rozhodně bych mu nebránila.

How I feel it [Sasusaku/Itasaku]Where stories live. Discover now