How I feel it [Sasusaku/Itasaku]

15.

Po měsíci pravidelného vyzvedávání před domem měl Itachi poprvé zpoždění. Nechtěla jsem mu volat, kde je. Třeba má něco v práci a zkrátka přijet nemohl. Nebo nechtěl. Ještě pár desítek minut jsem čekala na lavičce před domem, i když už jsem dávno mohla jet autobusem a být už v práci. Nakonec jsem do ruky vzala mobil a vyťukala krátkou zprávu Itachimu. Měla jsem o něj i strach.
,,Sakuro?" ozval se hluboký hlas Uchihy v mé blízkosti. Zvedla jsem hlavu od mobilu a mělce zalapala po dechu.
,,S-Sasuke? Co tu děláš?" vyděsila mě jeho přítomnost. Od té osudové večeře jsme se neviděli.
,,Můžu s tebou mluvit?" zeptal se.
,,No, víš. Zrovna chvátám do práce." řekla jsem mu, hodila mobil do kabelky a kabelku si dala přes rameno na znamení, že skutečně musím jít.
,,Proto tady už sedíš přes dvacet minut?" zastavil mě otázkou.
,,Na někoho jsem čekala, ale asi nedorazí." odpověděla jsem mu.
,,Itachi má zrovna moc práce, ten nedorazí." řekl a nastalo mezi námi trapné ticho.
,,Sakuro, jen mi řekni, že to není jeho. Vždyť přece nemůže být." zazněl jeho prosebný hlas.
,,Sasuke, kéž bych ti mohla říct, že se to nestalo. Ale stalo. Mě to vážně hrozně moc mrzí, ale minulost nemůžu změnit." omlouvala jsem se.
,,Ale proč sakra? To jsi se mnou vážně byla tak hrozně nešťastná? Tos mě tak nenáviděla, že ses musela vyspat s mým bratrem?" začal vyčítavě.
,,Tak to nebylo Sasuke. Já si to vůbec nepamatuju, byla jsem hrozné opilá a vůbec jsem nevěděla, co dělám." obhajovala jsem se, i když jsem věděla, že nejsem v právu.
,,Byla jsi opilá? Kdy to bylo? Kdy ses ty mohla opít s Itachim?" zamračil se.
,,Na tvý oslavě narozenin." hlesla jsem.
,,Cože?!" vykřikl.
,,Sasuke, já vážně nechtěla." po tvářích se mi začaly valit slzy.
,,Když si to nepamatuješ, jak teda víš, že jsi s ním spala?" pokrčil obočí a zkřížil si paže na hrudníku.
,,J-já...probudila jsem se vedle něj n-nahá. A Itachi si to pamatuje." sklopila jsem hlavu studem.
,,Stejně tak to může být ale i moje dítě." řekl po chvíli mlčení. Jen jsem se na něj podívala překvapeným výrazem.
,,Nevíš určitě, jestli je to moje nebo ne." řekl.
,,Sasuke. Vychází to na dobu okolo té oslavy a...v období před tím ani po tom jsme spolu my dva nic neměli." oponovala jsem. Taky jsem nad tím už přemýšlela. Tak moc jsem chtěla, aby to bylo Sasukeho. Ale odhad doktora o početí to úplně vyvrací.
,,Sakuro!" otočila jsem se za hlasem Itachiho, který šel směrem k nám od svého auta zaparkovaného na dohled.
,,Itachi." hlesla jsem spokojeně.
,,Tak to ty jsi poslal otce na kontrolu do firmy?" hodil starší pohledem na mladšího Uchihu.
,,Otec už tě chtěl dlouho pečlivěji zkontrolovat." pokrčil Sasuke rameny.
,,Můžete být tedy oba spokojení a v klidu. Vše je v pořádku, otec neměl co vytknout. A teď nás omluv." vzal mě Itachi okolo ramen a vedl mě směrem k autu.
,,Chci testy otcovství!" zavolal za námi a my oba se otočili zpět na něj.
,,Zbláznil ses? To dítě je prokazatelně moje." hájil svůj zájem Itachi.
,,Tak to chci prokázat testem otcovství." řekl Sasuke neústupně.
,,Sasuke, já tobě nepotřebuju vůbec nic dokazovat." zasmál se Itachi.
,,Bojíš se, že není tvoje, viď?" ušklíbl se mladší Uchiha.
,,Dobře. Jestli už vážně pak dáš pokoj, tak to klidně udělám a nechám si to i úředně ověřit a orazítkovat, abys měl klid v duši." řekl mu otráveně Itachi, chytil mě za ruku a odvedl mě do auta.
,,Itachi, já nechci jít na žádný testy otcovství." zakňučela jsem.
,,To nic není Sakuro. Myslím, že ti akorát odeberou krev, nic víc." uklidňoval mě Itachi při cestě do práce.
,,To mi nevadí. Ale i tak na ty testy nechci." fňukla jsem.
,,Proč? Nejsi si snad jistá, čí to dítě je?" zeptal se.
,,Jsem. Ale nedokážu si představit výraz těch doktorů, když přijdu kvůli testům otcovství. Budu si připadat jak děvka, která spala najednou s deseti lidma a neví, s kým si to uhnala." vysvětlila jsem svoje obavy.
,,Neboj se, tyhle lidi tu práci dělají denně a jsou na to zvyklý. Všechno je diskrétní a nikdo na tebe nebude koukat skrz prsty. Jen ti odeberou krev jako normálně u doktora a pak přijde za nějakou dobu dopis, že je to dítě moje. Pak se s tím papírem může Sasuke klidně udávit. Ale potom už nikdo nikdy nezpochybní, že jsem jeho otcem a že právoplatně nosí jméno Uchiha." usmál se na mě a pohladil mě po břiše.