Hybrid World

Kapitola 29

Doufám že se ti tahle bude líbit tak jako ty ostatní a jelikož si tak hezky poprosila tak jí věnuji právě tobě
sugaslittlepancake ps- promiňte za chyby

Jimin
Prudce sebou trhanu když se okolím ozve moje jméno. Podívám se před sebe ale tam uvidím jen neznáme lidi. Začnu se rozhlížet ale nikoho povědomého nezahlédnu. Tiše si povzdechnu a hlavou mi projede myšlenka že jsem asi zešílel - ta se ale rozplyne v momentě kdy se kolem mých boků objeví něčí ruce.,, Tolik si mi chyběl Jiminie" zašeptá mě známí hlas.
Do očí se mi hned začnou hnát slzy. Jedním prudkým pohybem se k němu otočím čelem a doslova mu skočím do náruče. Yoongi to ale nečekal a společně s tichým zavrčením se oba zřítíme k zemi. Bez váhání se na něj co možná nejvíce natisknu. ,,Tolik jsem se o tebe bál ty pitomče! M-myslel jsem že si mrtvý" začnu vzlykat do jeho hrudi a jemně ho do ní rukou i bouchnu. Yoongi nic neříkal místo toho mě hladil po zádech snažíc se mě tak uklidnit. Trvá mi než se dokážu uklidnit, zastavit slzy které se neustále draly ven od štěstí že konečně po tak dlouhé době mohl být u druhého.
Jen co se mi to ale podaří tak svůj ubrečený pohled zvednu. Yoongi se na mě jemně usmál a pravděpodobně chtěl promluvit, to mu ale nedovolím. ,,Ji-" vyjde z něj jen ve chvíli kdy prudce spojím naše rty. Neprotestoval naopak se do polibku zapojil, ještě taky aby ne.

Pohled třetí osoby -
Jiminův křik přilákal pozornost ostatních stejně tak jako pád těch dvou. Vesničané společně s Kookem sledovali celou tu scénku čekajíc jak to nakonec dopadne. Chvíli Kookovi trvalo než v muži pod Jiminem poznal Yoongiho. Hybrid byl pohublí, jeho pokožka snad ještě světlejší než před tím a dokonce i tváře měl jemně propadlé.
Na rtech Jungkooka se v momentě jejich polibku objevil zářivý úsměv.,,Jungkooku, kde je Jimin? Za chvíli by jsme měli -" Jungkook ale Namjoona přeruší a rukou ukáže nenápadně k těm dvoum.,, Myslím že Jimin už našel to co hledal, oni oba" zazubí se.
Vesničané se postupně začali rozcházet až nakonec zde zůstali jen ti co se vydali na výpravu za záchranou onoho hybrida.

Yoongi
Jiminova reakce mě nijak nepřekvapila i mě samotnému se hnali slzy do očí ale snažil jsem se aby alespoň jeden z nás nebrečel. Polibek od Jimina neodmítnu a s radostí se k němu přidám u čehož se s ním na klíně opatrně vytáhnu do sedu. Polibek ale netrvá nijak dlouho.
Naše pohledy se střetnou a já začnu hned utírat slzy které opouštějí už teď jemně narudlá očka.,,Neplakej i když je to z radosti." Čelem se při těch slovech opřu o to jeho koukajíc se přitom do jeho očí.
Jeho stisk byl vážně pevný, pevnější jak kdy dřív. Jasně mi to říkalo že už se od něj nemám nikdy odloučit na tak dlouhou dobu.