Hybrid World

Kapitola 25

Pohled třetí osoby -
Byl to už rok...rok od té doby co tři chlapci opustili Minovo sídlo s tím že si pro ně co nejdříve. Tak se ovšem nestalo.
První měsíce byli nejhorší, nikdo z nich neměl náladu na to se usmívat a už vůbec obdivovat krásy Namjoonova sídla. Jediný kdo se snažil být neustále alespoň z části veselý byl Jungkook. Možná za to mohl fakt že byl v podstatě ještě dítě, ale i tak to bylo něco co odlehčovalo atmosféru všech v sídle.
Naopak Jimin, ten byl na tom nejhůře. Nebyla noc kdyby se neprobudil s pláčem kvůli noční můře, den ode dne byl pohublejší a pohublejší...

Hoseok -
,,Namjoone, vím že si Yoongimu slíbil že nás za ním nepustíš ale už je to rok, rok od toho incidentu. Nemůžeme tady jen tak sedět a dělat že se nic neděje. Je to několik týdnů zpátky co jsme s ním ztratily i ten poslední možný kontakt.
Nejde to takhle dál, Jungkook se snaží rozveselit mě a Jimin" povzdechnu se a můj pohled padne na jmenovaného který momentálně sedí venku na zahradě.
,,Jimin je jako tělo bez duše, rozplývá se nám pod rukama. Namjoone, my o něj nechceme přijít... Vůbec nejí pokud ho některý z nás nedonutí. Vůbec se neusmívá..."zamumlám. ,,Hoseoku, myslíš to dobře já vím "pomalu dojde k druhému oknu ,,... ovšem nevíme co se tam děje. Nemůžu vás tam poslat s tím že by se vám něco stalo. Musíte vydržet, on se vrátí... má až moc tuhý kořínek "zamumlám.
Spražím ho pohledem.
,,No co! Pořád je to ta prohnaná bílá kočka! A ještě řekni že ne" zamračí se a švihne ocasem. ,,Slyšet tě teď Jimin tak je po tobě."
,,HOOOOOSEOOOOOOOOOOKU!"
Mé jméno se ozve snad před celé sídlo a já leknutím nadskočím. Můj pohled hned padne na hnědovláska mávajícího ze zahrady. Uchechtnu se nad tím a bez dalších řečí se vydám za ním. ,,Hoseoku, dej mu ještě měsíc. Pokud se do měsíce neukážu pojedeme se tam podívat" řekne Joon než odejdu z místní. Vykouzlí mi to úsměv na rtech.
Rozběhnu se směrem ke dveřím vedoucím do zahrady a než se naděju jsem v Kookově náruči.

Jimin -
Seděl jsem na lavičce která byla nejblíže kašny, nebo jak bych to měl nazvat. Můj pohled byl zabodnutý to neustále proudící vody jako bych snad nic jiného ani vnímat nedokázal.
Přemýšlel jsem.
Mé myšlenky se neustále točili kolem Yoongiho...byl to jediné na co jsem v průběhu několika posledních měsíců dokázal myslel.

Chybí mi a moc ....

....chci ho znovu vidět.

Ten jeho krásný úsměv a ty neustále narážky ze kterých mé tváře bylo vždy rudé ...

...Yoongi...

Do očí se mi vehnaly slzy. Neskrýval jsem je, neměl jsem proč....volně tedy stékaly po mé tváři a já si nepřál nic jiného než konečně ukončit tohle nekonečné čekání.
První měsíc, ten byl ze všeho nejhorší. Nedokázal jsem usnout a pokud už se to podařilo bylo to převážně z vyčerpání, jednoduše jsem odpadl. Další měsíce to bylo stejné ale přitom jiné, snaha o to vést normální...ehm... normální život s tím že nevím v jaké je momentálně Yoongi situaci bylo nepředstavitelné...
A teď tu bylo léto.
V zahradě rozkvétají ty nejkrásnější květiny, ovšem já nemám náladu na to jí obdivovat.
,,HOOOOOSEOOOOOOOOOOKU!" Ozvalo se najednou a já sebou prudce trhl. Zakroutím nad tím hlavou a pohled mi padne právě na ně. Jungkook a Hobi, za ten čas co jsme zde se z nich stala nerozlučná dvojka. Cokoliv se dalo dělali spolu, přišlo mi to sladké ale i přesto...v koutku duše ..jsem jim záviděl. To jak se smějí, jak dělají různé kraviny...spolu.
Další povzdech z mých úst.
,,Jak dlouho zde hodláš sedět jak socha Jimine?"
,,Jine"
,, Odpovíš mi?"
Posunu se aby se taky mohl posadit, což taky okamžitě udělá. ,, Možná do oběda, možná do večeře. Popravdě nemám tušení" zamumlám tichounce. ,, Podívej se kolem sebe Jimine" vyjde z něj. Můj nechápavý pohled se střetne s tím jeho, nemohu si taky nevšimnout že se zářivě usmívá. ,,Hoseok byl znovu u Namjoona" vyjde z něho ..,,pokud půjde všechno podle plánů tak by jsme tam zhruba za čtyři týdny měli vyrazit."
,,Za Yoongim?" Vytřeštím na něj oči. ,,Ano za Yoongim, slyšel jsem je povídat si o tom. Hoseok si stál pevně za svým a... hlavně kvůli tobě. Vy tři, musíte mít mezi sebou úžasný vztah" zahledí se na ty dva. ,,Jsou to úžasní lidé" jeden můj koutek se zvedne. ,, Víš, mají o tebe strach. Si hubený, skoro vůbec se nesměješ a o jídle nemluvím..." Zamručí na což si já hlasitě povzdechnu.
,,Jine, vím že o mě máte starost ale vem si jak by si na tom byl ty s Namjoonem. Oba moc dobře víme že to že si jeho ehm..ehm..."zasknu se jelikož nevím jak to pojmenovat. On kývne a já tedy pokračuju. ,, Přestav si tedy že by si byl bez něj" zamumlám a nohy dám nahoru lavičky. Přitáhnu si kolena více k sobě, následně si na ně položím ruce a hlavu.
,, Chápu...moc dobře."
,,Tak-" začnu ale už to medopovím jelikož uslyším dupot mířící k nám. ,, Máš babu!" Vypískne Jungkook když se dotkne mého ramene. Hobi se hned rozběhne ode mě pryč. Jin se na mě naopak povzbudivě usměje a Jungkook stejně tak. Chvíli váhám jestli se mám zvednou a rozběhnut se po nich nebo...
,, HYUUUUUNG~"
,, Už jdu..."vydechnu a nohy spustím dolů z lavičky. Tajemně se podívám na Jina následně ho plesknu po stehně. ,, Máš jí!" Vyjde ze mě a stejně jako Jungkooka a Hobi běžím někam do zahrady.

..jednou za čas mě takovéhle hra nezabije...

Pohled třetí osoby -
Chlapci se začali různé nahánět po celé zahradě. Padlo zde mnoho úsměvů které občas patřili i Jiminovi. Například když se společně s Jungkookiem zřítili na zem kvůli Hobimu.
Namjoon je přitom pozoroval z okna. Jeho pohled byl neutrální přestože se mu v hloubi duše ulevilo. Když přijeli netušil že právě Jimin bude ten o kterém mu Yoongi vyprávěl v dopise...jakožto o člověku na kterého má dávat obzvlášť pozor. Měl pravdu, ve všem co napsal. Byl citliví, ze začátku uzavřený ale jakmile si zvykl byl přátelský a hlavně upovídaný..no ...tedy pohled nálady samozřejmě. Namjoon ovšem neměl to štěstí vidět Jimina se usmívat, doufal ale že až se Yoongi s Jiminem setkají jeho úsměv alespoň náznakem zahlédne... Přece jen, byla to milovaná osoba jeho nejlepšího přítele.
Překvapivě i vztah jeho a Jina se od příjezdu kluků zlepšil. Už to nebylo žádné "Pane Kime, Kime" nebo něco podobného. Stal se z něj jednoduše Namjoon a tak mu to i vyhovovalo.

O několik týdnů dříve - neznámí muž

Od  Min Yoongiho

... situace zde je čím dál tím horší. Lidé se chovají jako zvířata a někteří dokonce zabíjí i své spojence bez dobrého rozmýšlení.

Byl jsem postřelen, naštěstí to bylo pouze do boku a čistý průstřel. Žádné komplikace nenastaly, alespoň v tomhle ohledu ne.

Dávej na ně prosím pozor a hlavně Namjoone, vzkaž Jiminovi že se vrátím. Nevím sice kdy a jak na to zdravotně budu ale věřím že .......

Neznámí muž odhodil zmačkaný a hlavně nedočtený dopis na zem. Ignoroval mrtvé tělo muže který ještě před chvílí seděl v sedle hnědého koně. Byl celý od krve ale ani tak mu to nezabránilo se vyhouonout právě do sedla...
Jediné co chtěl bylo dostat se z tohodle pekla pryč..
...z pekla dříve zvaného jako sídlo Min Yoongiho.