Hybrid World

Kapitola 12 - NAMJIN

Pohled třetí osoby : 
Byla chladná noc, na nebi nešla vidět ani jedna hvězda a přes svit měsíce který byl zrovna v celé své kráse šlo poznat že se nebe pomalu zatahuje. Ani jeden nemohl usnout, každý ovšem z jiného důvodu. Seokjin se co nejvíce tulil k lehounké dece, nemohl usnout kvůli zimě kterou cítil po celém svém těl. Nutila ho být při vědomí a nedovolila mu ani na chvíli zavřít oči.. 
U pána tohoto domu to bylo ovšem úplně jinak. Nejméně hodinu stál u okna a pozoroval zataženou oblohu, přemýšlel kde se stala chyba že ho jeho "mazlíček" neposlouchá. Byl moc jemný? Nebo naopak moc tvrdý? 
...i když by to nahlas nepřiznal, ničilo ho to. Vytvořil si k člověku kterého prakticky věznil pouto které nikdy nemělo mít šanci se vytvořit. Z přemýšlení o tom že nic nejde podle jeho plánu ho vytrhl až sluha který mu přišel oznámit že topení v posledním patře nefunguje. 

Jin : 
Byla mi zima ale i přesto jsem se snažil usnout. Fakt že budu nemocný mi byl dost dobře známí ..ovšem co jsem mohl dělat ? I kdybych začal klepat nebo bouchat na dveře nikdo by mě nevyslyšel. Nezbývalo mi tedy nic jiného než se co nejvíce tulit k dece, která nejen že byla úzká jako prostěradlo pode mnou ale přišlo mi že mi spíše teplo ubírala. 

Půl hodina? 

Hodina? 

Nevěděl jsem jak dlouho je tady taková zima. Napadlo mě i že bych mohl chodit po pokoji  atak se zahřát...to mi ovšem ale zhatil fakt že i samotná podlaha byla nesmírně ledová. Mohl jsem tady tedy čekat jen na zázrak že si toho někdo všimne. 

Když už jsem pomalu ztrácel naději že by si onoho chladu někdo všiml zaslechl jsem kroky blížící se k mému pokoji. Pomalu jsem se tedy posadil na postel a sledoval ony dveře. Vykulil jsem oči když jsem zaslechl jeho hlas.
Byl na své sluhy jako vždy hrubý ale i tak mi v momentální situaci přišel jako záchrana. Dveře se pomalu začali otevírat, má první reakce byla že jsem si okamžitě lehl zpátky na postel a zavřel oči. ,,Jine?" ozval se tiše jeho hlas narušujíc tak ticho které v pokoji do té doby bylo. 
Měl jsem velkou touhu se v ten moment posadit nebo se jakkoliv ozvat ....jenomže strach který jsem v hloubi duše k němu choval i to nedovolil. To ovšem Namjoona neodradilo, pár kroky byl u mě a než jsem se nadál cítil sem teplo jeho náruče. ,,Je úplně ledový "zavrčí sotva se má kůže dotkne té jeho. Dál už jsem jen slyšel jak úkoluje své služebnictvo a mě někam nese. 
Únava a teplo jeho těla mě po chvíli uspalo, doufal jsem jen že až se probudím budu v teple nějaké z postelí ..ale ne v té svojí. 

Namjoon :
,,Jak jako nefunguje ?!" Vyšel ze mě nasraný výkřik na což sebou sluha trhl. ,,Omlouvám se pane, nevíme co přesně se stalo ale v celém třetím patře nefunguje" řekne s pohledem zabodnutým v zemi. ,,JAK JAKO ŽE TO NEVÍTE?! OD TOHO TADY MÁME KURVA LIDI NE?! NEBO MI SNAD CHCETE ŘÍCT ŽE JSTE TAK NESCHOPNÍ ABY JSTE SI PORADILY S NĚČÍM TAK PRO VAŠI PRÁCI PRIMITIVNÍM JAKO JE OPRAVA BLBÉHO TOPENÍ !?" Začnu na něj doslova ječet. ,,O-omlouvám se pane, ale opravář má od včerejšího dne d-dovolenou " zakoktá tiše. S hlasitým zavrčením kolem něj projdu směr třetí patro. 

Pokud je to pravda tak nejede topení i v Jinově pokoji... no nekecej blesku. Nad tou myšlenkou jsem přidal dokroku. Nemusel jsem se ani otáčet abych věděl že ten sluha jde za mnou společně s dalšími. ,,Připravte můj pokoj , dnes v noci tam budeme dva. Doneste tam teplé deky, polštáře a kapnu. Nějaký ten čaj a pro jistotu něco málo k jídlu aby popřípadě nehladověl" úkoloval jsem je za chůze přičemž jsem se dostal až k jeho pokoji. Bez klepání jsem vešel dovnitř, ihned jsem pocítil ten teplotní rozdíl ..i na chodbě bylo větší teplo než u ně v pokoji. ,,Jine?" Můj hlas byl tentokrát tichý  kdyby náhodou spal, podle jeho dechu jsem ovšem poznal že nespí. Nedivil jsem se mu že se mi ani přes to neozval. Pomaloučku jsem tedy došel k jeho posteli a opatrně si ho vzal do náruče. 

...bože !

...to že je deka ?! Vždyt' je to barevný prostěradlo! 

Culk mi koutek když jsem ucítil jak se ke mě nenápadně přitulil. Naskočila mi husí kůže když se jeho ruce ocitly kolem mého krku. ,,Je úplně ledový" vyjelo ze mě bez přemýšlení. Bez přemýšlení mé kroky zamířily zpátky k mému pokoji. Netrvalo dlouho a já ho položil do tepla své postele . Vše zde již bylo nachystané a já pouze ulehl na místo vedle něj. Netrvalo dlouho a já také usnul. 

Ráno - 
Probudil mě pohyb osoby ležící těsně vedle mě. Nemusel jsem ani otevírat oči abych věděl že je to Jin, podle jeho klidného dechu jsem poznal že stále ještě spí. Neodolal jsem a pomalinku otevřel oči abych se na tu spící princeznu mohl podívat ...byl sladký, co si budeme nalhávat. Opatrně jsem mu oddělal vlasy která mu padaly do očí, nebylo to sice vůbec potřeba ale co už. Potom už jsem vedle něj nehnutě ležel nejméně hodinu , bohužel všechno musí skončit stejně jako i tahle chvilka. Tato chvilka skončila tím že někdo zaklepal na dveře.
Pomalu jsem se tedy vymanil z jeho objetí a došel ke dveřím. ,,Dobré ráno pane" řekla služebná jen co mě uviděla. ,,Dobré " vyjde ze mě.
,,Pane, obdrželi jsme zprávu že vás Min Yoongi i s vaším "mazlíčkem" pozval....ehm " podívala se do pokoje jestli dotyčný spí a ona to může říct. Hned na to mi došlo o čem mluví.
,,Chápu " vyjde ze mě ,,...napište že pozvání přijímám..."