Hybrid World

Kapitola 11

- předem se omlouvám za chyby

Jimin -
Chvíli na to co se venku ozval křik se rozrazily dveře ve kterých stál Hoseok. Stejně jako služebná která sem po mém probuzení přišla, měl výraz že se mu ulevilo. Vyděšeně jsem na něho hleděl. Ona peřina která doposud zakrývala pouze mé nohy byla nyní až u mého krku a tělo bylo natisknuté co nejvíce na zadní části postele. Mé tělo se začne lehce klepat a v očích se pomalu objevovat slzy. Nevím jestli je to tím že by na mě mohl začít křičet nebo tím že se ho jednoduše bojím, možné bylo obojí.

Jeho pohled se setkal s tím mým, v očích mu byla viděl zlost, nechápavost... a trochu lítosti? To mě překvapilo. Nadechoval se k tomu že něco řekne ale místnost zůstala v tichosti. Dívaly jsem se navzájem na sebe, jako by ten druhý čekal na to že promluví ten druhý ale nakonec to dopadlo že ani jeden se nezmohl je slovu. V chodbě se ozvaly kroky.
Pomalé a mířily k tomuhle pokoji, tedy přišlo mi to tak .
,,Jak je mu? " Ozval se hlas po kterém mi po celém těle naskočila husí kůže. Netrvalo dlouho a objevil se vedle Hoseoka. ,,Vypadá čile, je jen nachlazený pane. Měl by zůstat pár dní v posteli s čajem" promluví služebná, hned po tom co se mu ukloní.
,,Dobře , můžete odejít" řekne na všechny služebné které se sem mezi naší zíráním s Hoseokem sešly. Ty bez namítání opustí místnost a její blízkost, nezapomínajíc mě tam s nimi zavřít.

,,Proč si to udělal Jimine?" Promluví Yoongi.

Automaticky sklopím pohled. ,,Ch-těl jsem to ukončit " zamumlám tiše. Nehodlám riskovat to že by mi něco udělal za to že bych mu neodpověděl . ,,Ukončit? " zopakuje nevěřícně Hoseok. ,,Sakra Jimine tohle není ře-" začne ale Yoongi ho zastaví. ,,Jimine , nevím jak se cítíš.."začne a pomaloučkým krokem se vydá k posteli na které ležím. ,,..nevím co si myslíš a taky nemám tušení jak se cítíš " podle toho co říká chce určitě pokračovat ale nenechám ho . ,,Přesně! Nevíš to! Jak by ti bylo kdyby tě někdo odtrhnul od rodiny s možností že ta rodina je mrtvá?! Pak mě málem znásilníte  nebo dokonce znásilníte a ty se mi ještě divíš?! " vykřiknu rozhořčeně. ,,Ale takový je svět Jimine, mohl si skončit mnohem hůř" povzdychne si a posadí se na kraj postele. ,,Mohl si skončit jako děvka " zavrčí Hobi.

,,Tady jako děvka nejsem? " pozvednu obočí.

,,Ne" vyjde z nich najednou.

,,Jasně" zasměju se ironicky.

,,To je tak těžké nám věřit?" zeptá se nechápavě Hoseok.

,,Věřit? Věřit po tom co jste mi udělali? Věřit někomu kdo mě drží někde proti mé vůli? Posloucháš se co říkáš , nebo ti už žití tady vymylo mozek?" zavrčím.
Sám sobě se divím za své chování ale nenechám sebou dále zametat. Na Yoongiho tváři se usadí neutrální pohled nacož se zvedne a dojde k Hobimu. ,,Dnes večer, půjdeme na přehlídku a ty Jimine půjdeš s námi" řekne chladným hlasem, na což se v Hobiho tváři objeví překvapení a s velkou částí zděšení.
,,To nemyslíš vážně Yoongi, on na tohle není připravený" zamumlá ale i tak to slyším. Yoongi mu ale neodpoví. Chvíli tam ještě stojí a pak odejde z místnosti.

,,Tohle dopadne špatně" povzdechne si Hobi a podívá se mi do očí. ,,To co tam uvidíš, poznamená tě to na celý život " řekne a vydá se rychlím krokem za Yoongim, neboli pryč z pokoje.
,,Huh?" Vyjde ze mě nechápavě.