Boj (FF Ninjago) POZASTAVENO

Vzpomínka

Flasback

Na střeše seděl kluk, který byl vyhozen ze školy Pro Zlobivé Kluky. Byl jsem to já Lloyd Garmodon, tehdy jsem chtěl být jako můj otec. Páchat s ním zlo. Vítr si pohrával s mým černým mírně roztrhaným pláštěm. Rozhlížel jsem se po městě a chtěl najít svého otce. Nikde žádná známka. Znovu jsem se dal do breku. Kolem mě létal zelený motýl. Odháněl jsem ho od sebe. „Leť už pryč. Slyšíš!?” naštval jsem se. On mi však přistál na nose a já ztuhl. Pocítil jsem v sobě bolest, zlost, smutek. Cítil jsem, že nejsem stvořen pro zlo, e ani pro dobro. Byl jsem přesně mezi.

Mezi těmito věcmi, o kterých každý uvažuje. I tak jsem si vybral to zlo. Matku jsem neznal, nepamatoval jsem si ji a otec? Známý král temnoty, všichni se ho bojí. I když mne opustil, přesto jsem věděl, že to musel udělat. Ať chtěl nebo ne. Utřel jsem si slzy a postavil. Rozhlédl se po Ninjagu a na patě se otočil. Odcházel jsem se sebevědomým a zlomisným úsměvem. Nic jsem nevnímal.

Až se v dáli ozvala velká rána. Rychle jsem se rozběhl, skočil na další střechu, která byla dost blízko. Viděl jsem jak temnota okupuje jednu část města. Usmál jsem se ještě víc. Věděl jsem, že je to můj otec. Hned jsem se rozběhl dolů. Mířil jsem k jižní části Ninjaga city. Tvrdý dopad na zem a... Koukl jsem se za roh. Ty nindžové. Mého otce zase vyhnali. Chtěl jsem běžet za ním. Byl jsem tak blízko , ale oni tam jen tak stáli.

„Odvedli jsme skvělou práci hoši” řekl jeden z nich. Nechtěl jsem se učit jejich jména, přec jsem si je zapamatoval. V těch barevných kimonech byli víc k rozpoznání. „To ano, odvedli jste dobrou práci, ale i tak se sem. Garmadon zase vrátí. Musíte být stále ve střehu” tak a teď jsem to vzdal úplně. Můj strýček je jejich učitel. Musím zase začít s hledáním mého otce. Nebo se stanu jeho stínem a on mne pak najde sám. To bude určitě lepší. Chtěl jsem odejít. Jenže jsem šlápl na větvičku. Zlomila se a zapraskala. Rychle jsem utíkal pryč.

Nesmí mne vidět ani chytit. Naštěstí jsem se schoval velmi dobře. Jenže v tu chvíli jsem měl pocit, že dělám špatně. Cítil jsem v sobě dobro, to bylo nepřipustitelné. Hned jsem tu myšlenku vyhnal z hlavy a soustředil jsem se na můj plán.

Jo nedopadl dobře, jelikož jsem chtěl jen sladké. Za to mne už nindžové vynadali a smáli se mi. Ale tenhle plán byl lepší. Osvobodit hadí muže...

Chyba a to velká, pak se to zvrtlo proti mne a já skončil u nindžů na Odměně Osudu. Tady jsem se naučil ovládat své zlé já. Tady jsem se stal tím dobrým. Ale ta zlá část fe mne furt dřímala.

Když se zjistilo že jsem zelený nindža, bylo to fakt dřina. Pak ten požírač. Zde jsem zestárl a... Porazil mého otce, stal se zeleným nindžou. O tuto mou sílu, ale né vnitřní a mou původní zelenou sílu. O tu mne připravil Overlord. No pak mistr Chen. Ztratil jsem tam svého otce. Pak mne posedl Morru. Setkal jsem se s otcem, ale jako dobrým člověkem. Nadakahn, kde jsem skončil v meči duší. Bratři času, tam jsme zachránili Kaiovi a Nyiny rodiče. No a teď je v Nijagu city zase klid.

Všichni někam odešli. Jay s Nyou, Kai se Skyler, Cole, Zane s Pixel. A já zůstal zde. V Ninjagu. Stal jsem se normálním klukem, který občas pomohl policii, ale i tak jsem neměl co dělat.

Konec flashbacku.

Kluk s blond vlasy a zeleným a očima si přemítal všechny své vzpomínky. Chyběli mu kamarádi. Tady aspoň měl matku, ale ta odjela na nějakou expedici a jeho strýček nebo-li mistr Wu. Ten se odebral na svůj klášter. Lloyd však za ním mohl s čímkoliv zajít. Jeho otec byl mrtvý a on se cítil každým dnem opuštěnější.

Nová kniha. He zde. Tak tohle je ten flashhback. Jinak se omlouvám za pravopisné chyby apod.. Sorry za chyby. Jinak budu ráda, když se vám tato kniha bude líbit. Je podle mé fantazie a trochu spojena i s dalšími epizodami v seriálu.