Sestra Harryho Pottera

53. Ehm... i don't know název

Dny ubíhali jako voda. Než jsem se nadála, už bylo půl léta pryč a s ním i pobyt v Malfoy manor. Celé dny jsme hráli famfrpál protože jsme teoreticky byli všichni v týmu. Já jako zástupce kapitána na postu střelce. Theodor jako kapitán na postu brankáře. Theresa byla střelkyně, Lyra a Thomas odrážeč a Draco jako chytač. Chyběl nám jen třetí střelec a tím se mezitím stala Pansy. Opravdu jí to šlo, takže až přijedeme do Bradavic a bude konkurz na tuto jednu pozici, tak by měla hodně slušné naděje. Blaise, který naše Kulové blesky nazval smetáky na vymetání pavučin nám milostivě dělal rozhodčího. Často ovšem měl blbé komentáře ke hře a proto občas dostal,, jemně " potloukem po škebli načež s námi pak nemluvil a hrál si na uraženého.

Ale už zpět k tématu.

Půl léta bylo pryč a já si balila kufr. Zbylý čas strávím u Siriuse a Weasleyových. Upřímně jsem byla celkem ráda, že odjíždím. Věčně jsem měla za zády nadrženého Adriana či Draca, který na Adriana žárlil a hlídal si mě. Občas mi to lezlo na nervy, ale byla jsem ráda, že se stará.
Dobalila jsem si kufr a nechala ho s pomocí skřítky dopravit do salónku. Došla jsem za nimi a začalo loučení. ,,Budete mi chybět holky." Řekla jsem a pevně objala Theresu, Lyru a Pansy. ,,A my jsme vzduch nebo co? " Ozval se pobaveně Theo. ,,Merline neuvidíte se měsíc. " Opáčil Blaise. Jen si odfrknu a obejmu i je. Nakonec si mě ukořistí Draco a na rozloučenou mě políbí. Není to ovšem obyčejný polibek. Tenhle byl plný vášně a lásky. Vyrušil nás Thomas. ,,Ehm než si sníte obličej tak by jste měli vědět, že už tu je Brumla. " Řekl pobaveně. Neochotně jsme se odtáhli a já se vydala ke dveřím. ,,A se mnou se nerozloučíš? " Ozval se sametový hlas. ,,Tobě můžu darovat maximálně kopanec mezi nohy a to tak silný, že budeš mít místo háděte v gatích, vagínu." Odseknu mu. Adrian zbledl, jako stěna a raději odešel. Věděl, že jsem toho opravdu schopná. Celá sebranka se rozesmála a naposledy mi mávla. S úsměvem jsem vyšla před Malfoy manor a šla k Brumbálovi.

,,Dobrý večer pane profesore. " Pozdravila jsem a položila kufr na zem. ,,Dobrý večer Lily. Než zajdeme k Weasleyovým musím si něco zařídit a byl bych rád, kdyby jsi mi ty a Harry pomohli." Řekl rovnou. ,,Samozřejmě pane profesore. Pro Harryho jdeme teď hned? "
,,Ano. Chyť se mě za ruku. "
Poslechla jsem ho, ale všimla si, že pravou ruku má černou a vypadala, že mu brzy upadne. ,,Ehm pane..."
,,Později Lily." Jakmile to dořekl tak se i se mnou přemístil. Objevili jsme se na rohu Zobí ulice. Podívala jsem se do druhého patra domu číslo 4 a uchechtla se. Harry spal opřený tváří o okno. Zřejmě nevěřil, že si pro něj Brumla přijde a odvede ho. Brumbál se svižným krokem rozešel k vchodovým dveřím a zaklepal. Následovala jsem ho jako ocásek a v duchu si říkala, že teta a strýc nebudou nadšení.
A měla jsem pravdu. Asi po 6 zaklepání se prudce otevřeli domovní dveře. ,,Co chcete?! " Vyjel strýc Vernon než mu došlo kdo asi před ním stojí. Pak zbledl a následně zrudl takže vypadal jako rajče. ,,Řekněme, že jste mě pozvali dovnitř. " Usmál se zářivě Brumbál a vešel do vnitř se mnou v patách. ,,Ahoj strýčku, ahoj teto, nazdar Dudley. " Pozdravila jsem vesele a vlasy se mi začali divoce měnit. Teta pronesla pár tichých slov, která bych, jako slušně vychovaná dáma neměla vůbec znát, ale znala jsem daleko horší slova. Dudley, který vykukoval ze dveří obýváku si instinktivně sáhl na pozadí a malinko zbledl.
S Brumlou jsme došli do obývacího pokoje. Harry zrovna hlasitě scházel schody. Měl v jedné ruce křusky a v druhé dalekohled na astronomii.,, Ahoj Harry! " Zamávala jsem mu vesele.  ,,Eh ahoj Lils. " Pozdravil mátožně, ale oči měl upřené na Brumbála, jako by nemohl uvěřit, že si pro něj skutečně přišel.,, Zdravím Harry. " Pozdravil Brumbál a v hlase mu znělo pobavení. ,,Dobrý den pane profesore... Já... Nečekal jsem, že skutečně přijdete... Nemám dobaleno a... " Začal se omlouvat Harry, ale Brumbál ho zarazil. ,,V pořádku Harry. Jdi si dobalit. Lily ti jistě pomůže. " Usmál se Brumbál a spiklenecky na mě mrkl. Pochopila jsem, že chce mluvit s Dursleyovými sám a relativně v klidu. Nu v duchu jsem mu vyřídila upřímnou soustrast, protože být v jedné místnosti se strýcem Vernonem a tetou Petunií, být u toho ještě čaroděj a zrovna ten, který jim hodil na práh Harryho a napsat jim dopis:
 
Brý den tu je Váš synovec, Vaše sestra včera pošla, postarejte se o něj a naschle.
Ps: je to čaroděj.

To znamená mít skutečně odvahu lva.
Vyšla jsem schody za Harrym a vešla do jeho pokoje. By tam neskutečný mrd...ehm svinčík jsem chtěla říct. Jak se na to teď koukám, tak oproti Harrymu je Jack velmi čistotný. Vytáhla jsem hůlku a provedla jsem kouzlo na zmatení hlídačku, které mě naučil Snape a raději mu kouzly uklidila a sbalila kufr. ,,Děkuju" Věnoval mi vděčný pohled a zamkl Hedviku do klece. Jí se to sice moc nelíbilo, ale výjimečně si hrála na hodnou sovu a nedělala bordel, jako mívala ve zvyku.
Mrkla jsem na něj a sešla dolů schody. Opatrovníci vypadali jako vaření humři. Byli celý rudý a těžko říct jestli studem nebo vztekem, ale sázím na druhou možnost. Harry se právě pokoušel bezpečně dostat svůj kufr dolů a tak jsem mu pomohla. Vytáhla jsem hůlku a Dursleyovi zalapali po dechu. Protočila jsem očima a pečlivě zamířila na kufr. ,,Locomotor kufr." Pronesla jsem a švihla hůlkou. Kufr se zvedl a zcela bezpečně sletěl schody a přistál před domovními dveřmi. Když jsem viděla výrazy těch mudlů, tak jsem se ze srdce zasmála a schovala hůlku do pouzdra v rukávu.
,,Půjdeme " řekl Brumbál.,, Sbohem" Řeknu vesele a odhopkám ven. Po chvilce se připojil i Harry a Brumbál.

Kapitola je věnovaná rolnicka16